Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Obecní dům v Praze

aktualizováno 
- Na místě, kde dnes stojí pražský Obecní dům, stával ve středověku Králův dvůr. Postavil jej Václav IV a skonal v něm Jiří z Poděbrad. O hodně později tam byla kasárna. V roce 1901 navrhla Měšťanská beseda vybudovat v Praze středisko českého národního a kulturního života. Tak přišel na svět Obecní dům.

Jeho stavba trvala osm let. Na počátku století svými technickými parametry zdaleka předčil tehdejší dobu. Měl ústřední vytápění a větrání, rozvod teplé a studené vody, plynu a kanalizace, množství výtahů a dalších vymožeností.
Obecní dům byl slavnostně otevřen v roce 1912. Neobaroko, neorenesance, západní i orientální vlivy se v něm prolínaly s půvaby české secese. 28. října 1918 z něj Národní výbor vyhlásil samostatnost. O čtvrt století později, za listopadové revoluce roku 1989, se v něm setkali zástupci federální vlády s představiteli dosavadního disentu. Obecní dům vždycky byl a je českým národním a kulturním centrem.
Je tak okázale krásný, že většina českých turistů se mu raději vyhne. Obecní dům v Praze.
Ale vážení, račte vstoupit!
Nejkrásnější secesní budova v Praze není pouze atrakcí pro cizince ani baštou pražských snobů. Je tím, co mnozí dnes netuší, ale o co usilovali již jeho zakladatelé - kulturním stánkem metropole.
Jen pár kroků od Prašné brány se za jeho vysokými okny nachází secesní kavárna. Dýchá teplem, vůní cappuccina a nadýchaných dortů a bývá tam k slyšení klavír.
To všechno za předpokladu, že jste z obecního foyer v přízemí vykročili nalevo. Pokud byste se vydali napravo, zavítáte do stylově neméně krásné Francouzské restaurace, která je ovšem také patřičně drahá.
Z foyer se ovšem můžete vydat i dolů. Po celý den se dá najíst v podzemní Plzeňské restauraci, která vypadá, jako by si svůj design vypůjčila z Ladových vesnických obrázků. Hned vedle je Americký bar a za ním vinárna, kde se dvakrát týdně hraje k tanci na komorním parketu.
Kdybyste se z foyer rozhodli jít přímo za nosem, narazíte na rozlehlé schodiště. Udělejte si krátkou zastávku v dlouhé úzké místnosti nalevo pod ním. Je to informační centrum, kde se dozvíte o všem, co se v Obecním domě děje.
K výstupu po ústředním schodišti si vyberte dobrou příležitost. Například bál. V Obecním domě jsou plesy přímo vyhlášené.
V dobách, kdy se unikátní koncertní Smetanova síň mění v plesový parket, bývají většinou otevřené i reprezentační prostory Obecního domu. Jsou jimi nejrůznější a nejroztodivnější salonky různých velikostí, které jako prsten lemují ústřední Smetanovu síň téměř kolem dokola. A co je zvlášť zajímavé - jsou kolem dokola průchodné.
V salonku zvaném Cukrárna se podává káva a zmrzlina a do toho zní tóny klavíru. Vzdálit obému se můžete hned vedle do Slováckého salonku s drhanými závěsy a dobovým, unikátním akváriem. Projdete-li dál, asi vás udiví keramická fontánka se soškou. Jste v salonku Boženy Němcové, jedním z mnoha průchozích zákoutí. Hned za ním pro změnu návštěvníky láká salonek orientální, kterému se dřív říkalo srbský, a v němž je perfektně dochovaný interiér.
Do dalšího salonku můžete doslova vtančit - je jím totiž prostorný Grégrův sál, kde na plesech hrává alternativní hudební skupina, ať už jde o cimbál, dechovku, pop anebo rock. Sousedí se sálem Palackého a ten zase s ústředním Primátorským sálem. Tam se netančí, ale stojí za to tam několik minut posedět či postát a prostě se kochat.
Primátorský sál je chloubou všech secesních salonků. Vyzdobil jej Alfons Mucha svými malbami a návrhy závěsů, vitráží a osvětlení. Ze stropu na návštěvníky shlíží "Slovanská svornost" s orlem uprostřed a ze zdí zase slavné postavy české minulosti.
Jsme tu právě v polovině salonního okruhu kolem Smetanovy síně - za těžkým závěsem na dveřích nás čekají velikáni českého umění a literatury. Namalovaní jsou na stěnách Riegrova sálu.
Plujeme dál a hudba nás přitáhne do dalších dveří. Je za nimi opět jedna z menších plesových prostor - Sladkovského sál. Že už jste z toho utahaní? Ale náš výlet ještě zdaleka nekončí.
Za Palackého sálem totiž jsou staré Jídelny. Sice se jim tak říká, ale spíše než na jídlo tu máte šanci natrefit na dobrou výstavu. Pokud jdete do Smetanovy síně třeba na koncert, tak si prohlídkou výstavy v ceně lístku můžete zpestřit koncertní přestávku.
Ovšem na to, abyste si mohli vychutnat secesní krásu vyhlášených reprezentačních prostor Obecního domu nemusíte být zrovna tanečníci či lvi salonů. Zajděte si třeba na koncert.
Smetanova síň je působištěm známého orchestru FOK a od roku 1946 dějištěm nejvýznamnějších koncertů Mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro.
V Obecním domě jsou také velmi dobré výstavní prostory s přirozeným střešním osvětlením, kde se střídá jedna velkolepá výstava za druhou. Ačkoliv se s nimi v původním architektonickém plánu Obecního domu počítalo, po dlouhá léta byly zavřené z důvodu špatného stavu a návštěvníkům je znovu otevřela až generální rekonstrukce Obecního domu z let 1994-97.
Že nemáte rádi plesy, koncerty ani výstavy? Neházejte ještě flintu do obecního žita. Podívat se na secesní pražský skvost můžete tak jako tak. Obecní dům totiž pořádá sice nepravidelné, zato poměrně četné prohlídky svých reprezentativních prostor, o jejichž konání se dozvíte v informačním středisku přímo v budově či z vývěsek před ní.

INFORMACE: O akcích pořádaných v Obecním domě se dozvíte v Kulturním a informačním centru, které se nachází v přízemí nalevo od centrálního schodiště budovy na náměstí Republiky. Můžete zde zakoupit vstupenky na pořady a upomínkové i užitkové předměty a repliky dobových secesních šperků, módních doplňků a dalších výrobků. K dispozici jsou i měsíční tištěné přehledy kulturních akcí pořádaných v Obecním domě. V prostorách informačního střediska je i malá kavárna a toalety. Otevřeno mají každý den od 10 do 18 hodin, telefon je 02/22002100-1, email: od*monet.cz.

KAVÁRNA: Otevřená je každý den od 7:30-23:00, mezi 16:30-21:00 tu atmosféru dotváří hra na klavír. V prostorách kavárny se nachází i Internet café, kde si každý den od 8 do 23 hodin můžete zasurfovat na internetu nebo emailovat. Platí se 40 Kč za prvních deset minut a potom tři koruny za každou další minutu.

NA CO SE MUŽETE TĚŠIT: Nadcházející koncerty Pražské jara rozezní Smetanovu síň letos poprvé 12. května a potrvají až do 3. června. Vstupenky od 150 Kč budou v prodeji od 26. dubna v kanceláři Pražského jara v Hellichově 18 a v předprodejích Ticketpro.
Podobně jako loni i letos proběhne v Obecním domě Varhanní léto - od 19. července do 30. srpna se budou každou neděli od 11:15 a od 13:30 konat ve Smetanově síni varhanní koncerty.
Ve výstavních prostorách Obecního domu bude od 4. května k vidění výstava Cesta na jih, která představí inspirační zdroje českých umělců od poloviny 19. až do 20. století. Na konci roku ji vystřídá výstava Zrození metropole, která bude ohlédnutím za Prahou let 1890-1937.
Kromě koncertů a dalších akcí, o nichž se dozvíte z informačního bulletinu, se do Obecního domu můžete vypravit každou středu a sobotu na taneční večery v podzemní Vinárně. Začíná se ve 20 hodin a vstupné je 50 Kč. Pravidelně zatančit si můžete v reprezentačním místnostech Obecního domu i na kurzech tance.

Grégrův sál s malbami Františka Ženíška

Smetanova síň Obecního domu v Praze - místo koncertů i plesů

Kavárna Obecního domu

Výzdoba v Primátorském sálu

Cukrárna

Vstup do Riegerová sálu s původními závěsy A. Muchy

Většina akcí festivalu Pražské jaro se koná v pražském Obecním domě.

Autor:


Témata: Kanalizace, Umělec


Nejčtenější

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Další z rubriky

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Zbytky táborových baráků zarůstají, tím více z nich mrazí. Tady trávily léta...
Zapomenutý koncentrák na kraji Evropy. Stíny komunismu v deltě Dunaje

Dunajská delta je proslulá romantickými zákoutími slepých vodních ramen či tisícovými hejny mnoha druhů ptáků. Území do dnešních dnů značně izolované a...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.