Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Obří hlavy uprostřed lesa

  12:06aktualizováno  12:06
Nejprve se musíte vydrápat do krátkého, ale prudkého kopce. A pak se rázem ocitnete na místě, které fascinuje několik generací: impozantní, snad deset metrů vysoké sochy vytesané do pískovcové skály. Nazývají se Čertovy hlavy a téměř před dvěma stoletími je vytvořil sochař Václav Levý, který je pokládán za jednoho z otců moderního českého sochařství. Skalní umělecké dílo se nachází v krásné přírodě Kokořínska, kousek od Liběchova u Mělníka.
Čertovy hlavy

Čertovy hlavy | foto: Pavel Baroch

"Čertovy hlavy jsou jsou největší skulptury po sochách amerických prezidentů v severní Dakotě," tvrdí Jiří Rohlík z mělnické pobočky Klubu českých turistů, který zdejší prostředí zná jako své boty. Spolu se svými kolegy zde obnovuje turistické značky.

Čertovy hlavy však nejsou jediným dílem vytesaným ve skalách, které v okolí liběchovského zámku Václav Levý zanechal. Abyste viděli všechno, rezervujte si aspoň půl dne, ale raději více. Cesta od jednoho díla k druhému je dlouhá asi dvanáct kilometrů. Většinou se jde v lesích, kde - pokud nenarazíte na jiné turisty nebo houbaře - je ticho jako v kostele.

Aby byla vaše výprava úplná, neměli byste vynechat návštěvu liběchovického zámku, kde sochař Levý ve čtyřicátých letech 19. století pobýval. V barokním zámku je v současnosti největší asijská sbírka Náprstkova muzea. Expozice obsahuje na dva tisíce předmětů. K vidění jsou například ukázky čínské a japonské keramiky, kamenné, dřevěné a bronzové buddhistické plastiky nebo japonské meče, brnění, oděvy a šperky. Právě z liběchovického zámku vyrážel do okolní přírody a tesal do skal své sochy. Některá jeho díla, například dekorativní vázu nebo plastiku trpaslíka, je možné si prohlédnout přímo v zámeckém areálu.

Liběchovický zámek je jakýmsi výchozím bodem, odkud se vyráží na okruh po Levého plastikách. Výhodou je, že se trasa dá různě zkrátit. Například od Čertovy hlavy lze dojet autem a posledních několik stovek metrů dojít. Ale to není ono, nejlepší je cesta pěšky po lesních stezkách. Navíc se budete procházet po místech, kudy chodil také Antonín Mánes nebo Karel Hynek Mácha, velký milovník pěší turistiky.

Od Čertových hlav vede trasa k nejvýznamnějšímu skalnímu dílu Levého, takzvané Klácelce a Blaníku. Klácelka je nevelká jeskyňka, kterou Levý vyzdobil. Název získala po významném českém vlastenci 19. století, příteli Boženy Němcové. František Matouš Klácel v roce 1839 dokončil epickou báseň Ferina Lišák, v níž formou bajky kritizoval tehdejší společnost. Levého reliéfy v jeskyňce Klácelka jsou jakousi skalní ilustrací této básně. V jeskyňce, kam si s sebou raději vezměte baterku, uvidíte například osla, který symbolizuje německého učitele ohlupujícího české děti, zajíce, kteří znázorňují představitele utiskovaných tříd, nebo husu a slepici, které představují lidskou hloupost.

Klácelka je sice samostatným dílem Levého, ale zároveň je součástí uzavřeného prostoru mezi skalami, zvaného Blaník. Zde sochař vytesal slavné husitské bojovníky Jana Žižku a Prokopa Holého. Husitství a bájní rytíři se svatým Václavem v hoře Blaník byli pro české umělce té doby velkým národním tématem.

František Matouš Klácel, jehož bajka Levého inspirovala, byl jedním z několika vlastenců, kteří se scházeli v liběchovickém zámku a kteří ovlivnili tehdy mladého a neznámého umělce. Levý pracoval v zámku patrně jako kuchař a měl pověst šikovného lidového řezbáře. Majitel zámku Antonín Veith byl velkým mecenášem českých spisovatelů a především výtvarných umělců. Rozpoznal Levého talent a začal ho podporovat.

"Skutečně nebylo mnoho potřeba k tomu, aby Levý hrubým špičákem, dlátem a kladivem dopověděl tvary ve skalách již napovězené, které člověku přímo vnucují určité představy," napsala Marie Černá v knize o Václavu Levém. Klácelka a Blaník byly vyvrcholením Levého "skalní" tvorby, prvními jeho díly jsou Harfenice, Had a kaple svaté Maří Magdalény. Všechna tato díla jsou jenom pár kilometrů od Klácelky, v druhé části okruhu, který vás vede zpátky do Liběchova.

Kdy přesně svá umělecká díla Levý vytesal, není známo. Na cedulkách u skalních výtvorů je uvedeno, že to bylo někdy před rokem 1845. Otázkou avšak také je, jak dlouho Levého plastiky ve skalách vydrží. Kromě povětrnostních vlivů se na nich obrazně i doslova podepsali vandalové, kteří skulptury ničí. Lezou po sochách nebo do nich vyrývají svá jména a data, kdy se tudy procházeli. "Některá díla jsou opravdu hodně poničená, někteří lidé jsou zlomyslní," říká Jiří Rohlík z Klubu českých turistů. Například z plastiky Harfenice toho už moc nezbývá.

Kdo byl Václav Levý:

Narodil se v roce 1820 v Nebřežanech u Kralovic. Zpočátku byl řezbářským a sochařským samoukem, ale pak za podpory Václava Veitha, majitele liběchovického zámku, studoval v Mnichově. Poté žil především v Římě. Po návratu do Čech byl prvním učitelem J. V. Myslbeka. Kromě skalních plastik u Liběchova vytvořil například sochy svatých v pražském kostele Karla Boromejského nebo sousoší Adam a Eva, což je jeho nejslavnější dílo. Zemřel v roce 1870 v Praze.

Užitečné informace

Může se hodit

Zámek v Liběchově má otevřeno celý rok od úterý do neděle od devíti do pěti. Dospělí platí čtyřicet korun, děti do šesti let mají vstup zdarma, starší děti, důchodci a vojáci platí dvacet korun. Poslední prohlídka začíná v půl čtvrté.

Jak se tam dostat

Kromě auta je možné jet autobusem do Liběchova. Z Prahy jede autobus ze stanice metra Nádraží Holešovice, zastávka číslo šest.

Autor:


Nejčtenější

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, nejslabší mají stále Afghánci

Pokud by prý města a obce ze svých peněz nedotovaly úkony, které na ně přenáší...

Nejsilnější cestovní pas už nemají Němci, ale Singapurci. Obyvatelé tohoto městského státu v jihovýchodní Asii se díky...

Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...



Experti varují před tuningem elektrokol. Stroj zničí a je nebezpečný

Redaktor MF DNES Miloslav Lubas s manželkou si vyzkoušeli, jak se v Jizerkách...

Někteří majitelé elektrokol své stroje upravují a navyšují jejich maximální rychlost s podporou motoru. Proti tuningu...

Na Mount Everestu řádí pojistná mafie. Horolezce okrádaly i nemocnice

Horolezci se kochají pohledem na Mount Everest

Stovky milionů dolarů během několika posledních let měly vydělat na pojistných podvodech nemocnice, společnosti s...

Nejmenší skanzen a opuštěné lázně. Moravským krajem, který ani nemá jméno

Skanzen v Horním Smržově

Tento kraj nemá žádný zažitý zeměpisný ani národopisný název, a možná právě proto patří k nejhezčím venkovským oblastem...

Další z rubriky

VIDEO: Zaniklé tratě v Česku. Cukrovarská dráha rezignovala až před autobusy

Motorový vůz M131.1133 na vlaku 90705 opouští stanici Smidary, 29. 5. 1976,...

V jedenáctém díle Zaniklých tratí zamíříme do východních Čech. Ukážeme vám krátkou lokálku, která se 95 let proplétala...

VIDEO: Unikátní podvodní pozorovatelna v Česku. Ryby se vám lepí na sklo

Typická situace - díváte se jedním okénkem a ryba je mezitím za druhým.

Přibližně pět tisíc ryb žije v lomu Lomeček, který se nachází několik kilometrů od Domažlic. Majitel areálu Zdeněk...

Magický masiv Ondřejníku trápí kůrovec, přesto jde téměř o povinný výlet

Hřeben Ondřejníku z Palkovických hůrek

Panorama Beskyd si nelze představit bez masivu Ondřejníku, výrazně a izolovaně vystupujícího z podbeskydské krajiny....

Najdete na iDNES.cz