Ještě před pár roky byste tolik lidí na bicyklech v Paříži určitě nepotkali. A zvláště v zimních měsících.
Tohle jednostopé vozidlo zažívá v zemi galského kohouta a především v jeho hlavním městě obrovský boom. A tak jsou v Paříži podobně jako v Amsterdamu či v Berlíně ulice plné cyklistů.
Lidé jezdí na tomto důmyslném dopravním prostředku poháněném silou svalů jezdce do práce i z práce a také na nákupy.
Pařížskou aglomerací s deseti miliony obyvatel se poslední dobou stále více prohánějí na jízdních kolech i turisté.
Kolo si můžou půjčit na některém ze stovek nových stanovišť za jedno euro na půl hodiny. Vyjet pak mohou nejen ke světoznámým památkám francouzské metropole, ale také do méně známých míst, která však rozhodně stojí za to.
Bicyklové opojení
Stojany s "erárními" jízdními koly lze využít v Paříži od loňského léta. Po dohodě s radnicí je nechala postavit společnost, která ve městě provozuje většinu bilboardů a reklamních ploch na oplátku za to, že si monopol v tomto výhodném podnikání udrží i do dalších let.
Pokud se tedy chcete vypravit za krásami Paříže na kole, stačí zaplatit třeba kreditní kartou a pak už si jen vybrat ten správný bicykl a nezapomenout se podívat, zda jsou v pořádku brzdy, kola a zda třeba není spadlý řetěz. Vyplatí se také vyzkoušet si, zda funguje zvonek a světlo.
Někdy ale může mít návštěvník Paříže smůlu. To když si chce půjčit kolo například u Sacre Coeur. Ten se nachází na kopci a dokonce na nejvyšším místě Paříže.
Je odtud krásně vidět celé město, které máte takříkajíc na dlani. A pak se můžete svézt někam dolů, což je podstatně snazší než naopak šlapat do kopce.
"Stává se, že tu kolo neseženete. Lidé jsou líní sem šlapat. Dole u řeky je ale situace úplně opačná, tam je kol dost," říká Sabine, která žije již pár let na Montmartru.
Vzpomíná, jak před několika týdny, kdy celá Paříž stávkovala, což mají Francouzi ve zvyku dělat často, byla o kola doslova rvačka.
Montmartre − start cyklovýletů
Pokud ale máte štěstí a velociped seženete, stojí za to projet Montmartre na kole, nejlépe celý. Kromě známého Moulin Rouge narazíte i na další méně známé mlýny.
Kdysi jich tu stávalo několik desítek a mlely se v nich všechny možné plodiny. Dnes se v těchto místech spíš mísí různé kultury.
Cyklisté se tu proplétají křivolakými uličkami a Montmartre se stává čím dál tím zajímavější čtvrtí než kdysi vyhlášený levý břeh.
Když pojedete z Montmartru na sever, dostanete se na nejznámější bleší trh St. Ouen. Tam můžete kolo snadno zaparkovat a trh si projít pěšky.
Na blešáku najdete snad všechno. Stánky pod širým nebem i kryté tržnice nabízejí nejrůznější věci od starých dokumentů, knoflíků či kabátů, které jsou ještě zamořené blechami, až po modely haute couture z chanelovské kolekce šedesátých let.
Na bleším trhu ztratíte pojem o čase a prostoru. Procházet se tu můžete celý den, a to v sobotu, v neděli či v pondělí, kdy je trh otevřený pro veřejnost.
Nákupy v "břiše Paříže"
Na jih z Montmartru jeďte pořád rovně. Cesta z deváté městské čtvrti, které dominuje Sacre Coeur, k Les Halles zabere necelých patnáct minut.
Tam je možné vrátit kolo do některého ze stojanů. A třeba po hodině či dvou si můžete to samé a nebo jiné zase půjčit a pokračovat v projížďce.
Les Halles bylo kdysi tržiště pod širým nebem. Z proslulého Zolova "břicha Paříže" je teď obrovské nákupní centrum plné zahrad a fontán.
Bývalým jatkám dominuje unikátní kostel Svatého Eustacha. Ten sice nemá věž, ale přesto patří k nejkrásnějším chrámům Paříže.
Cesta na východ od Montmartru je nejvhodnější pro ty, kteří touží po klidu. Takovým jedním z mála tichých míst v jinak hlučné a hektické Paříži je hřbitov Pere Lachaise.
Na celkem 43 hektarech tu odpočívají všichni francouzští velikáni. V nekonečném kamenném městě mrtvých je také hrobka lídra kapely The Doors Jima Morrisona, který se v Paříži předávkoval drogami.
Morrison forever!
Jeho fanoušci ho tak milovali, že jeho ostatky vykopávali neustále z hrobu. A tak se radní rozhodli, že Morrisona převezou někam jinam. Jeho hrobka však na světoznámém hřbitově zůstala.
Smutek a nostalgie tu však nevládne. Lidé u jeho hrobu zpívají, pijí a kouří a dávají najevo svůj obdiv básníkovi a muzikantovi, který, přestože zemřel tak mladý, stačil světu tolik říct a stát se nezapomenutelným. Občas se tu v den jeho narozenin konají i mejdany.
Když se vydáte z Montmartru na západ, můžete si nasbírat i opály a další zajímavé a překrásné minerály. Kde? Budete překvapeni.
Najdete je ve všech rozsáhlých zahradách u nejvýznačnější veřejné budovy v Paříži, v Louvru. Leží mezi ulicí Rivoli a Place de la Concorde na pravém břehu řeky Seiny.
Tato budova je památná nejen svým původem a svou architekturou, ale zejména vzácnými uměleckými sbírkami, které obsahuje.
Najít zde minerál není vůbec těžké. Část širokých cest je sice vysypaná obyčejným pískem, ale i rozemletými minerály. Návštěvníci zahrad si tak trochu Pařížany dobírají, že musí mít pořád "něco extra", tudíž i chodníky vysypané opály. Ale to si jistě toto historické a magické místo plně zaslouží.
Všudypřítomná vůně dobrot
Projížďka na kole v jakémkoliv arrondissementu (městské čtvrti) stojí rovněž za to. Všude jsou historické stavby, vonící restaurace všech kuchyní světa a také neobyčejní obyvatelé Paříže.
Navíc o důležitosti jízdního kola se mohou návštěvníci Paříže přesvědčit na vlastní kůži docela často.
Stávky jsou tu téměř pořád a jízdní kolo je tak tím nejspolehlivějším dopravním prostředkem ve věčně ucpaném velkoměstě.
Jak si půjčit kolo Vélib
Za dva týdny obdržíte kartu, se kterou si můžete kolo vypůjčit a vrátit na kterékoli ze 750 stanic v celé Paříži. Pro návštěvníky Paříže jsou k dispozici krátkodobé průkazky na 1 den (1 euro) nebo 7 dní (5 euro). K tomu stačí bankovní karta, se kterou si můžete vyřídit průkazku na každé stanici. V případě nevrácení kola vám bude z účtu strženo 150 euro. Kola jsou k dispozici během první půlhodiny zdarma, každá další je zpoplatněna. Je proto nejvýhodnější používat ho pouze na krátké vzdálenosti. Podrobnou mapu všech půjčovacích stanic v Paříži najdete na oficiálních stránkách Vélibu www.velib.paris.fr. |
