Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Odkud se vzalo 2500 balvanů u Kounova?

  16:27aktualizováno  4. září 23:55
Už jste někdy navštívili kultovní lokalitu české prehistorie a zároveň nejzáhadnější místo v Čechách? Pokud ne, zamiřte na vrchovinu Džbán západně od Prahy. Kromě tajuplných kamenných řad můžete poznat zachovalou přírodní oblast, kam mnoho lidí nezavítá.

Kounovské řady - Kounovské řady | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

 

 

 



Klikněte na mapku

Džbán zlákal zemědělce již v době kamenné

Vrchovina Džbán, která se rozkládá v úrodném a teplém kraji mezi Rakovníkem a Louny, patří svou nadmořskou výškou 536 m mezi nepříliš významné horopisné celky. Téměř v každém atlase ji však najdete a to díky své nápadné a neobvyklé morfologii.

Džbán je pozoruhodná přírodní oblast tvořená vodorovně uloženými vrstvami druhohorních pískovců a opuk a má charakter vyzdvižené plošiny. Zespodu Džbán vypadá jako strmé zalesněné pohoří, nahoře se však rozkládají úrodné bezlesé pláně využívané k intenzivnímu zemědělství.

Okraje plošin jsou ostré a strmé, často jako důsledek dávného lámání kvalitního kamene, který se v minulosti hojně používal ke stavebním účelům v blízkém, ale i vzdálenějším okolí. Na strmých, těžce schůdných svazích se zachovaly původní bukové porosty místy až pralesovitého charakteru, což mimo jiné také přispělo k vyhlášení přírodního parku Džbán.

Mezi největší turistické magnety Džbánu však nepatří přírodní hodnoty, ale historické pamětihodnosti. Okolní kraj totiž patří k nejúrodnějším a z toho důvodu i nejdéle osídleným oblastem, lidé tady hospodařili již v mladší době kamenné.

Krajina vrchoviny Džbán o vesnice Pnětluky

Krajina vrchoviny Džbán u vesnice Pnětluky

VÍCE FOTEK PRO POTĚCHU OKA I DUŠE - ZDE

Příjemný odpočinek na hradě Pravda

Naše krátké putování po vrchovině Džbán začněme ve vesničce Domoušice ležící v údolí mezi zalesněnými vrchy. Skoro horský charakter dodávají okolní krajině mimo jiné také dva veliké stoosmdesátistupňové oblouky železniční tratě, překonávající nad Domoušicemi značný výškový rozdíl.

Po červené značce se přehoupnete z vesnice přes údolí potoka Hasiny a začnete stoupat teplomilnou doubravou na protilehlý zalesněný kopec Pravda (484 m). Na jeho vrcholu na vás čeká první pamětihodnost – zřícenina stejnojmenného hradu. Poměrně rozlehlý hrad se souvisle zachovalou obvodovou hradbou byl postaven pravděpodobně ve 14. století na místě starého prehistorického hradiště.

Nejvýraznější částí je zdivo vstupní brány s dřevěným mostkem. Na travnatém nádvoří s ohništěm si můžete pod mohutnými korunami stromů příjemně odpočinout.

Zdivo vstupní brány hradu Pravda

Zdivo vstupní brány hradu Pravda

Centrum kultovních obřadů

Další významná historická lokalita leží necelé 2 km jihozápadně. Jedná se o prehistorické hradiště na Rovinách, zvané někdy též Domoušické nebo Malé hradisko. Z hradu Pravda vás k němu dovede zelená a modrá značka, cestu si lze zkrátit po silnici.

Svou polohou tvoří hradiště na Rovinách střed soustavy hradišť v oblasti Džbánu, k nimž patří lokality Dřevíč, Výrov, Markvarec, Louštín, Džbán a pravděpodobně i Bor a Pravda. Z hradiště se dochovaly valy a příkopy na poměrně velké ploše 8 hektarů.

Místo bylo osídleno již v mladší době kamenné, dnešní podoba je však pozůstatkem činnosti obyvatel z pozdní doby železné (6. stol. př. n. l.). Zničeno bylo násilně kolem roku 500 př. n. l., nejspíše v mezikmenových válkách. Archeologové o tom našli důkazy: stopy požáru, destrukce opevnění a zásoby munice v podobě hromad přitesaných opukových valounků.

Pozoruhodné je, že podrobný archeologický průzkum na hradišti neodkryl jediný sídlištní objekt, což spolu s neobvyklým obdélníkovým tvarem vede k hypotézám, že šlo o místo konání kultovních obřadů.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Kounovské kamenné řady a další zajímavá místa v okolí jsou dobře přístupná vlakem. Stanice Kounov, Mutějice nebo Domoušice na trati Rakovník – Slaný jsou ideálními východisky. Pokud byste měli zájem pouze o lokalitu Kounovských řad, pak vystupte ve stanici Mutějovice, kde začíná naučná stezka.

Na totéž místo se musíte dostat i v případě, že pojedete autem: z hlavního tahu Praha – Karlovy Vary musíte odbočíte v Krupé (vesnice za známými Krušovicemi).

Mapa
1 : 50 000 SHOCart č. 11 – Lounsko, Džbán




Kounovské řady

Nevyřešené záhady Kounovských řad

Na rozcestí značených cest u bývalé hájovny Rovina narazíte na tabuli naučné stezky, kde si lze přečíst podrobné informace o výzkumu tajemného hradiska. Mnohem větší záhada však na vás čeká zhruba kilometr odtud.

Na rovné pláni, v nejvyšších partiích Džbánu se v lese mezi stromy táhnou řady naskládaných balvanů o hmotnosti několika metráků až tun v celkovém počtu více než 2500! Vždy v pravidelných rozestupech a rovnoběžně vedle sebe v severojižním směru. Řady jsou dlouhé 200 až 300 m a celistvě dochovaných jich je 14. Kromě řad kamenů leží v areálu ještě dva mnohem větší osamocené balvany Gibon I a Pegas.

K čemu tyto Kounovské kamenné řady sloužily, se dosud nepodařilo objasnit. Nabízí se souvislost s blízkým hradištěm na Rovinách, ta však nebyla hodnověrně prokázána. Domněnek o smyslu a významu kamenných řad bylo vysloveno mnoho: megalitický generátor energie pro blízké hradiště, ohraničení dávných políček, vymezení drah keltského závodiště, navigační systém UFO...

Nejčastěji však bývá vyslovována hypotéza o prehistorickém kalendáři dávných zemědělců. Výzkum totiž odhalil, že z pozice obou větších kamenů Gibon I a Pegas se daly pomocí kamenných řad určovat východy Slunce a Měsíce a důležité dny v roce, např. zimní a letní slunovrat. I tato hypotéza má však řadu háčků.

Zdroj pozitivní energie

Bohužel, současný stav Kounovských kamenných řad se zdaleka nepodobá stavu původnímu. V době vzniku tu nebyl les, mnoho kamenů se později odvezlo a zničilo. Poslední devastace lokality proběhla ještě v polovině 80. let minulého století při těžbě dřeva, kdy celá oblast již měla statut chráněné památky.

Roku 1982 se ztratil také balvan Gibon II – "bratr" Gibona I a Pegase. Údajně byl odvezen do hájovny.

Spousty zajímavých informací o záhadných kamenných řadách poskytuje naučná stezka zřízená roku 1987. Začíná u železniční stanice Mutějovice, stoupá na pláň Rovina, vede k hájovně na Rovinách a obloukem se vrací zpět kolem kamene Gibon I. U nejlépe zachovaných řad stojí dřevěný altán, odkud se můžete vydat do okolních lesních porostů objevovat řady a počítat kameny.

Navzdory dlouhým věkům a změnám, které kamenné řady postihly, se odtud nevytratila mystická atmosféra. Máte-li jen trochu vnímavou duši, jistě ji u nějakého kamene či řady pocítíte. A třeba se i nabijete pozitivní energií a v klidu lesního ticha zapomenete na fyzickou únavu z krásného výletu.



Kaple svatého Vojtěcha nad Kounovem 

Autoři:




Nejčtenější

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Další z rubriky

Soutok Odry a Olzy (vpravo)
Divoké meandry i nejmenší náměstí. Hezký výlet k soutoku Odry a Olše

Výlet plný drobných ale nečekaných objevů vás zavede k nejnižšímu místu Slezska na soutoku Odry a Olše. Cestou spatříte divočící řeku, nespoutané meandry a...  celý článek

Srbsko leží na levém břehu Berounky a je známé výraznými vápencovými skalami a...
Svatý Jan: krásný kultovní výlet kousek od Prahy

Zveme vás na hezký a nenáročný jarní výlet kousek od Prahy. Přestože se podíváme na Karlštejnsko, návštěvu jednoho z našich nejznámějších hradů tentokrát...  celý článek

Nejvyšší kóta Devíti skal
Nejhezčí kout Vysočiny i parádní skály. Jarní výlet do Žďárských vrchů

Roztodivná skaliska trčící ze země do úctyhodných výšek jsou pro Žďárské vrchy typické. Některá převyšují okolní stromy a poskytují nádherné pohledy do dálek....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.