O jedné (ne)obyčejné knihovně na severu Švédska

  11:51aktualizováno  11:51
Představte si následující situaci: jste tisíce kilometrů od domova, daleko na severu Švédska ve městě, které se nazývá Umeå. Několik měsíců neslyšíte nic než zpěvnou švédštinu a den co den nečtete nic jiného, než jakési nesrozumitelné „vikingské runy“. A představte si, že pak jednou odpoledne navštívíte zcela nenápadnou místní knihovnu a tam, v přihrádce zadního oddělení - po několika měsících, kdy jste museli zapomenout na svůj rodný jazyk - spatříte nápis, kterému tentokrát rozumíte jen vy. Velkými písmeny a s plnou diakritikou tam bude napsáno - "KNIHY V ČEŠTINĚ.

Ale dovolte, abych na to šel, jak se říká, „od lesa“, neboť severské město Umeå se stotřemitisíci obyvateli, ve kterém se nachází zmíněná pozoruhodná městská knihovna, je obklopeno rozsáhlými borovými a smrkovými lesy. Naleznete jej asi 250 km vzdušnou čarou od hlavního města Stockholmu, na severu Švédska a od konce sedmdesátých let je považováno za "hlavní město" (tzv. huvudstad) provincie Norrland.

Snad každý, kdo jednou v těchto severských končinách strávil delší dobu a zatěžkal tak svoji psychiku prubířským kamenem dlouhých nocí a krátkých dní (podotýkám, že v zeměpisných šířkách, ve kterých leží Umeå, vychází slunce v měsíci lednu okolo 9 hodiny a zachází po 14; v prosinci je slunce nad obzorem od 10 do 13 hodiny), mně jistě potvrdí, jak velmi důležitá je vzájemná komunikace mezi lidmi.

Není tedy divu, že Seveřané věnují vzájemnému setkávání a návštěvě různých kulturních akcí zvláštní pozornost, ve snaze tyto "zimní polární deprese" rozptýlit. A právě díky mnoha kulturním událostem, které se v Umeå v průběhu roku konají, je Umeå na severu Švédska považováno bez nadsázky za jakousi "kulturní Mekku". Jen namátkou uvádím např. jazzový festival, festival bluesové, komorní a barokní hudby nebo filmový festival na podzim. Zkrátka nepřijdou ani obdivovatelé opery a divadla a město se pyšní i svým vlastním symfonickým orchestrem.

Úvodní řádky patřily městské knihovně v Umeå a pokud jsem před chvílí hovořil o setkávání a "syndromu polárních nocí", patří zmínka o ní právě sem. Obecní  knihovna v Umeå totiž zaručeně rozptýlí smutek a "polární deprese" nejednoho osamělého Čecha ztraceného na severu Švédska.

Návštěva "Umeå kommuns bibliotek" se může stát velmi příjemným zážitkem  pro jedno severské odpoledne. Posuďte sami: Bezbariérový přístup pro handicapované spoluobčany, kavárna s čítárnou, kde vám nabídnou více než jeden tisíc časopisů a novin ve 40 různých jazycích, čtenářský průkaz zdarma  - stejně jako v jiných knihovnách ve Švédsku. A pokud by to bylo málo - usměvavé a ochotné knihovnice  - podobně jako všichni úředníci, které jsem ve Švédsku potkal, jsou vždy připraveni vyvést neznalého a dezorientovaného návštěvníka z tápání. To vše rozšiřuje oči člověka, který přichází z Čech údivem a bohužel, tak trochu i méněcenností.   

Další, na knihovnu poněkud nezvyklým jevem, jsou tzv. „queue numbers“, což se dá přeložit asi jako „čísla ve frontě“. Čekají na vás téměř na každém švédském úřadě a nejinak je tomu i zde:  u stolu s informacemi není žádná fronta a knihovník se vám zdá zcela volný? Nenechte se zmást, pokud zcela bezelstně zamíříte přímo k němu pro radu, ve většině případů vás totiž odmítne a s úsměvem pokyne k přístroji s čísly.

Byl jsem předtím často varován před Švédy jako před velkými byrokraty, ale přesvědčil jsem se o pravém opaku: že totiž svým chováním dodávají všem těm pravidlům a regulím jakýsi lidský rozměr. A stává se i zde, že náš knihovník mávne rukou nad vaší poznámkou, že nemáte "číslo" a věnuje se vám okamžitě.

Dobrý voják Švejk na severu Švédska aneb oddělení cizojazyčné literatury

Ale dovolte, abych se vrátil tam, kde jsem začal – do oddělení cizojazyčné literatury: Ten pocit se dá sotva popsat – u jednoho z regálů zvednete hlavu a spatříte tři kouzelná slova, kterým rozumíte široko daleko jen vy: „KNIHY V ČEŠTINĚ“. Toto malé oddělení české literatury je součástí velké sekce, ve které knihovna nabízí literaturu v celkem 48 jazycích; podotýkám, že to není tak neobvyklé ve městě, kde lidé mluví 52 jazyky, aniž bychom v to počítali různé dialekty.

A tak, hned vedle Dobrého vojáka Švejka, Knížky polibků Jaroslava Seiferta, Bolesti Vladimíra Holana, Písně o lítosti Viktora Fischla nebo Sóla pro psací stroj Ludvíka Vaculíka či Hrabalových Poupat, najdete knihy třeba také v polštině, srbochorvatštině a v dalších jazycích, japonštinu z toho nevyjímaje.Krátkou návštěvu této bibliotéky ukončíme – kde jinde - než ve zmíněné kavárně, která je opravdovou specialitou Švédů. Říkají tomu „FIKA“, neboli posezení nad kávou nebo čajem a nadšení pro tento obyčej je mezi Seveřany tak velký, že kafetérie nechybí, slyšíte dobře, dokonce ani v kostelech.

Vstupuje se do ní nenápadnými dveřmi v boční lodi a lidé se zde setkávají pravidelně po ranních bohoslužbách. Pokud se tedy chcete oddat náruživému studiu, přečíst si noviny, posedět v příjemném prostředí a popovídat si s přáteli nad šálkem dobré kávy, nebo si pouze přečíst ty české knihy, ke kterým jste se doma dosud nedostali, mohu vám jen doporučit: vypravte se na sever Švédska a navštivte městečko Umeå.


Co dále nabízí obecní knihovna v Umeå?

- kolekce publikací s informacemi o kraji Västerbotten, Norrland a jejich obyvatelích, včetně původních Saamů (část pouze k nahlédnutí ve studovně, část k zapůjčení)
- "Mluvící knihy" pro zrakově nebo sluchově postižené
- sesterské knihovny  (13) na území města; 5 kombinováno se školními/ veřejnými knihovnami
- "Mobilní knihovna" (na území obce, 200 zastávek, do každé oblasti každý 3 týden)
- meziknihovní půjčovní centrum, které je podporováno švédskou vládou
- Národní úložní centrum (zřídka užívané knihy, které obdrží z ostatních knihoven po celé zemi; LIBRIS - National Respository Catalogoue)


Několik údajů k historii knihovny

Založení knihovny 1936
Centrální výpůjční centrum pro „Västerbotten county“ 1947
Zřízení vědecké knihovny 1949

V letech 1950 až 1967 obdržela městská knihovna v Umeå kopii výtisku každé publikace, která byla ve Švédsku vydána.V začátcích své existence sídlila knihovna na „Smorasken“ (tzv. butter fish) na adrese Storgatan 24. V letech 1954 až 1985 se nacházela na adrese Kungsgatan 80. V srpnu 1985 se knihovna přestěhovala na svojí současnou adresu v centru města.


 

Autor:


Nejčtenější

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Podzimní balada v Tatrách. Dokonalý výhled z Barance vyváží náročnou dřinu

Vrchol Barance

Štíty pocukrované jinovatkou, modrá obloha bez bouřek, téměř nekonečná dohlednost a námaha bez potu. To vše čeká na...

Emigrace v evropském provedení. Iry vyhnal do světa hladomor a strach

Interaktivní prohlídka Cobh Heritage Centre, muzea emigrace, je jako cesta o...

Irsko je jednou z mála zemí, kde historie není dobou dávno minulou, ale je živá a hmatatelná se všemi událostmi, lidmi...

Další z rubriky

Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Ohně, středověk a úžasné masky. Slavnost trubačů v Alsasku vás uhrane

Nádherný svátek trubačů v Alsasku - Pfifferdaj

Mezi Porýnskou nížinou a pohořím Vogézy leží jeden z nejmenších, ale zato nejhezčích regionů Francie. Podzim je v...

Největší rybí trh světa zavírá brány, turistická atrakce Tokia se přesouvá

Na trhu Cukidži bylo každý den k sehnání na 400 různých druhů ryb a mořských...

Vyhlášený tokijský rybí trh Cukidži, který patří k nejnavštěvovanějším turistickým atrakcím hlavního města Japonska, se...



Najdete na iDNES.cz