Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Další, nepřímá oběť povodní: obec starou 800 let zatopí přehrada

aktualizováno  21. listopadu 11:04
Povodně, které opakovaně zaplavily Moravskoslezský kraj, si připíšou další oběť. Část obce Nové Heřminovy, jejíž historie sahá do počátku 13. století, musí ustoupit stavbě nové přehrady. První dům už má po demolici. Seznamte se s osudem obce v dalším díle našeho seriálu Stroj času.

Domy Nových Heřminov jsou rozsypány v širokém údolí podél řeky Opavy. První lidé sem přišli už okolo roku 1220. O 800 let později by odsud obyvatelé zase mohli hromadně zmizet.

Těžké stroje totiž zdemolují desítky domů – aby na jejich místě mohla vyrůst nová přehrada, která má ochránit Krnov a další města podél Opavy.

Mohlo být ještě hůř. Původní plány počítaly s tím, že Nové Heřminovy zmizí úplně. Vláda se před pěti lety ale nakonec přiklonila k takzvané malé variantě, která počítá s tím, že část obce zůstane zachovaná.

První dům padl

Podle starosty Radka Sijky to ale vyjde skoro nastejno. Pro obec to znamená konec. "Odejdou podnikatelé, přijdeme o příjmy, kdo tady bude chtít žít?" řekl iDNES.cz starosta Sijka.

Fotogalerie

První, byť opuštěný dům šel k zemi už koncem října. Starosta Sijka to pokládá ze strany státního podniku Povodí Odry za nátlak. Někteří obyvatelé totiž stále odmítají nemovitosti prodat.

Povodí už většinu majetku vykoupila, chybí mu asi desetina. Ještě letos se chystá strhnout další budovy. Celkem plánuje zdemolovat víc než 30 domů.

"Počet vykoupených pozemků se do konce roku zřejmě ještě zvýší, ale už jen o jedno nebo dvě procenta," řekl mluvčí povodí Čestmít Vlček. Samotnou stavbu chce podnik zahájit do několika let, i když vedení obce se tomu stále snaží zabránit.

Státní podnik Povodí Odry ale tvrdí, že větší část obce se pod přehradou může dál rozvíjet. Podnik nabízí například nové dopravní stavby a další investice včetně vybudování nového stadionu. Ve hře jsou i parcely pro novou výstavbu rodinných domů.

První dům, který potkala demolice.

První dům, který potkala demolice.

Nové Heřminovy 1899

Nové Heřminovy 1899

První plány za Josefa II.

Historie obce je přitom s plány na stavbu nové přehrady svázána poměrně dlouho. Už na počátku 19. století přemýšleli místní lidé, jak regulovat řeku Opavu a chránit se před častými povodněmi.

Císař Josef II. dokonce uvažoval o stavbě přehrady, a to na místě dnešních Nových Heřminov. Jejím smyslem bylo zlepšit průtok Opavy, aby mohla zásobit vodou plánovaný dunajsko-oderský kanál. Ale plány to byly natolik náročné, že se vídeňská vláda raději pustila do staveb nových silnic.

Po vzniku samostatného Československa, konkrétně v roce 1923, vypracoval doktor techniky Karel Picek projekt přehrady Nové Heřminovy.

"V době světové hospodářské krize ve 30. letech byly všechny velké projekty tohoto typu odloženy a na přehradu se na čas přestalo myslet," uvádí heřminovská radnice na svých webových stránkách.

Některé domy připomínají dlouhou historii obce.

Některé domy připomínají dlouhou historii obce.

Po zabrání Sudet navštívil Heřminovy na podzim 1938 Adolf Hitler.

Po zabrání Sudet navštívil Heřminovy na podzim 1938 Adolf Hitler.

Mrtví museli do Bruntálu

Ale vize nové přehrady zůstávala. Když byli po druhé světové válce odsunuti sudetští Němci a stěhovali se sem čeští obyvatelé, postupem času zjistili, že se kvůli plánované přehradě nesmí stavět nové domy. Zemský národní výbor v Moravské Ostravě dokonce zakázal opravovat veřejné i soukromé domy.

Úřady se držely plánů nové přehrady i v 50. a 60. letech. V roce 1963 bylo dokonce zakázáno pohřbívání na místním hřbitově. Pozůstalí museli vozit nebožtíky do Bruntálu. O rok později ale Krajský národní výbor napsal Heřminovským, že se stavbou přehrady se jen tak nezačne.

Obec Nové Heřminovy leží v širokém údolí nedaleko Bruntálu.

Obec leží v širokém údolí nedaleko Bruntálu.

"Vzhledem k provádění studijních a průzkumných prací na řece Moravě a k dosaženým výsledkům se znovu uvažuje o výstavbě nádrže Slezská Harta. Předpokládáme tedy, že výstavba přehrady na řece Opavě u Nových Heřminov nebude zahájena dříve než v roce 1975. Její výstavba je však z hlediska vodohospodářského nezbytná, tudíž stavební uzávěra trvá i nadále," uvedli krajští úředníci.

Později byla sice stavební uzávěra zmírněna, ale i tak mnozí lidé v Nových Heřminovech neviděli v této obci budoucnost a odcházeli jinam. V letech 1960 až 1970 odešlo 97 občanů, mezi lety 1970 a 1973 dalších 173 – a to jen proto, že jim úřady nepovolily zmodernizovat jejich domy.

Znechucení místních obyvatel i zvolených funkcionářů nakonec vedlo k tomu, že Nové Heřminovy přestaly být samostatnou obcí a staly se součástí Bruntálu.

Současný pohled na Heřminovy

Současný pohled na Heřminovy

Vizualizace nové přehrady

Vizualizace nové přehrady

Naději utnula povodeň

O přehradě

  • Projekt přehrady schválila vláda v roce 2008
  • Povodí Odry plánuje zbourat víc než 30 budov
  • Přehrada má chránit Krnov, Zátor nebo Brantice
  • Stavba vyjde na několik miliard, stovky milionů jsou určeny na odškodnění
  • Zásobní prostor ( t.j. objem, který bude trvale v "mírové době" udržován) má objem 3,09 mil. m³ a hladina zabere plochu 67,75 ha.
  • Maximální objem nádrže ( včetně retenčního prostoru v době povodní) je 14,61 mil. m³ a hladina zabere plochu 132,68 ha. Retenční prostor pro zadržení povodňových průtoků je tedy 11,34 mil. m³.

Změna nastala až po listopadu 1989. V roce 1992 získaly Nové Heřminovy zpět svou samostatnost a úřady jim pak dokonce povolily výstavbu nových dvaceti rodinných domů a opravu těch starých. Vypadalo to, že obec po desítkách let útlumu začíná znovu žít.

Jenže v roce 1997 zasáhly Moravu a Slezsko katastrofální povodně, které si vyžádaly mrtvé i miliardové škody. A ze šuplíků se vytáhly zaprášené plány na stavbu přehrady.

Od té doby všechno směřuje ke stavbě obří hráze v obci. Přípravu zatím nedokázalo zastavit ani referendum, v němž se v roce 2008 většina obyvatel vyjádřila proti přehradě. Vedení obce i ekologické organizace jsou přesvědčeny o tom, že Krnov a další obce na horní Opavě by před velkou vodou dokázala ochránit jiná opatření včetně zvýšení kapacity koryta řeky a nových hrází podél toku.

"Studie ukázaly, že pouhé zvýšení kapacity koryta řeky Opavy a hráze by se při povodni promítlo níže na toku. Jako nejefektivnější se ukazuje zadržení a zpomalení povodně na horním toku," konstatovalo ministerstvo zemědělství při obhajobě nové přehrady v Nových Heřminovech.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Campari na led, v tomto případě na ledovou tříšť. Lehce nahořklé a osvěžující
Módní Aperol slaví úspěch. Recept na skvělý aperitiv je ale starý 100 let

I když je Itálie kolébkou mnoha slavných aperitivů připravených z cinzana, martini, campari a dalších hořkých a kořeněných bitterů, mladí lidé z celé Evropy si...  celý článek

Jezero Onneto na úpatí sopky Meakan
Mlha a medvědi ostrova Hokkaidó. Výlet do snového Japonska bez turistů

Nejodlehlejším místem celého Japonska je poloostrov Širetoko, který vybíhá jako severovýchodní cíp ostrova Hokkaidó do Ochotského moře. Stejnojmenná rezervace...  celý článek

Čerpací stanice pro lodě na ostrově Ugljan
Chorvaté otestovali své mariny. Vítězem je přístav na ostrově Krk

Plachtění na jachtě podél jadranského pobřeží v Chorvatsku je stále populárnější i mezi českými turisty. Podívejte se, které mariny ocenili jako nejlepší sami...  celý článek

Další vodní plochou, kterou je možné se při cestě kochat, je Zámecký rybník u...
Na kole za prohranou bitvou Napoleona. Putování okolím Ústí nad Labem

Pokud je pro vás ideální cyklistický výlet spojený nejen s poznáváním krajiny, ale i s místy, kde se psaly dějiny, přesměrujte svoji pozornost na sever Čech....  celý článek

Další z rubriky

Na kole si  kolem Litoměřic užijete parádní výhledy do kraje i na řeku, přívozy...
Na kole kolem Litoměřic. Brána Čech, židovské ghetto i vinařská stezka

Jedno z nejkrásnějších historických sídel České republiky je nespravedlivě ve stínu Prahy či Českého Krumlova. Litoměřice jsou nejen úžasnou víkendovou...  celý článek

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Bludiště vysekaná v kukuřičných lánech jsou novou turistickou atrakcí, zvláště...
Kukuřičná bludiště získávají popularitu, v Česku jich jsou desítky

Bludiště vysekaná v kukuřičných lánech jsou novou turistickou atrakcí, zvláště pro rodiny s dětmi. Vznikla na více místech v Česku, na jižní Moravě letos...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.