Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Obří hlavy uprostřed lesa

  12:06aktualizováno  12:06
Nejprve se musíte vydrápat do krátkého, ale prudkého kopce. A pak se rázem ocitnete na místě, které fascinuje několik generací: impozantní, snad deset metrů vysoké sochy vytesané do pískovcové skály. Nazývají se Čertovy hlavy a téměř před dvěma stoletími je vytvořil sochař Václav Levý, který je pokládán za jednoho z otců moderního českého sochařství. Skalní umělecké dílo se nachází v krásné přírodě Kokořínska, kousek od Liběchova u Mělníka.
Čertovy hlavy

Čertovy hlavy | foto: Pavel Baroch

"Čertovy hlavy jsou jsou největší skulptury po sochách amerických prezidentů v severní Dakotě," tvrdí Jiří Rohlík z mělnické pobočky Klubu českých turistů, který zdejší prostředí zná jako své boty. Spolu se svými kolegy zde obnovuje turistické značky.

Čertovy hlavy však nejsou jediným dílem vytesaným ve skalách, které v okolí liběchovského zámku Václav Levý zanechal. Abyste viděli všechno, rezervujte si aspoň půl dne, ale raději více. Cesta od jednoho díla k druhému je dlouhá asi dvanáct kilometrů. Většinou se jde v lesích, kde - pokud nenarazíte na jiné turisty nebo houbaře - je ticho jako v kostele.

Aby byla vaše výprava úplná, neměli byste vynechat návštěvu liběchovického zámku, kde sochař Levý ve čtyřicátých letech 19. století pobýval. V barokním zámku je v současnosti největší asijská sbírka Náprstkova muzea. Expozice obsahuje na dva tisíce předmětů. K vidění jsou například ukázky čínské a japonské keramiky, kamenné, dřevěné a bronzové buddhistické plastiky nebo japonské meče, brnění, oděvy a šperky. Právě z liběchovického zámku vyrážel do okolní přírody a tesal do skal své sochy. Některá jeho díla, například dekorativní vázu nebo plastiku trpaslíka, je možné si prohlédnout přímo v zámeckém areálu.

Liběchovický zámek je jakýmsi výchozím bodem, odkud se vyráží na okruh po Levého plastikách. Výhodou je, že se trasa dá různě zkrátit. Například od Čertovy hlavy lze dojet autem a posledních několik stovek metrů dojít. Ale to není ono, nejlepší je cesta pěšky po lesních stezkách. Navíc se budete procházet po místech, kudy chodil také Antonín Mánes nebo Karel Hynek Mácha, velký milovník pěší turistiky.

Od Čertových hlav vede trasa k nejvýznamnějšímu skalnímu dílu Levého, takzvané Klácelce a Blaníku. Klácelka je nevelká jeskyňka, kterou Levý vyzdobil. Název získala po významném českém vlastenci 19. století, příteli Boženy Němcové. František Matouš Klácel v roce 1839 dokončil epickou báseň Ferina Lišák, v níž formou bajky kritizoval tehdejší společnost. Levého reliéfy v jeskyňce Klácelka jsou jakousi skalní ilustrací této básně. V jeskyňce, kam si s sebou raději vezměte baterku, uvidíte například osla, který symbolizuje německého učitele ohlupujícího české děti, zajíce, kteří znázorňují představitele utiskovaných tříd, nebo husu a slepici, které představují lidskou hloupost.

Klácelka je sice samostatným dílem Levého, ale zároveň je součástí uzavřeného prostoru mezi skalami, zvaného Blaník. Zde sochař vytesal slavné husitské bojovníky Jana Žižku a Prokopa Holého. Husitství a bájní rytíři se svatým Václavem v hoře Blaník byli pro české umělce té doby velkým národním tématem.

František Matouš Klácel, jehož bajka Levého inspirovala, byl jedním z několika vlastenců, kteří se scházeli v liběchovickém zámku a kteří ovlivnili tehdy mladého a neznámého umělce. Levý pracoval v zámku patrně jako kuchař a měl pověst šikovného lidového řezbáře. Majitel zámku Antonín Veith byl velkým mecenášem českých spisovatelů a především výtvarných umělců. Rozpoznal Levého talent a začal ho podporovat.

"Skutečně nebylo mnoho potřeba k tomu, aby Levý hrubým špičákem, dlátem a kladivem dopověděl tvary ve skalách již napovězené, které člověku přímo vnucují určité představy," napsala Marie Černá v knize o Václavu Levém. Klácelka a Blaník byly vyvrcholením Levého "skalní" tvorby, prvními jeho díly jsou Harfenice, Had a kaple svaté Maří Magdalény. Všechna tato díla jsou jenom pár kilometrů od Klácelky, v druhé části okruhu, který vás vede zpátky do Liběchova.

Kdy přesně svá umělecká díla Levý vytesal, není známo. Na cedulkách u skalních výtvorů je uvedeno, že to bylo někdy před rokem 1845. Otázkou avšak také je, jak dlouho Levého plastiky ve skalách vydrží. Kromě povětrnostních vlivů se na nich obrazně i doslova podepsali vandalové, kteří skulptury ničí. Lezou po sochách nebo do nich vyrývají svá jména a data, kdy se tudy procházeli. "Některá díla jsou opravdu hodně poničená, někteří lidé jsou zlomyslní," říká Jiří Rohlík z Klubu českých turistů. Například z plastiky Harfenice toho už moc nezbývá.

Kdo byl Václav Levý:

Narodil se v roce 1820 v Nebřežanech u Kralovic. Zpočátku byl řezbářským a sochařským samoukem, ale pak za podpory Václava Veitha, majitele liběchovického zámku, studoval v Mnichově. Poté žil především v Římě. Po návratu do Čech byl prvním učitelem J. V. Myslbeka. Kromě skalních plastik u Liběchova vytvořil například sochy svatých v pražském kostele Karla Boromejského nebo sousoší Adam a Eva, což je jeho nejslavnější dílo. Zemřel v roce 1870 v Praze.

Užitečné informace

Může se hodit

Zámek v Liběchově má otevřeno celý rok od úterý do neděle od devíti do pěti. Dospělí platí čtyřicet korun, děti do šesti let mají vstup zdarma, starší děti, důchodci a vojáci platí dvacet korun. Poslední prohlídka začíná v půl čtvrté.

Jak se tam dostat

Kromě auta je možné jet autobusem do Liběchova. Z Prahy jede autobus ze stanice metra Nádraží Holešovice, zastávka číslo šest.

Autor:




Nejčtenější

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Procházka za bitvou tří císařů. Sledujte unikátní přenos z okolí Slavkova

V rámci seriálu Cesty kulturní krajinou dnes ve 13:30 zavítáme do krajiny okolo Slavkova u Brna. Projdeme se pěšky a popojedeme kočárem taženým koňmi s hosty,...  celý článek

Další z rubriky

Větrný mlýn v Přemyslovicích
Kde mají Keltové svatyni a Švédové šance. Utajená místa uprostřed Moravy

Tohle rozlehlé území západně od Olomouce patří k nejkrásnějším koutům Česka, málokdo však o tom ví. Oblast jako stvořená pro nenáročné vycházky nebo projížďky...  celý článek

Pekelné doly
VIDEO: S motorkáři nejsou žerty. Pekelné doly zná každé malé dítě

Největší pískovcové podzemí v Evropě v údolí Svitavky mezi obcemi Velenice a Svitava milují nejen motorkáři, ale také děti a běžní turisté. Jeskyně jsou totiž...  celý článek

Během dne, kdy vůbec nebylo pěkné počasí, začalo na chvíli zpoza mraků...
Za jedovatými pavouky na Moravu. Začíná seriál procházek v přímém přenosu

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme zavítali do krajiny Moravského Toskánska, vinařského kraje kolem Kyjova, který překvapuje přirozeným...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.