Český kras: vrchol Zlatého koně nad hranou Císařského lomu

Český kras: vrchol Zlatého koně nad hranou Císařského lomu | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

Objevte krásu Českého krasu: tipy na NEJ místa

  • 7
Chcete-li poznat to nejhezčí a nejcennější z Českého krasu, vyjeďte vlakem z Prahy do Srbska a vydejte se pěšky kolem Koněpruských jeskyní do Berouna. V barvách nastávajícího podzimu je tu snad nejkrásněji.

Obec Srbsko v údolí Berounky patří k vyhledávaným výletním destinacím v Chráněné krajinné oblasti Český kras. Vyrazit odtud lze do několika směrů k velmi lákavým cílům – k Bubovickým vodopádům, na Karlštejn anebo do údolí Kačáku.

Chcete-li se však zachovat poněkud netradičně, zvolte opačně orientovanou žlutou trasu, která vede ke Koněpruským jeskyním, kam většina návštěvníků přijíždí autem nebo autobusem z Berouna. Projdete přitom územím, jež patří k přírodovědně nejcennějším, jaká v Čechách máme.

Oblíbené výletní místo Srbsko
Oblíbené výletní místo Srbsko

Smutná stopa po rudoarmějcích

Národní přírodní rezervace Koda zahrnuje překrásnou krajinu vápencových planin a roklí nad pravým břehem Berounky mezi Tetínem, Tobolkou a Srbskem, kudy vedou úvodní dva kilometry strmějšího stoupání. Kolem převažují listnaté lesy, které zvláště na podzim hýří pestrými ohnivými barvami.

Jméno chráněnému území dala malá osada Koda na louce uprostřed lesů, jejíž zajímavostí je rybníček napájený vodou z krasové vyvěračky. Hráz tvoří vysrážený uhličitan vápenatý (pěnovec) a stojí na něm bývalý mlýn, jehož strojní zařízení bylo umístěno v podzemí uvnitř hráze. Krasový pramen krytý kapličkou má stálou teplotu 10 stupňů Celsia a nikdy nezamrzá.

Český kras
Řeka Berounka u Srbska

V osadě stojí kromě mlýna též budova bývalé hájovny, na níž visí dosti neobvyklá pamětní tabule připomínající smrt Bohumila Žíhly, hajného na Kodě v roce 1945. Na desce se přímo praví: "krátce po znovunabytí svobody byl zde zavražděn opilými sovětskými vojáky při obraně své rodiny…“

Pokud stojíte u rozcestníku na Kodě, pak byste si asi neměli nechat ujít krátkou půlkilometrovou odbočku ke Kodské jeskyni. Tato 20 m dlouhá tunelovitá dutina patří k nejvýznamnějším v Českém krasu. V původní sedimentární výplni byly při výzkumech nalezeny četné kamenné nástroje a zbraně svědčící o pobytu pravěkých i středověkých lidí.

Český kras
Kodská jeskyně

Nejhezčí jeskyně v Čechách

Z osady Koda vás žlutá značka asi za hodinku dovede přes vesnici Tobolka mírným stoupáním přes pole a louky k nejznámějšímu a nejrozsáhlejšímu jeskynnímu systému na území Čech – Koněpruským jeskyním. Vchod se nachází těsně vedle gigantického kamenolomu Čertovy schody v dost neobvyklé poloze nad lomovou stěnou, navíc obklopen nezbytným turistickým zázemím pro velké množství návštěvníků.

Český kras
Lom Čertovy schody u Koněpruských jeskyní

Navzdory tomu jsou však interiéry jeskyně překrásné. V bohaté krápníkové výzdobě zaujímají prvenství jinde nevídané "koněpruské růže“, které vznikly vysrážením uhličitanu vápenatého na jeskynních stěnách pod hladinou podzemního jezera.

Neobvyklé je také obrovské množství nálezů kostí pravěkých zvířat i lidí, dokládající intenzivní využívaní jeskyně v minulosti. Naprostým unikátem byl ovšem objev středověké penězokazecké dílny v horním jeskynním patře, která fungovala v letech 1460-70. Po neznámých a zřejmě nikdy neodhalených podnikavcích zůstaly zbytky jídla, ohniště, pracovní náčiní, ústřižky plechu a kahan…

O to více zaráží, že dříve hojně obývaná a využívaná jeskyně upadla v zapomnění a byla znovuobjevena až při novodobých lomových pracích roku 1950.











Český kras
Vchod do Koněpruských jeskyní

Český kras
Krápníková výzdoba v Koněpruských jeskyních

Český kras
Středověká dílna na padělání peněz v Koněpruských jeskyních

Kudy se plížili penězokazci

Od pokladny u vchodu do Koněpruských jeskyní vede okružní naučná stezka po zajímavostech bezprostředního okolí, jež je plné cenných přírodních objektů. Nejbližším a nejlákavějším cílem je návrší Zlatý kůň, z něhož se otevírá úžasný rozhled – údajně jeden z nejhezčích v celých Čechách.

Protáhlé návrší, budované silně zkrasovělými vápenci, bývá na jaře a počátkem léta poseto množstvím vzácných květů, v létě se tu na prohřátých stráních prohánějí hejna motýlů – otakárků.

Pozornost zaslouží rovněž četné krasové propadliny, závrty a škrapy. Některé propadliny přímo komunikují s interiérem Koněpruských jeskyní - jedním ve středověku sestupovali do podzemí penězokazci, jinými padala do jeskyně zvěř.

Naučná stezka prochází i dnes netěženým Houbovým lomem pod vchodem do jeskyní, kde lze ze suti legálně a celkem úspěšně sbírat zkameněliny. Hojní jsou především devonští koráli, ramenonožci, lilijice a mlži, vzácněji se objevují trilobiti.

Na Kotýzu se uctívali koně

Vápencový hřbet Zlatého koně pokračuje západním směrem souhlasně s trasou žluté turistické značky až ke svému impozantnímu zakončení nad údolím Suchomastského potoka. Návrší, z jedné strany šikmo ukloněné a zalesněné, z druhé naopak ohraničené až 30 m vysokými vápencovými útesy, nese název Kotýz.

Na jeho plošině se dochoval dvojitý val pravěkého hradiště, které obývali i Keltové. Podle některých hypotéz se právě zde nacházelo posvátné místo Keltů, kde se údajně pěstoval kult koně. S tím by pak mohly souviset i okolní názvy jako Koněprusy, Zlatý kůň nebo Kobyla… Samotný název lokality je snad odvozen od thrácké bohyně Kotys, kterou uctívali keltští druidové.

Český kras
Skalní útvar Aksamitova brána

Kotýz však přitahuje návštěvníky především svými neobvyklými skalními útvary mezi něž patří Jelínkův most a Aksamitova brána. Prvně jmenovaný má podobu svislé skalní perforace, nachází na jižní skalní hraně vysoko nad údolím a vznikl zvětráváním a erozí podél pukliny ve vápenci. Aksamitova brána v protilehlém svahu představuje naopak pozůstatek někdejší jeskyně zřícené v 19. století.

Prudký sešup od Aksamitovy brány vás dovede k Havlíčkovu mlýnu, odkud vede pohodlná turistická trasa kolem Suchomastské vodní nádrže do Berouna. Při dostatku času lze pokračovat přes Koukolovu horu na nádraží do Zdic.

Rady do batohu

Jak se tam dostat
Do Srbska jezdí z pražského hlavního nádraží osobní vlaky každou hodinu, stejně tak jako směrem zpět. Od letošního léta mezi Berounem a Prahou pendlují nové poschoďové vlakové soupravy CityElefant.
Ke Koněpruským jeskyním jezdí pravidelná autobusová linka z Berouna od vlakového nádraží. O víkendech autobusy odjíždějí celkem čtyřikrát: 9.30, 11.00, 13.40, 15.40

Koněpruské jeskyně

  • Otevírací doba – 8.30-15.00 (říjen), listopad až březen zavřeno
  • Plné vstupné – 100 Kč
  • Poplatek za fotoaparát – 30 Kč
  • Doba prohlídky – 60 minut
  • Počet schodů – 500
  • Délka trasy – 590 m
  • Teplota – 10,6 ºC

Itinerář trasy
Srbko, žel. zast. – Koda, 2 km (žlutá) – Tobolka, 4 km (žlutá) – Koněpruské jeskyně, 7 km (žlutá) – Kotýz, 9 km (žlutá – Havlíčkův mlýn, 10 km (žlutá) – Suchomastská nádrž, 12 km(zelená) – Beroun, žel. st., 17 km (zelená)

Český kras
Vchod do Koněpruských jeskyní



Text a foto: MARTIN JANOŠKA