Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Obří chodníček v Irsku

aktualizováno 
-
Zelená pláň náhle končí a je cítit moře, mlha s vůní příboje zezdola přináší drobné kapky vodní tříště. A dole, pod útesem pobřeží Severního Irska, z temného moře vystupuje několik kilometrů široká »cesta« pečlivě vydlážděná šestibokými hranoly. Giant's Causeway (obrův chodníček) kdysi v dávnověku vybudoval dle pověsti ulsterský obr Finn McCool.

Suchaři geologové tvrdí, že chodník vznikl tuhnutím lávového proudu před desítkami milionů let. Návštěvníci největší severoirské atrakce si však většinou nenechají kazit dojem. Historka s obrem je hezčí. V místní mytologii byl chodníček vždy místem, kde končí země, místem tajemným i romantickým. »Když byl svět formován z beztvarého chaosu, toto musel být ten kousek, který zbyl - nyní je pozůstatkem chaosu,« napsal anglický spisovatel W illiam Makepeace Thackeray v minulém století. Chodník vlastně ani moc chodník není, připomíná spíš hračku obřího dítěte, které si při hře stavělo krajinky a hrady z obrovských šestibokých kvádrů a bylo mu jedno, jak to dopadne. Mohutné sloupy, kterých tam kdysi kdosi napočítal na čtyřicet tisíc, tak vytvářejí nejneuvěřitelnější tvary a útvary. Místní jim dali nejrůznější jména, například Plástev, Král a jeho šlechtici či Obrova babička. Od nepaměti lákají černé skály zvědavce z blízkého i dalekého okolí. Kromě »osmého divu světa« je ovšem přitahovala do zapomenutého kraje prastará palírna whiskey v nedalekém městečku. Je prý nejstarší (legální) palírnou na světě. Lidé přicházejí, posedávají na mohutných kamenech a utíkají před vlnami, které často zmáčejí neopatrné návštěvníky. Málokomu z nich to však vadí. Děti poskakují po »dlažbě« a mlácením klacky zkoušejí, co vydrží. Nikdo jim v tom nebrání, neboť ani ty nejzlobivějších z nich nemohou poničit přírodní útvar, který mohutným silám vzdoruje již tak dlouho. Dospělí většinou klábosí o počasí. Irové s hrdostí opakují, že chodníček je unikát, který nemá ve světě obdoby. V tom se mýlí - neviděli totiž čedičové »varhany« u Kamenického Šenova, které vznikaly stejně. Vědecké spory o to, jak vlastně to všechno vzniklo, se datují až do sedmnáctého století, dnes už ovšem nikdo nepochybuje. Odborně se tento úkaz nazývá sloupcovitým rozpadem čediče. Tam, kde se nyní tříští vlny, se před šedesáti miliony let pomalu posouvala masa lávy. Pak tuhla a rozpukala se do šestihranných hranolů o průměru kolem půl metru. Vše dokonale splňuje představu o nehostinném pobřeží Irska, kde jsou nejčernější skály a nejzelenější tráva v celé Evropě. V jednom z nedalekých zálivů se koncem 16. století potopila Girona, loď španělského námořnictva, které se tehdy odvážilo dát se do křížku s Británií. K Irsku ji zahnala bouře a už nikdy neodjela, jen málo námořníků se zachránilo. Prý se pak zotavovali v nedalekém hradu, zatímco jeho pán se pokoušel pro sebe z trosek zachránit, co šlo. Celý náklad z vraku byl vyzvednut teprve před třiceti lety. A jak že to vlastně bylo s tím obrem? Doslechnete se několik verzí. Rozhodně to bylo v době, kdy byli v Irsku a Británii obři stejně běžní jako racci nad mořem. Podle jedné verze vybudoval chodník (ze kterého zbyl jen fragment) obr, aby mohl chodit za svou milou obryní přes vodu do sousedního Skotska. Ve verzi druhé také figuruje Skotsko, jenže tentokrát nešlo o líbánky, nýbrž o spor se zlým a drzým obrem Benendorem. Náš obr-stavitel vybudoval přes moře chodník, aby ho nalákal k sobě do Irska a pak mu dal za vyučenou. Buď jak buď, oba tyto příběhy znějí návštěvníkům věrohodněji než tvrzení vědců, že ty miliony let staré kolosy se táhnou od obzoru k obzoru jen proto, že pro čedič je zkrátka nejvýhodnější tuhnout v šestihranech.


Autor:




Nejčtenější

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
PŘÍMÝ PŘENOS: Originální procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V rámci seriálu Cesty kulturní krajinou míříme do krajiny okolo Slavkova u Brna. Projdeme se pěšky a popojedeme kočárem taženým koňmi s hosty, kterým na tomto...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Další z rubriky

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Hasiči se vzhledem k výšce plamenů a nebezpečí zhroucení věže nemohli po...
Shořela oblíbená vyhlídková Goethova věž ve Frankfurtu nad Mohanem

Největší a nejstarší dřevěnou vyhlídkovou věž ve Frankfurtu nad Mohanem zcela zničil požár. Informovala o tom agentura DPA. Příčiny požáru Goethovy věže...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.