O jedné (ne)obyčejné knihovně na severu Švédska

  11:51aktualizováno  11:51
Představte si následující situaci: jste tisíce kilometrů od domova, daleko na severu Švédska ve městě, které se nazývá Umeå. Několik měsíců neslyšíte nic než zpěvnou švédštinu a den co den nečtete nic jiného, než jakési nesrozumitelné „vikingské runy“. A představte si, že pak jednou odpoledne navštívíte zcela nenápadnou místní knihovnu a tam, v přihrádce zadního oddělení - po několika měsících, kdy jste museli zapomenout na svůj rodný jazyk - spatříte nápis, kterému tentokrát rozumíte jen vy. Velkými písmeny a s plnou diakritikou tam bude napsáno - "KNIHY V ČEŠTINĚ.

Ale dovolte, abych na to šel, jak se říká, „od lesa“, neboť severské město Umeå se stotřemitisíci obyvateli, ve kterém se nachází zmíněná pozoruhodná městská knihovna, je obklopeno rozsáhlými borovými a smrkovými lesy. Naleznete jej asi 250 km vzdušnou čarou od hlavního města Stockholmu, na severu Švédska a od konce sedmdesátých let je považováno za "hlavní město" (tzv. huvudstad) provincie Norrland.

Snad každý, kdo jednou v těchto severských končinách strávil delší dobu a zatěžkal tak svoji psychiku prubířským kamenem dlouhých nocí a krátkých dní (podotýkám, že v zeměpisných šířkách, ve kterých leží Umeå, vychází slunce v měsíci lednu okolo 9 hodiny a zachází po 14; v prosinci je slunce nad obzorem od 10 do 13 hodiny), mně jistě potvrdí, jak velmi důležitá je vzájemná komunikace mezi lidmi.

Není tedy divu, že Seveřané věnují vzájemnému setkávání a návštěvě různých kulturních akcí zvláštní pozornost, ve snaze tyto "zimní polární deprese" rozptýlit. A právě díky mnoha kulturním událostem, které se v Umeå v průběhu roku konají, je Umeå na severu Švédska považováno bez nadsázky za jakousi "kulturní Mekku". Jen namátkou uvádím např. jazzový festival, festival bluesové, komorní a barokní hudby nebo filmový festival na podzim. Zkrátka nepřijdou ani obdivovatelé opery a divadla a město se pyšní i svým vlastním symfonickým orchestrem.

Úvodní řádky patřily městské knihovně v Umeå a pokud jsem před chvílí hovořil o setkávání a "syndromu polárních nocí", patří zmínka o ní právě sem. Obecní  knihovna v Umeå totiž zaručeně rozptýlí smutek a "polární deprese" nejednoho osamělého Čecha ztraceného na severu Švédska.

Návštěva "Umeå kommuns bibliotek" se může stát velmi příjemným zážitkem  pro jedno severské odpoledne. Posuďte sami: Bezbariérový přístup pro handicapované spoluobčany, kavárna s čítárnou, kde vám nabídnou více než jeden tisíc časopisů a novin ve 40 různých jazycích, čtenářský průkaz zdarma  - stejně jako v jiných knihovnách ve Švédsku. A pokud by to bylo málo - usměvavé a ochotné knihovnice  - podobně jako všichni úředníci, které jsem ve Švédsku potkal, jsou vždy připraveni vyvést neznalého a dezorientovaného návštěvníka z tápání. To vše rozšiřuje oči člověka, který přichází z Čech údivem a bohužel, tak trochu i méněcenností.   

Další, na knihovnu poněkud nezvyklým jevem, jsou tzv. „queue numbers“, což se dá přeložit asi jako „čísla ve frontě“. Čekají na vás téměř na každém švédském úřadě a nejinak je tomu i zde:  u stolu s informacemi není žádná fronta a knihovník se vám zdá zcela volný? Nenechte se zmást, pokud zcela bezelstně zamíříte přímo k němu pro radu, ve většině případů vás totiž odmítne a s úsměvem pokyne k přístroji s čísly.

Byl jsem předtím často varován před Švédy jako před velkými byrokraty, ale přesvědčil jsem se o pravém opaku: že totiž svým chováním dodávají všem těm pravidlům a regulím jakýsi lidský rozměr. A stává se i zde, že náš knihovník mávne rukou nad vaší poznámkou, že nemáte "číslo" a věnuje se vám okamžitě.

Dobrý voják Švejk na severu Švédska aneb oddělení cizojazyčné literatury

Ale dovolte, abych se vrátil tam, kde jsem začal – do oddělení cizojazyčné literatury: Ten pocit se dá sotva popsat – u jednoho z regálů zvednete hlavu a spatříte tři kouzelná slova, kterým rozumíte široko daleko jen vy: „KNIHY V ČEŠTINĚ“. Toto malé oddělení české literatury je součástí velké sekce, ve které knihovna nabízí literaturu v celkem 48 jazycích; podotýkám, že to není tak neobvyklé ve městě, kde lidé mluví 52 jazyky, aniž bychom v to počítali různé dialekty.

A tak, hned vedle Dobrého vojáka Švejka, Knížky polibků Jaroslava Seiferta, Bolesti Vladimíra Holana, Písně o lítosti Viktora Fischla nebo Sóla pro psací stroj Ludvíka Vaculíka či Hrabalových Poupat, najdete knihy třeba také v polštině, srbochorvatštině a v dalších jazycích, japonštinu z toho nevyjímaje.Krátkou návštěvu této bibliotéky ukončíme – kde jinde - než ve zmíněné kavárně, která je opravdovou specialitou Švédů. Říkají tomu „FIKA“, neboli posezení nad kávou nebo čajem a nadšení pro tento obyčej je mezi Seveřany tak velký, že kafetérie nechybí, slyšíte dobře, dokonce ani v kostelech.

Vstupuje se do ní nenápadnými dveřmi v boční lodi a lidé se zde setkávají pravidelně po ranních bohoslužbách. Pokud se tedy chcete oddat náruživému studiu, přečíst si noviny, posedět v příjemném prostředí a popovídat si s přáteli nad šálkem dobré kávy, nebo si pouze přečíst ty české knihy, ke kterým jste se doma dosud nedostali, mohu vám jen doporučit: vypravte se na sever Švédska a navštivte městečko Umeå.


Co dále nabízí obecní knihovna v Umeå?

- kolekce publikací s informacemi o kraji Västerbotten, Norrland a jejich obyvatelích, včetně původních Saamů (část pouze k nahlédnutí ve studovně, část k zapůjčení)
- "Mluvící knihy" pro zrakově nebo sluchově postižené
- sesterské knihovny  (13) na území města; 5 kombinováno se školními/ veřejnými knihovnami
- "Mobilní knihovna" (na území obce, 200 zastávek, do každé oblasti každý 3 týden)
- meziknihovní půjčovní centrum, které je podporováno švédskou vládou
- Národní úložní centrum (zřídka užívané knihy, které obdrží z ostatních knihoven po celé zemi; LIBRIS - National Respository Catalogoue)


Několik údajů k historii knihovny

Založení knihovny 1936
Centrální výpůjční centrum pro „Västerbotten county“ 1947
Zřízení vědecké knihovny 1949

V letech 1950 až 1967 obdržela městská knihovna v Umeå kopii výtisku každé publikace, která byla ve Švédsku vydána.V začátcích své existence sídlila knihovna na „Smorasken“ (tzv. butter fish) na adrese Storgatan 24. V letech 1954 až 1985 se nacházela na adrese Kungsgatan 80. V srpnu 1985 se knihovna přestěhovala na svojí současnou adresu v centru města.


 

Autor:

Nejčtenější

Otužilci se vydali na Sněžku ve spodním prádle, dolů je snášeli záchranáři

Sněžka (ilustrační snímek)

Sedm lidí, kteří se rozhodli zdolat Sněžku jen ve spodním prádle, snesli zpět dolů polští záchranáři. Otužilci se na...

Lidé zámek nechtěli, obec ale odolala milionům z prodeje a vítá turisty

Obyvatelé Police zámek nejdříve v majetku obce nechtěli. Památka se však...

Referendum v polovině 90. let dopadlo v Polici na Třebíčsku jasně. Více než osmdesát procent obyvatel obce rozhodlo,...

Jeskyně i podzemní továrny. Výlet do zapomenutého Moravského Švýcarska

Františčina huť v Josefově

Nejenom nejhlubší, ale zřejmě i nejhezčí v celém Moravském krasu je údolí mezi Křtinami a Adamovem. Krása zdejší...

Zachraňte si zadek, posviťte si do tmy. Vánoční dárky pro cestovatele

Vyrážet do světa bez zvídavosti je jedním z největších hříchů pod sluncem.

Některé dárky pro cestovatele, milovníky lyžování a outdooru nemusí okouzlit cenou, naopak jejich největší předností...

VIDEO: Na co zírá mašinfíra. Dráhou přes údolí a hřebeny Krušných hor

Motorový vůz M 131.1513 ve stanici Vejprty na trati 137

Dnes po železnici projedeme trať 137 z Vejprt do Chomutova. Čeká nás 58 kilometrů dlouhá jízda liduprázdnou krajinou,...

Další z rubriky

Vetřelci v křišťálové říši. Adrenalinový výlet po největším ledovci Evropy

Aletschský les je spolu s ledovcem a pohořím Jungfrau pod ochranou UNESCO.

Ledovce určily podobu dnešní Evropy. Žádná jiná síla neměla takovou energii jako ledový krunýř pokrývající před...

Marx a hákové kříže. Výstava ukazuje, jak si Němci zdobili vánoční stromky

Vánoční stromky se v minulosti zdobily všelijak, třeba i hákovými kříži. Takové...

Vánoční stromky se v minulosti zdobily všelijak, třeba i hákovými kříži. Takové ozdoby přitom kdysi bylo v Německu...

OBRAZEM: Deset nej pláží letošního roku. Vítězí Řecko, pak exotika

Ilustrační foto

Bílý písek jemný jako pudr, bujná zeleň, tyrkysová voda a z ní trčící dramatické skály. Není divu, že ty nejlepší pláže...

Najdete na iDNES.cz