Domy Nových Heřminov jsou rozsypány v širokém údolí podél řeky Opavy. První lidé sem přišli už okolo roku 1220. O 800 let později by odsud obyvatelé zase mohli hromadně zmizet.
Těžké stroje totiž zdemolují desítky domů – aby na jejich místě mohla vyrůst nová přehrada, která má ochránit Krnov a další města podél Opavy.
Mohlo být ještě hůř. Původní plány počítaly s tím, že Nové Heřminovy zmizí úplně. Vláda se před pěti lety ale nakonec přiklonila k takzvané malé variantě, která počítá s tím, že část obce zůstane zachovaná.
První dům padl
Podle starosty Radka Sijky to ale vyjde skoro nastejno. Pro obec to znamená konec. "Odejdou podnikatelé, přijdeme o příjmy, kdo tady bude chtít žít?" řekl iDNES.cz starosta Sijka.
První, byť opuštěný dům šel k zemi už koncem října. Starosta Sijka to pokládá ze strany státního podniku Povodí Odry za nátlak. Někteří obyvatelé totiž stále odmítají nemovitosti prodat.
Povodí už většinu majetku vykoupila, chybí mu asi desetina. Ještě letos se chystá strhnout další budovy. Celkem plánuje zdemolovat víc než 30 domů.
"Počet vykoupených pozemků se do konce roku zřejmě ještě zvýší, ale už jen o jedno nebo dvě procenta," řekl mluvčí povodí Čestmít Vlček. Samotnou stavbu chce podnik zahájit do několika let, i když vedení obce se tomu stále snaží zabránit.
Státní podnik Povodí Odry ale tvrdí, že větší část obce se pod přehradou může dál rozvíjet. Podnik nabízí například nové dopravní stavby a další investice včetně vybudování nového stadionu. Ve hře jsou i parcely pro novou výstavbu rodinných domů.
První dům, který potkala demolice.
Nové Heřminovy 1899
První plány za Josefa II.
Historie obce je přitom s plány na stavbu nové přehrady svázána poměrně dlouho. Už na počátku 19. století přemýšleli místní lidé, jak regulovat řeku Opavu a chránit se před častými povodněmi.
Císař Josef II. dokonce uvažoval o stavbě přehrady, a to na místě dnešních Nových Heřminov. Jejím smyslem bylo zlepšit průtok Opavy, aby mohla zásobit vodou plánovaný dunajsko-oderský kanál. Ale plány to byly natolik náročné, že se vídeňská vláda raději pustila do staveb nových silnic.
Po vzniku samostatného Československa, konkrétně v roce 1923, vypracoval doktor techniky Karel Picek projekt přehrady Nové Heřminovy.
"V době světové hospodářské krize ve 30. letech byly všechny velké projekty tohoto typu odloženy a na přehradu se na čas přestalo myslet," uvádí heřminovská radnice na svých webových stránkách.
Některé domy připomínají dlouhou historii obce.
Po zabrání Sudet navštívil Heřminovy na podzim 1938 Adolf Hitler.
Mrtví museli do Bruntálu
Ale vize nové přehrady zůstávala. Když byli po druhé světové válce odsunuti sudetští Němci a stěhovali se sem čeští obyvatelé, postupem času zjistili, že se kvůli plánované přehradě nesmí stavět nové domy. Zemský národní výbor v Moravské Ostravě dokonce zakázal opravovat veřejné i soukromé domy.
Úřady se držely plánů nové přehrady i v 50. a 60. letech. V roce 1963 bylo dokonce zakázáno pohřbívání na místním hřbitově. Pozůstalí museli vozit nebožtíky do Bruntálu. O rok později ale Krajský národní výbor napsal Heřminovským, že se stavbou přehrady se jen tak nezačne.
Obec leží v širokém údolí nedaleko Bruntálu.
"Vzhledem k provádění studijních a průzkumných prací na řece Moravě a k dosaženým výsledkům se znovu uvažuje o výstavbě nádrže Slezská Harta. Předpokládáme tedy, že výstavba přehrady na řece Opavě u Nových Heřminov nebude zahájena dříve než v roce 1975. Její výstavba je však z hlediska vodohospodářského nezbytná, tudíž stavební uzávěra trvá i nadále," uvedli krajští úředníci.
Později byla sice stavební uzávěra zmírněna, ale i tak mnozí lidé v Nových Heřminovech neviděli v této obci budoucnost a odcházeli jinam. V letech 1960 až 1970 odešlo 97 občanů, mezi lety 1970 a 1973 dalších 173 – a to jen proto, že jim úřady nepovolily zmodernizovat jejich domy.
Znechucení místních obyvatel i zvolených funkcionářů nakonec vedlo k tomu, že Nové Heřminovy přestaly být samostatnou obcí a staly se součástí Bruntálu.
Současný pohled na Heřminovy
Vizualizace nové přehrady
Naději utnula povodeň
O přehradě
|
Změna nastala až po listopadu 1989. V roce 1992 získaly Nové Heřminovy zpět svou samostatnost a úřady jim pak dokonce povolily výstavbu nových dvaceti rodinných domů a opravu těch starých. Vypadalo to, že obec po desítkách let útlumu začíná znovu žít.
Jenže v roce 1997 zasáhly Moravu a Slezsko katastrofální povodně, které si vyžádaly mrtvé i miliardové škody. A ze šuplíků se vytáhly zaprášené plány na stavbu přehrady.
Od té doby všechno směřuje ke stavbě obří hráze v obci. Přípravu zatím nedokázalo zastavit ani referendum, v němž se v roce 2008 většina obyvatel vyjádřila proti přehradě. Vedení obce i ekologické organizace jsou přesvědčeny o tom, že Krnov a další obce na horní Opavě by před velkou vodou dokázala ochránit jiná opatření včetně zvýšení kapacity koryta řeky a nových hrází podél toku.
"Studie ukázaly, že pouhé zvýšení kapacity koryta řeky Opavy a hráze by se při povodni promítlo níže na toku. Jako nejefektivnější se ukazuje zadržení a zpomalení povodně na horním toku," konstatovalo ministerstvo zemědělství při obhajobě nové přehrady v Nových Heřminovech.
