Dřevěný kostelík v Lipné u Potštátu

Dřevěný kostelík v Lipné u Potštátu | foto: Martin Janoška, pro iDNES.cz

Oderské vrchy: Projděte si drsný svět větru a zvrásněného kamení

  • 6
Toulání Oderskými vrchy na kole či pěšky přináší ty nejhezčí cestovatelské zážitky, které lze na území naší domoviny získat. Málo obydlená krajina prostoupená drobnými památkami a ostrůvky neporušené přírody doslova pohladí po duši.

Větrné náhorní pláně Oderských vrchů se siluetami větrných elektráren a starobylých mlýnů jsou ideálním terénem pro cykloturistiku. Naopak strmé srázy hlubokých údolí ozdobené skupinami zvrásněných skal a temnými otvory starých břidlicových dolů poznáte důkladně pouze pěšky.

Pověstmi opředené údolí Odry

Oderských vrchům schází kopce, nechybí jim však hluboká údolí, jejichž bezprostřední okolí často připomíná nefalšovaný horský terén. Platí to i v případě nejmohutnějšího údolí Odry.

Zvláště jeho horní část nad vesnicí Klokočůvek je velmi atraktivní. Řeka teče v přírodním nezregulovaném korytě, okolní příkré svahy pokrývají z velké části přirozené bukové lesy místy až pralesového charakteru.

A právě v tomto Bohem požehnaném místě při staré zemské hranici mezi Moravou a Slezskem vzniklo malé poutní místo Panna Maria ve Skále či jednoduše Mariaskála.

Pověst vypráví, že za švédského tažení v dobách třicetileté války na přímluvu Panny Marie zachránila zraněného císařského vojáka před smrtí zázračná voda ze skály.

Při poutním místě, které vzhledem připomíná slavné Lurdy, vznikly v 19. století dřevěné vanové lázně. Dnes tu stojí malý hotýlek, nabízející příjemné posezení a občerstvení poutníkům i výletníkům.

Další pověst se vztahuje k nedaleké Dračí skále u Klokočůvku pojmenované podle sluje na úpatí, v níž údajně sídlil drak. Tak to alespoň v minulosti vyprávěli rodiče svým dětem, aby při poutích u Skály Panny Marie nezlobily.

Poutní místo Mariaskála

Skalní útvary v Oderských vrších

Zcela nepatrný zbytek „sluje“ se dnes jeví spíše jako pozůstatek po těžbě břidlice. Mnohem významnější památky na dobývání šifru jsou rozsety v okolí blízkého Spálova, z nichž tzv. Petrova skála mívá v zimním období ledovou výzdobu.

Krajina větrných mlýnů

Městys Spálov je ovšem pozoruhodný ještě něčím jiným. Historické listiny zde dokládají existenci celkem sedmi větrných mlýnů, přičemž pět z nich mlelo v roce 1875 současně.

Spálov je tedy obcí, v jejímž katastru fungovalo nejvíce větrných mlýnů v celé České republice. A ten jediný, co se zachoval do dneška, je nejmenší u nás! Jeho zděná část ve tvaru komolého kužele je vysoká 3,6 m, vnitřní průměr při zemi činí pouhých 2,9 m. Celková výška včetně střechy je asi pět metrů. Volně stojící objekt v poli je zrekonstruovaný a příležitostně využívaný pro kulturní akce.

Větrný mlýn v Partutovicích

Přídomek „kraj větrných mlýnů“ je pro Oderské vrchy vskutku příznačný. Další překrásný objekt tohoto druhu, pro změnu dřevěný, stojí jako jeden ze čtyř bývalých nad vesnicí Partutovice a na kole k němu ze Spálova dojedete po náhorní pláni bez větších ztrát výšky za 45 minut.

Bílý kámen 2017

Máte-li zájem nahlédnout do nepřístupné části Oderských vrchů ve Vojenském újezdu Libavá, pak máte jedinečnou příležitost v pondělí 1. května 2017. Tradiční turistická a cykloturistická akce Bílý kámen je jediným dnem v roce, kdy se Vojenský újezd Libavá otevírá pro veřejnost. Více informací na www.akcebilykamen.cz.

Tzv. Maršálkův větřák v Partutovicích z roku 1837 patří mezi naše nejhezčí větrné mlýny a to jak svou celkovou polohou v krajině, tak vnějším vzhledem a vnitřním vybavením.

Interiér mlýna působí velmi starobyle, některé části stále funkčního mlecího zařízení zdobí jinde nevídané plastické dřevořezby. Například na moučnici je vyryto srdce s plameny a iniciálami JHS, po stranách jsou slunce, měsíc a hvězdy.

V přilehlém osamoceně stojícím stavení bydlí majitelé, kteří se o větřák příkladně starají a jeho interiér ochotně zpřístupňují všem zájemcům. Pro výletníky provozují také občerstvení.

Údolím Veličky k Tlustému Janovi

Při cyklistických toulkách Oderskými vrchy nemůže chybět malebné městečko Potštát, které se zároveň může stát východiskem celodenního pěšího výletu.

Potštát byl v minulosti sídlem významného panství, jeho novodobou historii nepříznivě ovlivnilo vysídlení Němců a dlouholeté živoření na okraji Vojenského újezdu Libavá. Změny k lepšímu jsou však patrné. Na udržovaném náměstí se starými měšťanskými domy se tyčí renovovaná hodinová věž z konce 16. století, hezká je také polygonální kašna a morový sloup.

Náměstí v Potštátě

Údolí Veličky

Krásné přírodní scenérie nabízí zejména údolí říčky Veličky, které prořezává okraj Oderských vrchů od Potštátu směrem k Hranicím. Z jeho strmých svahů vyčnívá spousta skalních útvarů, které si vysloužily pojmenování Potštátské skalní město.

Dnes tudy vede nová, asi 12 km dlouhá okružní trasa naučné stezky, která představuje pověstmi opředené skály, jejichž identifikace a lokalizace byla donedávna pro přespolního návštěvníka obtížná. S pomocí textů na informačních tabulích odhalíte například Svatební kámen, Kamenná vrata, Kosí údolí, Skalky skřítků a Trpasličí domeček.

Bohužel se už neobčerstvíte ve stylovém výletním hostinci U Tlustého Jana, který nepřežil dnešní dobu a je beznadějně zrušen. Zbyla pouze historka o tělnatém výčepním z 19. století, který se musel z vlastní židle velkých rozměrů zvedat pomocí lana zavěšeném na háku.

Ve stopách dávných podnikatelů

Bývalý výletní hostinec U Tlustého Jana je východiskem ke třem památkám rázu historického, přírodního i technického. Hned nad hostincem se nalézá zřícenina nevelkého hradu Puchart, kousek opodál u silnice opuštěný břidlicový důl Boňkov, chráněný dnes pod názvem Soudkova štola jako hnízdiště netopýrů.

A do třetice milovníkům technických památek určuje směr červená značka do vesnice Radíkov, v níž se dochovala na soukromém pozemku unikátní větrná turbína, vyrobená firmou Kunz Hranice. Turbína je od roku 1932, kdy zde byla instalována, dodnes plně funkční a pohání vodní pístové čerpadlo soukromého vodovodu.

Větrná turbína v Radíkově

Hrádek Kunzov

Firmu Kunz Hranice připomíná také výletní místo Kunzov pod Radíkovem, kde si nechal úspěšný pan továrník v letech 1907-1908 postavit své letní sídlo v podobě romantického hrádku. Jeho současná rekonstrukce na wellnes-hotel a zábavní park zatím vázne.

Krajinářsky pěkná trasa po turistických značkách vede z Kunzova do Uhřínova, jehož největší chloubou je „tisíciletý“ tis červený v zahradě jednoho z domů (nově instalovaná informační tabule ovšem udává stáří maximálně 300 let).

A nakonec to nejlepší z Oderských vrchů. Široce rozvětvené a opuštěné údolí Jezernického potoka na okraji Vojenského újezdu Libavá, kam z Uhřínova sejdete po žlutých značkách. Pak už záleží jen na vás kde hledat a obdivovat nejhezčí skály, vyhlídky nebo opuštěné doly, v nichž jistý Eduard Špiruta údajně marně hledal zlato a přišel o své jmění.

Mapy poskytuje © SHOCart a přispěvatelé OpenStreetMap. Společnost SHOCart je tradiční vydavatel turistických a cykloturistických map a atlasů. Více na www.shocart.cz

Může se hodit

Doporučené trasy:
cyklistická: Klokočůvek – Mariaskála – Spálov – Partutovice – Olšovec – U Tlustého Jana –Potštát – Středolesí – Uhřínov – Radíkov – Kunzov – Hranice. Celkem cca 45 km.

pěší: Potštát – Michalov (červená) – U Tlustého Jana (zelená) – Radíkov (červená) – Kunzov (červená) – Uhřínov (modrá) – Podhoří (žlutá a zelená). Celkem cca 18 km.
Mapa
1 : 50 000 KČT č. 60 – Moravská brána, Oderské vrchy

, pro iDNES.cz