Obecní dům v Praze

aktualizováno 
- Na místě, kde dnes stojí pražský Obecní dům, stával ve středověku Králův dvůr. Postavil jej Václav IV a skonal v něm Jiří z Poděbrad. O hodně později tam byla kasárna. V roce 1901 navrhla Měšťanská beseda vybudovat v Praze středisko českého národního a kulturního života. Tak přišel na svět Obecní dům.

Jeho stavba trvala osm let. Na počátku století svými technickými parametry zdaleka předčil tehdejší dobu. Měl ústřední vytápění a větrání, rozvod teplé a studené vody, plynu a kanalizace, množství výtahů a dalších vymožeností.
Obecní dům byl slavnostně otevřen v roce 1912. Neobaroko, neorenesance, západní i orientální vlivy se v něm prolínaly s půvaby české secese. 28. října 1918 z něj Národní výbor vyhlásil samostatnost. O čtvrt století později, za listopadové revoluce roku 1989, se v něm setkali zástupci federální vlády s představiteli dosavadního disentu. Obecní dům vždycky byl a je českým národním a kulturním centrem.
Je tak okázale krásný, že většina českých turistů se mu raději vyhne. Obecní dům v Praze.
Ale vážení, račte vstoupit!
Nejkrásnější secesní budova v Praze není pouze atrakcí pro cizince ani baštou pražských snobů. Je tím, co mnozí dnes netuší, ale o co usilovali již jeho zakladatelé - kulturním stánkem metropole.
Jen pár kroků od Prašné brány se za jeho vysokými okny nachází secesní kavárna. Dýchá teplem, vůní cappuccina a nadýchaných dortů a bývá tam k slyšení klavír.
To všechno za předpokladu, že jste z obecního foyer v přízemí vykročili nalevo. Pokud byste se vydali napravo, zavítáte do stylově neméně krásné Francouzské restaurace, která je ovšem také patřičně drahá.
Z foyer se ovšem můžete vydat i dolů. Po celý den se dá najíst v podzemní Plzeňské restauraci, která vypadá, jako by si svůj design vypůjčila z Ladových vesnických obrázků. Hned vedle je Americký bar a za ním vinárna, kde se dvakrát týdně hraje k tanci na komorním parketu.
Kdybyste se z foyer rozhodli jít přímo za nosem, narazíte na rozlehlé schodiště. Udělejte si krátkou zastávku v dlouhé úzké místnosti nalevo pod ním. Je to informační centrum, kde se dozvíte o všem, co se v Obecním domě děje.
K výstupu po ústředním schodišti si vyberte dobrou příležitost. Například bál. V Obecním domě jsou plesy přímo vyhlášené.
V dobách, kdy se unikátní koncertní Smetanova síň mění v plesový parket, bývají většinou otevřené i reprezentační prostory Obecního domu. Jsou jimi nejrůznější a nejroztodivnější salonky různých velikostí, které jako prsten lemují ústřední Smetanovu síň téměř kolem dokola. A co je zvlášť zajímavé - jsou kolem dokola průchodné.
V salonku zvaném Cukrárna se podává káva a zmrzlina a do toho zní tóny klavíru. Vzdálit obému se můžete hned vedle do Slováckého salonku s drhanými závěsy a dobovým, unikátním akváriem. Projdete-li dál, asi vás udiví keramická fontánka se soškou. Jste v salonku Boženy Němcové, jedním z mnoha průchozích zákoutí. Hned za ním pro změnu návštěvníky láká salonek orientální, kterému se dřív říkalo srbský, a v němž je perfektně dochovaný interiér.
Do dalšího salonku můžete doslova vtančit - je jím totiž prostorný Grégrův sál, kde na plesech hrává alternativní hudební skupina, ať už jde o cimbál, dechovku, pop anebo rock. Sousedí se sálem Palackého a ten zase s ústředním Primátorským sálem. Tam se netančí, ale stojí za to tam několik minut posedět či postát a prostě se kochat.
Primátorský sál je chloubou všech secesních salonků. Vyzdobil jej Alfons Mucha svými malbami a návrhy závěsů, vitráží a osvětlení. Ze stropu na návštěvníky shlíží "Slovanská svornost" s orlem uprostřed a ze zdí zase slavné postavy české minulosti.
Jsme tu právě v polovině salonního okruhu kolem Smetanovy síně - za těžkým závěsem na dveřích nás čekají velikáni českého umění a literatury. Namalovaní jsou na stěnách Riegrova sálu.
Plujeme dál a hudba nás přitáhne do dalších dveří. Je za nimi opět jedna z menších plesových prostor - Sladkovského sál. Že už jste z toho utahaní? Ale náš výlet ještě zdaleka nekončí.
Za Palackého sálem totiž jsou staré Jídelny. Sice se jim tak říká, ale spíše než na jídlo tu máte šanci natrefit na dobrou výstavu. Pokud jdete do Smetanovy síně třeba na koncert, tak si prohlídkou výstavy v ceně lístku můžete zpestřit koncertní přestávku.
Ovšem na to, abyste si mohli vychutnat secesní krásu vyhlášených reprezentačních prostor Obecního domu nemusíte být zrovna tanečníci či lvi salonů. Zajděte si třeba na koncert.
Smetanova síň je působištěm známého orchestru FOK a od roku 1946 dějištěm nejvýznamnějších koncertů Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro.
V Obecním domě jsou také velmi dobré výstavní prostory s přirozeným střešním osvětlením, kde se střídá jedna velkolepá výstava za druhou. Ačkoliv se s nimi v původním architektonickém plánu Obecního domu počítalo, po dlouhá léta byly zavřené z důvodu špatného stavu a návštěvníkům je znovu otevřela až generální rekonstrukce Obecního domu z let 1994-97.
Že nemáte rádi plesy, koncerty ani výstavy? Neházejte ještě flintu do obecního žita. Podívat se na secesní pražský skvost můžete tak jako tak. Obecní dům totiž pořádá sice nepravidelné, zato poměrně četné prohlídky svých reprezentativních prostor, o jejichž konání se dozvíte v informačním středisku přímo v budově či z vývěsek před ní.

INFORMACE: O akcích pořádaných v Obecním domě se dozvíte v Kulturním a informačním centru, které se nachází v přízemí nalevo od centrálního schodiště budovy na náměstí Republiky. Můžete zde zakoupit vstupenky na pořady a upomínkové i užitkové předměty a repliky dobových secesních šperků, módních doplňků a dalších výrobků. K dispozici jsou i měsíční tištěné přehledy kulturních akcí pořádaných v Obecním domě. V prostorách informačního střediska je i malá kavárna a toalety. Otevřeno mají každý den od 10 do 18 hodin, telefon je 02/22002100-1, email: od*monet.cz.

KAVÁRNA: Otevřená je každý den od 7:30-23:00, mezi 16:30-21:00 tu atmosféru dotváří hra na klavír. V prostorách kavárny se nachází i Internet café, kde si každý den od 8 do 23 hodin můžete zasurfovat na internetu nebo emailovat. Platí se 40 Kč za prvních deset minut a potom tři koruny za každou další minutu.

NA CO SE MUŽETE TĚŠIT: Nadcházející koncerty Pražské jara rozezní Smetanovu síň letos poprvé 12. května a potrvají až do 3. června. Vstupenky od 150 Kč budou v prodeji od 26. dubna v kanceláři Pražského jara v Hellichově 18 a v předprodejích Ticketpro.
Podobně jako loni i letos proběhne v Obecním domě Varhanní léto - od 19. července do 30. srpna se budou každou neděli od 11:15 a od 13:30 konat ve Smetanově síni varhanní koncerty.
Ve výstavních prostorách Obecního domu bude od 4. května k vidění výstava Cesta na jih, která představí inspirační zdroje českých umělců od poloviny 19. až do 20. století. Na konci roku ji vystřídá výstava Zrození metropole, která bude ohlédnutím za Prahou let 1890-1937.
Kromě koncertů a dalších akcí, o nichž se dozvíte z informačního bulletinu, se do Obecního domu můžete vypravit každou středu a sobotu na taneční večery v podzemní Vinárně. Začíná se ve 20 hodin a vstupné je 50 Kč. Pravidelně zatančit si můžete v reprezentačním místnostech Obecního domu i na kurzech tance.

Grégrův sál s malbami Františka Ženíška

Smetanova síň Obecního domu v Praze - místo koncertů i plesů

Kavárna Obecního domu

Výzdoba v Primátorském sálu

Cukrárna

Vstup do Riegerová sálu s původními závěsy A. Muchy

Většina akcí festivalu Pražské jaro se koná v pražském Obecním domě.

Autor:


Témata: Kanalizace, Umělec

Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Další z rubriky

VIDEO: Okrasné pole v Číně zničili turisté. Kvůli selfie

Růžová tráva v Číně

Jen dva týdny trvalo, než se turistům podařilo zničit políčko s okrasnou pampovou trávou v čínské provincii Če-ťiang. V...

Buduje se 136 let, ale až teď dostane chlouba Barcelony stavební povolení

Sagrada Familia, Barcelona

Barcelonská katedrála Sagrada Familia, která je jednou z nejnavštěvovanějších španělských památek, se buduje už 136...

Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...



Najdete na iDNES.cz