Oliva z Thery rozněcuje spor vědců

Je to jen opálený kmen nalezený ve vrstvách sopečného popela na středomořském ostrově Santorin. Vyvolává však ostrý spor: jde o to, zda přírodovědci nepoznávají lidské dějiny lépe a přesněji než historici či archeologové. Opálený kus olivy pochází z ostrova Santorin, dříve nazývaný Thera.

Theru zničil mohutný výbuch sopky. Mnoho vědců soudí, že tato katastrofa rozvrátila i velkolepou civilizaci Kréty, kterou proslavily skvělé fresky v Knossu a na dalších místech tohoto ostrova.

Mezi výbuchem sopky a dobou, kdy ostrov ovládli hrobaři krétské civilizace, útočníci z Řecka, zela dosud mezera asi 70 let. Ta se však dala snadno vysvětlit: po sopečné katastrofě nastala doba chaosu, kterého až později využili staří Řekové. Olivový kmínek však posunuje výbuch vulkánu o 100 let dále do minulosti. Dánský profesor Walter Friedrich, který zbytek stromu zkoumal, je přesvědčen, že se stal obětí stejné katastrofy jako ostrov.

Po prozkoumání letokruhů pod kúrou olivy Friedrich věří, že zná téměř přesně datum sopečné erupce. Podle studie, kterou zveřejnil v časopise Science, explodoval vulkán na Theře mezi lety 1627 a 1600 př. n. l. Dosud se soudilo, že k výbuchu došlo o století později, okolo roku 1520.

U tak vzdálené doby se může zdát, že na nějaké té stovce let nesejde. Nejde však o maličkost. Dávná oliva nastoluje otázku, zda civilizace elegantních žen a mladíků, skákajících přes rohy býků, nezanikla mnohem dříve, než se zatím soudilo. Druhou možností je, že staří Kréťané dokázali odolat i mimořádné přírodní katastrofě. To by však pořádně nabouralo představu, že přírodní kataklyzmata dokáží měnit dějiny.

Dlouhý stín krátkého kmene

Stín zuhelnatělé olivy sahá mnohem dál než jen na Krétu - dopadá také na starý Egypt. Zkáza Thery a s ní spojovaný pád krétské civilizace byly původně datovány pomocí archeologických nálezů v zemi faraonů. Stoletá mezera, kterou Friedrich nyní zjistil, tak zpochybňuje i poznatky o egyptských dějinách.

Vědci zatím soudili, že krétská civilizace zažívala poslední období rozkvětu za časů egyptské Nové říše, s níž prý měla čilé obchodní styky. Posun o sto let zpátky by znamenal, že partnery starých Kréťanů byli spíše Hyksósové, kočovný národ ze Sýrie, který sto let ovládal nilskou deltu.

Řada nálezů, které jsou spojovány s Novou říší, by se pak možná musela připsat Hyksósům - a navíc bychom se museli daleko důkladněji zabývat otázkou, jakou roli sehrála při formování prvních evropských civilizací Sýrie či Palestina.

Friedrichova studie tak zpochybňuje závěry archeologů, což je pro řadu z nich nepřijatelné. "Je to absolutně směšné," komentoval Dánovo tvrzení rakouský expert Manfred Bietak, který vede vykopávky v egyptském Avaris. Podle něho je archeologická chronologie "vodotěsná" a na posun o sto let v ní není místo.

"I kdybych přehlédl každý druhý letokruh, výsledek platí dál. S 95procentní jistotou můžeme z přírodovědeckého hlediska vyloučit současné archeologické datování," tvrdí naopak Friedrich v německém deníku Der Tagesspiegel.

Podle inženýra Michala Rybníčka, českého odborníka na určování stáří archeologických nálezů pomocí zbytků dřevin, je datování pomocí letokruhů velmi přesnou metodou. "Často se stává, že nám dají vzorky dřeva a říkají, že je to třeba z poloviny 15. století. My jsme však schopni říci přesně na rok, kdy byl ten strom poražen," uvedl Rybníček.

Podobné kousky jsou podle něho možné jak pro dobu před 500 lety, tak pro nálezy staré 3500 let. Lidé jako Rybníček totiž zjišťují, jak vypadaly letokruhy stromů tisíce let zpátky, a tak mohou velmi přesně datovat i mimořádně staré nálezy.

Dubová chronologie

"Pro Evropu je nejdelší jihoněmecká dubová chronologie, která sahá od současnosti k době okolo roku 8000 př. n. l. Zahrnuje tedy období dlouhé deset tisíc let," tvrdí Rybníček působící v Ústavu nauky o dřevě.

Ať už nynější spor přírodovědců s archeology skončí jakkoli, jedno je podle profesora Antonína Bartoňka, znalce dějin mykénského Řecka, už teď zjevné: představu o spojení mezi výbuchem Thery a zánikem krétské civilizace bude asi nutné opustit.

"Neodvážil bych se tuto spojitost prosazovat," tvrdí Bartoněk, který působí v Ústavu klasických studií při brněnské Masarykově univerzitě. Bartoněk však varuje i před přílišným přeceňováním přírodovědeckých dat. Friedrichova práce a další studie o výbuchu na Theře, kterou zveřejnil Američan Sturt Manning, podle něho vyvolají rozsáhlou diskusi, ale ta "nakonec dopadne patově".

Řecký ostrov Santorini.