Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Odkud dohlédnete od Beskyd až po Alpy. Utajený Holý kopec ve Chřibech

  1:00aktualizováno  1:00
Chřiby neboli Buchlovské hory se příliš výraznými kopci chlubit nemohou. Jeden z nich však stojí za to – vypíná se naproti známému Buchlovu, jmenuje se Holý kopec a měří 548 m. Budete-li mít štěstí na počasí, spatříte z něj Beskydy i Alpy.

200 km vzdálené Alpy z Holého kopce | foto: Martin Janoškapro iDNES.cz

Turistické značky sem nevedou

Holý kopec je v podstatě jediným "pořádným" kopcem v zalesněné vrchovině Chřiby na východě Moravy. Se sousedním Buchlovem a svatou Barborkou tvoří charakteristickou trojici viditelnou hlavně od jihovýchodu z rovin Dolnomoravského úvalu.

Na rozdíl od ostatních vrcholových kót v Chřibech představuje Holý kopec izolovaný samostatný masiv, výrazně převyšující své okolí o 160 až 240 m. Turistické značky na něj ale nevedou, takže pokud chcete jeho vrchol zdolat, nezbývá než jít terénem dle vlastních orientačních schopností. Až nahoře přitom zjistíte, že Holý kopec ve skutečnosti holý není, ale je řádně zarostlý. Přesto zatím poskytuje úžasný a netušený výhled.

Kamenná studánka pod Holým kopcem

Kamenná studánka pod Holým kopcem

Osada Na pile pod Holým kopcem

Osada Na pile pod Holým kopcem

Odkud na Holý kopec

Podél východního úpatí Holého kopce se vine hlavní silnice E-50 Brno – Uherské Hradiště – Trenčín. Zastavovat přímo na ní je obtížné, nejbližší bezpečné parkování nabízí bufet Tramp na levé straně silnice ve směru od Brna. Tuto lokalitu mají v oblibě zejména milovníci uzenin a motorkáři, za hezkých dní tu bývá opravdu plno.

Kousek od bufetu Tramp se od E-50 odpojuje tzv. stará brněnská cesta. Je to nepoužívaná asfaltka, která vás bezpečně dovede na rozcestí Pod Holým kopcem (vede tudy i cyklotrasa 5151), kde se kříží trasy červené a zelené turistické značky. Zde se dáte po zelené vpravo – stále po staré brněnské cestě – a zhruba po 600 m odbočíte po slepé zelené značce ke Kamenné studánce. Hezky upravený pramen vody s dřevěným altánkem může posloužit k malému občerstvení, zároveň se tu z informační tabule dozvíte mnoho zajímavostí o kopci, jenž se tyčí nad vámi.

Přírodní rezervace Holý kopec

Vrcholová část Holého kopce je významnou přírodní rezervací zachovalého karpatského lesa připomínajícího prales. Převládají tu bukové porosty, které jsou již od roku 1999 ponechány samovolnému vývoji. Od roku 2009 dokonce existuje dohoda Lesů ČR a Zlínského kraje o bezzásahovém území. Neodklízené tlející dřevo a mnoho starých doupných stromů hostí řadu vzácných a ohrožených živočichů, především z říše hmyzu a ptactva.

Holý kopec od jihozápadu

Holý kopec od jihozápadu

Vyhlídka od Radhoště po Schneeberg

U Kamenné studánky klasické turistické značení končí, dál na hřeben hory pokračují serpentinou značky se zeleným šikmým pruhem připomínající naučnou stezku (žádná oficiální tu však není).

Po dosažení hřebene směřuje vzhůru chodníček zarůstající pasekou, která je němou připomínkou nešetrného lesního hospodaření. Lesní závod Buchlovice zde v nedávné minulosti holosečí odtěžil až k samé hranici chráněného území starý bukový les, nehledě na 100 m široké ochranné pásmo rezervace. Tím se otevřela cesta větrům, silně poškozujících pralesní bučiny chráněného území a na východním úbočí Holého kopce vznikla nepřehlédnutelná, zdaleka viditelná "jizva".

Holý kopec od severozápadu

Holý kopec od severozápadu

Hřebenové partie Holého kopce

Hřebenové partie Holého kopce

Díky této "jizvě" se však na druhou stranu odkryly úžasné výhledy na okolní krajinu, zejména z horního okraje paseky těsně před vstupem do rezervace. Rozlehlá prázdná plocha nyní pozvolna zarůstá a je pouze otázkou několika let, kdy se stane úžasná vyhlídka minulostí.

V plné kráse je z úbočí Holého kopce vidět především majestátní hrad Buchlov. Díváte se na něj zblízka a přitom mírně shora, což odjinud není možné. Vpravo i nalevo od něj se překrývají hřebeny východomoravských hor, mezi nimi svítí v údolí město Uherské Hradiště a krajské město Zlín, za dobré viditelnosti lze rozeznat i Radhošť.

Při naší poslední návštěvě 13. listopadu 2010 jsme měli dokonce to štěstí pozorovat na jihozápadě ve vzdálenosti zhruba 180–200 km hřebeny alpského předhůří s dominujícím Schneebergem (2076 m).

Radhošť a Zlín z Holého kopce

Radhošť a Zlín z Holého kopce

Nejenom příroda, ale i historie

Hranice přírodní rezervace Holý kopec vás přivítá tabulí chráněného území se státním znakem a upozorněním, že vstup je na vlastní nebezpečí, že hrozí pád stromů. Zřetelný chodníček stoupá vzhůru mezi starými buky na nejvyšší bod, kde návštěvníka potěší železná schránka s vrcholovou knihou.

Návštěvníků zde bývá poskrovnu a většinou se vracejí po stejné cestě zpět. Určitě však stojí za to pokračovat dále úzkým, místy i skalnatým hřbítkem, který má na délku okolo 600 m. Během putování po něm se můžete opravdu cítit jako v chrámu přírody.

Za obdiv ve vrcholových partiích Holého kopce ovšem stojí také obrovské pravěké hradiště. Jeho celková plocha dosahuje úctyhodných 15 ha při největší vnitřní délce okolo 850 m a šířce 180 m. Bylo vybudováno na konci doby bronzové a počátku starší doby železné lidem halštatské lužické kultury (cca 1200–700 l. př. n. l.). Dochovaly se z něj zbytky mohutného valového opevnění, dosahující výšky až 5 m, které je patrné hlavně na jižním úbočí. Původně to byl paralelní, nižší skalní hřbet, který se později zvýšil a zakomponoval do systému valů. Hradiště na Holém kopci je patrně největší na Moravě dochované z této doby.

Buchlov z Holého kopce

Buchlov z Holého kopce

Zpět přes Zbořené zámky

K výčtu všech zajímavostí Holého kopce patří ještě pověstmi opředené skalní uskupení Zbořené zámky na západním úbočí hory. Je to pískovcový mrazový srub při zakončení hřbetu Holého kopce, těsně nad hlubokým údolím Dlouhé řeky. Nápadná je zvláště severní stěna Zbořených zámků, dosahující výšky až 20 m, kde je popsáno 6 horolezeckých tras. Bohužel, skalisko leží ve velmi strmém a neschůdném terénu, přístup k němu je proto komplikovaný a náročný.

Ze Zbořených zámků je nejsnazší sejít přímo dolů na asfaltovou silnici v údolí Dlouhé řeky, po níž vede okružní cyklotrasa v délce cca 8 km nazvaná příznačně Holý kopec. Po této trase se pak pohodlně vrátíte kolem bývalé osady Na pile k bufetu Tramp u E-50, kde jsme náš výlet na Holý kopec začali.

Severní stěna Zbořených zámků

Severní stěna Zbořených zámků

Smraďavka – Lázně Leopoldov

Poněkud vzdálenějším, za to však mnohem hezčím východiskem k výletu na Holý kopec jsou bývalé Lázně Leopoldov. Ty se jinak nazývají Smraďavka kvůli nevábně zapáchající sirné minerální vodě. Najdete je 2 km jihozápadně od Buchlovic v malebném údolí Dlouhé řeky.

Lázně zaměřené na léčbu nemocí pohybového ústrojí jsou známé již od roku 1580. Nejstarší budovy tvoří lovecký zámeček z let 1670–80 a kaple sv. Kříže, v níž se nachází studna se sirnou vodou. Roku 1997 prošly lázně rekonstrukcí a o rok později opět zahájily provoz, přerušený roku 1990. Fungují však bez využití sirného pramene a poskytují nikoli léčebné, ale spíše relaxační a rekreační služby.

může se hodit

Mapy © PLANstudio

Mapa
KČT 1 : 50 000 č. 89-90 – Slovácko, Chřiby a jižní Haná

Autoři:




Nejčtenější

Medvěd s uloveným lososem
Aljaška, z které mrazí. Lososí hostina pro medvědy na vlastní oči

Jeden z nejúžasnějších zážitků v pozorování zvířat, jaký se dá na naší planetě v divočině zažít, je tažení lososů, na které čekají hladoví medvědi a nedočkavě...  celý článek

Happy Guest Hotel Lodge v Duttonu ve Velké Británii nabízí hostům půjčení...
Netradiční hotelové služby: bondage menu nebo rybička pro samotáře

Se skvěle vybaveným minibarem a individuální pokojovou službou už dávno nikoho neohromíte. Hotely teď nabízejí neuvěřitelné spektrum služeb. A některé z nich...  celý článek

Dvaaosmdesátiletá Nina při tangu s devadesátiletým Oscarem v Buenos Aires (18....
Argentinské tango od srdce. Je jim 172 let a tančí na mistrovství světa

Vášnivé tango tančí už od 40. let minulého století. Devadesátiletý Oscar a dvaaosmdesátiletá Nina se v srpnu společně zúčastnili světového mistrovství v tangu...  celý článek

„Dnes už jsou bicykly o něčem jiném. Mají kola 29 palců, všechno je lehké z...
Hurikán, přepadení a 107 defektů. Jako první Čech objel svět na kole

Deset let příprav, tři roky dobrodružného cestování a pak dvě desítky let vzpomínání. V září uplyne 20 let od chvíle, kdy jeden z nejznámějších českých...  celý článek

Útočiště zde ovšem najdou i následovníci květinových dětí. Nepotřebují nic. Jen...
Chleba z banánů a radost ze života. Na Havaji jsou naštěstí všichni divní

Rozvalit se na lehátku a nechat o sebe pečovat, to je častá možnost, jak si užít dovolenou na Havaji. Jak se na sopečných ostrovech v Tichém oceánu žije na...  celý článek

Další z rubriky

Srbsko leží na levém břehu Berounky a je známé výraznými vápencovými skalami a...
Svatý Jan: krásný kultovní výlet kousek od Prahy

Zveme vás na hezký a nenáročný jarní výlet kousek od Prahy. Přestože se podíváme na Karlštejnsko, návštěvu jednoho z našich nejznámějších hradů tentokrát...  celý článek

Nenáročný okružní výlet na jihovýchodním okraji Žďárských vrchů poblíž Bystřice...
Z Víru do Víru přes tři krásné hrady. Jarní výlet, který naláká

Přelom března a dubna je jako stvořený pro objevování starých hradních zřícenin. Absence listí na stromech umožňuje mnohým z nich právě teď představit svou...  celý článek

Ulice Tkalčićeva je středobodem záhřebského kavárenského, hospodského i nočního...
V Záhřebu zapaříte jako ve Stodolní. Výlet noční chorvatskou metropolí

Ta záhřebská ulička nemá na délku ani kilometr, bez jediné zastávky ji přejdete za zhruba 11 minut. Jako ulici Ivana Tkalčića ji ale znají pouze mapy, mnohem...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.