Obce lákají na prameny

Stále větší množství turistů bude možná přijíždět do provinčních vesniček na východě Moravy. Obce od Uherského Brodu až po slovenské hranice je lákají na léčivé účinky přírodních minerálních pramenů. Ty prožívají svoji renesanci. Třebaže podle záznamů z obecních kronik vyvěrají ze země už víc než pět století, a odborníci posouvají datum jejich vzniku ještě dál do historie, dosud o nich věděli jen zasvěcení. Teď se je starostové jednotlivých obcí snaží lépe prodat.

"Už máme naznačené cyklostezky, které by mohly obce s minerálními prameny spojovat. Mohlo by to být šedesát až sto kilometrů," odhaduje starosta Nezdenic na Uherskobrodsku Jan Jančařík. Například ve Vyškovci už existující cyklotrasu využili a pramen, který dřív nerušeně vytékal uprostřed lesa, k ní svedli. "Cesta k pramenu byla dřív děsná. Do kopce přes potok, prudký svah. Než se někdo napil, dvakrát před tím upadl do bahna," vzpomíná starosta Vyškovce Miloslav Sedlačík. Teď vodu svedl blíž k cestě, do průhledné fólie obalil příznivý posudek z hygienické stanice a přiklepl ho nad pramen. "A turisté už chodí," libuje si Sedlačík.

Podobně v Březové, dva staré minerální prameny tam bez přestání kromě místních obléhají také přespolní včetně turistů ze Slovenska. "Vědí o nich, ty prameny tady byly od nepaměti. Jestli mají léčivé účinky, to jsme zatím nezkoumali," říká starosta Josef Vacula.

Podle Vladimíra Řezníčka z brněnské společnosti Aqua minera jsou vody z Uherskobrodska svým složením typologicky podobné luhačovickým lázeňským pramenům. "Je to slaná léčivá voda mořského typu, která obsahuje jód. Takové vody jsou dobré na hlasivky a na léčení horních cest dýchacích. Důležité je, aby pramen byl v takovém stavu, že lidé dostanou chuť se napít," upozorňuje Řezníček.

Starostové to vědí a prameny v obcích buď už upravili, nebo s jejich úpravami počítají. "Udělali jsme u pramenu altánek a přístřešek, aby do něj nenafoukala nečistota," říká starosta Suché Lozi František Kunovský. V Březové plánují totéž. "Jsou s tím ale problémy. Ochranáři dřív byli proti jakýmkoliv úpravám, všechno by nejraději nechali přírodě. Jenže ta se s tím nemazlí, u pramene už to kvůli tomu vypadalo spíš na žumpu," posteskl si starosta Vacula. "Většinou se jedná o přirozené prameny, kolem kterých je prameništní společenstvo. Byla by škoda kvůli neodborným zásahům o takové prameniště přijít," vysvětluje Pavel Bezděčka ze Správy Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty. "Snahu o renovaci pramenů ale vítáme, jen by každá úprava měla mít svůj vlastní projekt," dodává.