Neodmyslitelné panoráma rekreační obce Hamr na Jezeře při severním okraji bývalého vojenského prostoru Ralsko tvoří nápadný vrch Děvín s rozlehlou zříceninou stejnojmenného hradu. Hned vedle něj se vypínají další dva výrazné vrchy, seřazené v přímé linii.
Zatímco na Děvín můžete vyjít po značených turistických cestách, na sousední Ostrý neboli také Hamerský Špičák žádné značky nevedou. V pořadí třetí kopec Schachtstein je pak natolik neznámý, že nemá ani český název.
Pozoruhodná trojice je od roku 1996 chráněnou přírodní památkou o rozloze 34 hektarů.
Děvín provrtaný štolami
Turisticky nejatraktivnější je nejseverněji položený Děvín, jehož vrcholovou pískovcovou kupu zdobí zřícenina původně královské pevnosti. Založená v polovině 13. století patřila k majetkům Přemysla Otakara II., později různým šlechtickým rodům.
Nikdy nedobytý Děvín od 17. století pustl, později se v areálu začala těžit železná ruda.
Zbytek jedné ze dvou štol najdete u přístupové cesty do horní části hradu. Štola byla založena na čele svislé, silně zvětralé limonitové (polzenitové) žíly, která zde proráží vzhůru souvrstvím pískovců. Původně byla dlouhá 36 metrů, dnes je z větší části zavalená. Vchod do druhé štoly je patrný u paty pískovcové skály na východním svahu.
Podzemní prostory na Děvíně jsou významným sídlištěm netopýrů. Přírodovědně cenné jsou také přirozené porosty květnatých bučin s bohatým bylinným podrostem na velmi příkrých svazích.
Děvín – vstup do horní části hradu
Na Hamerský Špičák bez značek
Prostřední vrch Ostrý, zvaný též Hamerský Špičák (452 m), zaujme pískovcovými skalisky, která vystupují při kontaktu s polzenitovou žílou.
Vydat se na něj můžete pouze bez značek, nejlépe od turistického rozcestníku ze sedla pod Děvínem. Nejdříve široká lesní cesta po západním úbočí se postupně mění v úzký zarůstající chodník strmě stoupající vzhůru na vrcholovou plošinu.
Výhled odtud není žádný, ale přesto si můžete všimnout několika zajímavostí. Především je to dvojitý terénní příkop lemující vrcholovou část kopce, o němž se soudí, že je pozůstatkem předsunutého opevnění Děvína. Podle jiných názorů má však prehistorický původ.
Pozornost zaslouží také četné trychtýřovité prohlubně, památka na povrchové dolování železné rudy. I tudy totiž prochází tatáž polzenitová žíla s výskytem limonitu. Při kontaktu s ní vznikla bizarní pískovcová skaliska porostlá borovicemi.
Děvín, boční štola na železnou rudu
Děvín a Ostrý od Hamerského rybníka
Hamerský rybník z Děvína
Schachtstein bez českého názvu
Náročný sestup málo schůdným terénem kolem skal vás dovede z Ostrého do dalšího sedla, kudy prochází lesní cesta a dráty dálkového elektrického vedení. Odtud je to jen pár výškových metrů po lesním chodníku na třetí, nejméně nápadný, o to však pozoruhodnější vrch Schachtstein. Ten na svém temeni ukrývá nejefektnější památku na železnorudné dolování v celé okolní oblasti. V délce 70 metrů rozřezává vrcholové návrší Schachtsteinu úzký, až 17 metrů hluboký příkop, unikátní pozůstatek po vytěžené žíle.
Značky sem sice nevedou, ale bezpečnostní zábradlí pro jistotu nechybí. Součástí tohoto neobvyklého důlního díla byla i 10 metrů dlouhá příčná štola ze severozápadního svahu, kolmá na žílu.
Kopce poblíž Hamru na Jezeře se vlivem přítomnosti protáhlých vulkanických žil rády shlukují do linií po dvou či po třech. Další ukázkou tohoto jevu jsou Velký a Malý Jelení vrch, jejichž siluety můžete spatřit při sestupu ze Schachtsteinu jihozápadním svahem směrem k lesní cestě v údolí. Oba kopce jsou od roku 1996 rovněž chráněné na ploše 7,9 ha jako přírodní památka.
Vytěžená železnorudná žíla na Schachtsteinu
Úžasný výhled z Velkého Jeleního vrchu
Může se hoditJak se tam dostat Mapa |
Oba Jelení vrchy vypadají při pohledu zdálky jako dva zaoblené, nepříliš výrazné kopečky. Ostré skalní hroty obou vrcholů, za něž by se nemusel stydět ani tatranský štít, totiž nejsou za clonou vzrostlých listnatých stromů vidět.
Čedičové skalisko Velkého Jeleního vrchu (513 m) ční nad koruny stromů a poskytuje úžasný, závratný výhled na okolní krajinu. Spatříte odtud Ještěd, Bezděz, Ralsko, pásmo Lužických hor a dole pod vámi z ptačí perspektivy trojici Děvín, Ostrý, Schachtstein. Výstup na skalisko je ovšem dobrodružný a za nepříznivého počasí (déšť, vlhkost, led) může být i nebezpečný.
Vyhlídka z Velkého Jeleního vrchu
Neporušený přírodní charakter Velkého Jeleního vrchu dotvářejí přirozené suťové bučiny s jilmem horským, kde v létě a zjara rozkvétají spousty méně obvyklých bylin. O 14 metrů nižší, severněji položený Malý Jelení vrch (474 m), oddělený 50 metrů hlubokým sedlem, se od svého souseda liší nižší, za to však ještě hůře přístupnou vrcholovou skálou bez výhledu.
Modré značky shora - kopce Děvín (421 m. n.m), Hamerský Špičák (452 m. n.m) a Schachtstein (372 m. n.m), červené značky shora - Malý Jelení vrch (474 m. n.m) a Velký Jelení vrch (513 m. n.m)
Velký a Malý Jelení vrch jsou nádherné vrcholy, které turistický ruch doposud neobjevil. Ukrývají se stranou značených cest v orientačně nepřehledném terénu uprostřed rozsáhlých lesů. Najít cestu k nim není vůbec jednoduché. Pokud se vám to ale podaří, určitě nebudete zklamáni.
