náhledy
Jedinečná fotokniha Overview Timelapse: How We Change The Earth přináší dramatické satelitní snímky míst, která dokázali lidé zcela transformovat. Zveřejněné fotografie kritizují dopady rozvoje měst, příčiny změny klimatu i masivní odlesňování. Na snímku italské Benátky.
Autor: Profimedia.cz
Snímek zachycuje světlo Paříže ve dne a v noci, takzvaný světelný smog. Paříž je přezdívaná „město světla“ už od šedesátých let devatenáctého století, kdy se po městě instalovalo 56 tisíc plynových lamp. Dnes přijímá Paříž polovinu své energie (a světla) z okolních zařízení, které produkují elektřinu a teplo zároveň (tzv. kogenerace). Pětatřicet procent energie města pochází z jaderné elektrárny Nogent.
Autor: Profimedia.cz
Řepka není jen český problém, snímky zachycují kvetoucí pole řepky v Cocoroc v Austrálii – i zde žlutá pokryla krajinu. Plodina se tu pěstuje pro produkci oleje, který se z rostliny extrahuje mírným zahříváním a následným drcením semen květin.
Autor: Profimedia.cz
Sedm let a vše je úplně jinak. Díváte se na satelitní snímky Pekingského mezinárodního letiště Daxing. Zatímco v roce 2012 byla v pekingské čtvrti Daxing zemědělská půda a pár menších městeček, v roce 2020 už tam stojí „vesmírná základna“. Letiště bylo dokončeno v roce 2019 a pyšní se největším letištním terminálem na světě s rozlohou více než milion metrů čtverečních. Z centrálního uzlu vybíhá šest zakřivených paprsků. Terminál má kapacitu odbavit asi 70 milionů cestujících a 620 tisíc letů ročně.
Autor: Profimedia.cz
Možná jeden z nesmutnějších satelitních snímků zachycuje odlesňování Amazonských deštných pralesů. Snímky jsou z let 1989 a 2019. Stát Rondônia v západní Brazílii se stal jednou z nezasaženějších oblastí Amazonie. Kdysi domov lesů o rozloze 207 199 kilometrů čtverečních doznal za posledních třicet let drastických bolestivých změn v podobě rychlého kácení a degradace půdy. Do roku 2003 zmizelo asi 67 340 kilometrů čtverečních pralesa – tedy oblast větší než stát Západní Virginie v USA. Devastace pokračovala i v dalších letech a umocnily ji rozsáhlé požáry v roce 2019.
Autor: Profimedia.cz
Červený příliv v Miami v květnu 2017 a červnu 2018. V roce 2018 překonal příliv škodlivých mořských řas vody obklopující Miami na Floridě a vynutil si zavření asi šesti veřejných pláží. Zvýšený růst tmavých řas zbarvuje jindy čisté moře, proto si vysloužil název „červený příliv“. I když je obtížné určit přesnou příčinu tohoto jevu, červené přílivy a odlivy většinou následují období silných bouří a mohou být podporovány také odtokem vody ze zemědělství, které do oceánu přivádí velké množství nepřirozených živin.
Autor: Profimedia.cz
Co se změnilo v nevadské pustině za třicet let: metropole Las Vegas za tu dobu expandovala do okolní pouště a počet jejích obyvatel čtyřnásobně vzrostl ze 710 tisíc na více než tři miliony lidí. Tento dramatický růst přispěl k tomu, že se Nevada stala jedním z nejrychleji rostoucích států v USA za posledních několik desetiletí.
Autor: Profimedia.cz
Vesmírná základna? Ne... díváte se na snímek Apple Parku v kalifornském Cupertinu, což je ústředí společnosti Apple. Snímky porovnávají rok 2014 a 2020. Zařízení bylo pro zaměstnance otevřeno v dubnu 2017 a nahradilo původní Apple Campus, který byl otevřený v roce 1993.
Autor: Profimedia.cz
Poslední snímek je velmi aktuální. Zachycuje výstavbu polní nemocnice Huoshenshan v čínském Wu-chanu, která vyrostla na zelené louce za deset dní mezi 23. lednem a 2. únorem 2020 z iniciativy čínské vlády, která se snažila reagovat na epidemii covidu-19. Zařízení stavělo více než sedm tisíc lidí, kteří pracovali nepřetržitě 24 hodin denně. Nemocnice poskytla zázemí tisíci lůžek s třiceti jednotkami intenzivní péče, místnostmi se zdravotnickým vybavením a karanténními odděleními.
Autor: Profimedia.cz