O Cimburk nepečuje kastelán, ale sdružení

Cimburk - Ještě začátkem devadesátých let zřícenině kdysi majestátního hradu Cimburka hrozilo, že bude několik dalších desetiletí nerušeně chátrat a za nějaký čas se zcela rozpadne. Nakonec ji potkal šťastnější osud. V roce 1994 si památku od Státních lesů pronajalo občanské sdružení Polypeje, které usiluje o její záchranu. Ve spolupráci s památkovým ústavem, brněnskou fakultou architektury, městem Koryčany a okresním úřadem v Kroměříži tato občanská iniciativa dosáhla toho, že hrad se začal opravovat a jeho vybrané části byly zpřístupněny.

Veškerá činnost na hradě závisí na dobrovolné práci řady nadšenců, kteří se tady v pravidelných intervalech střídají. V objektu nesídlí kastelán, tak jako je tomu u jiných památek. Občanské sdružení Polypeje tvoří asi pětatřicet stálých členů a předsedá mu sedmičlenná rada s rozhodovací pravomocí.

hrad Cimburk

Byl vybudován v letech 1327 - 1333. Jeho zřícenina se nachází na úpatí Chřibů poblíž městečka Koryčany. Hrad byl postaven na vrchu vysokém 421 m, asi 140 m nad hladinou říčky Stupavy. Přístupný je lesní cestou od koryčanské vodní nádrže nebo po zelené turistické značce. Cimburk láká návštěvníky i svým okolím. Nedaleko leží hora svatého Klimenta, kdysi velkomoravské hradiště, dnes poutní místo s pozůstatky kostela. Milovníky skal nadchne i množství pískovcových útvarů v okolí hradní zříceniny.

Otevírací doba
duben až červen, září, říjen: 10 až 17 hodin (soboty a neděle)
červenec, srpen: 9 až 18  hodin
listopad, prosinec: jen po předchozí domluvě
Vstupné
plné 20 korun, snížené 15 korun, dětské 10 korun

"Iniciátorem myšlenky na záchranu Cimburka je prezident našeho sdružení Filip Manoušek. Jeho původním snem bylo postavit si vlastní hrad, a když pak přijel na výlet na Cimburk, rozhodl se jej opravit," říká student historie a filozofie a tiskový mluvčí sdružení Jindřich Kačer.

Manoušek dal dohromady partu lidí, kteří se začali zasazovat o záchranu zříceniny. Sdružení si pronajalo objekt od Státních lesů a po terénních úpravách obdrželo v roce 1997 stavební povolení.

Do záchranných prací je zapojeno daleko více nadšenců, než kolik jich v občanském sdružení je. "Zřícenina neuvěřitelně přitahuje lidi," říká Kačer. "Někteří přijedou pomoct dvakrát třikrát a jiní už pak jezdí pravidelně." Pomocníkem na cimburském panství bývá dokonce i armáda.

Od loňského roku má hrad opravenou severovýchodní baštu a v ní mají zázemí dobrovolní brigádníci, kteří tady dřív bydleli ve stanech. Díky tomu může nyní na hradě stále sídlit člověk, který se stará o jeho chod a ostrahu. Tuto funkci ovšem neplní jedna a tatáž osoba, ale členové sdružení se tu střídají v týdenních či čtrnáctidenních intervalech. O víkendu pak na hrad přijedou pracovat všichni, kteří mají zrovna čas. Největší ruch nastává o letních prázdninách.

Projekt stavebních prací schválil památkový ústav. "S památkáři žádné problémy nemáme," tvrdí Kačer. "Spíš tu byl problém s amatérskými archeology. Jeden nám tady při hledání stříbrné koruny Matyáše Korvína narušil statiku zdi."
Už před dvěma lety byla na Cimburku vyznačena prohlídková trasa s ukazateli popisujícími nejdůležitější stavební prvky a nejzajímavější místa. Vstupné, které zájemce o prohlídku hradu zaplatí, pak funguje jako příspěvek na jeho záchranu. Další finance získává občanské sdružení od městečka Koryčany a od kroměřížského okresu, ale tyto částky se pohybují pouze v řádu desetitisíců. Proto v letošním roce mladí nájemci hradu požádali o grant.

Věkový průměr členů sdružení Polypeje činí asi jedenadvacet let. Podle svého mluvčího nemají problém se dohodnout o věcech týkajících se chodu památky. "Každý z nás je odborník na něco jiného," popisuje Kačer. "Takže každý rozhoduje o tom, čemu rozumí." Mezi členy občanského sdružení jsou vysokoškolští studenti nejrůznějších oborů od historie až po stavební fakultu i lidé, kteří se opravám hradu věnují při svém stálém zaměstnání. "Hlavním pojítkem mezi námi je především hrad, většina stálých členů dělá také historický šerm a divadlo," říká Kačer.

Dlouhodobým cílem mladých nadšenců pracujících na Cimburku je statické zajištění hradu a jakýmsi tajným snem oprava předsunuté strážní věže s vyhlídkou pro návštěvníky. V polygonální baště nad bránou časem pravděpodobně vznikne expozice s fotodokumentací ke zřícenině a třeba také s výstavou dobových zbraní.

Díky činnosti občanského sdružení Polypeje zavítala do strohých zdí hradu Cimburk také kultura. Ta má napomoci především k popularizaci památky, finančně bývá organizace akcí pod širým nebem kvůli rozmarům počasí spíše rizikem. "Jde nám o to, aby lidi pochopili, že ten hrad nechceme jenom sami pro sebe, ale že jej chceme oživit a vrátit do povědomí veřejnosti," vysvětluje Kačer.

Akce na hradě vítají především lidé z blízkých Koryčan a Kyjova, kteří si už zvykli, že se sem od loňského roku kulturní podniky pravidelně vracejí. Řadu koncertů, výstav, divadelních a šermířských vystoupení letos devátého června rozšíří i netradiční módní přehlídka inspirovaná módou minulosti. Ochuzeni nezůstanou ani milovníci rytířské romantiky a šermu, pro které jsou na třiadvacátého června připravena šermířská a divadelní představení. Na konci prázdnin 25. srpna na hrad zavítá výstava nejrůznějšího umění s doprovodným programem, nazvaná Den múz.

Kulturní sezona na Cimburku skončí devátého září Dnem pro židovskou kulturu, věnovaným židovské minulosti nedalekých Koryčan a židovské kultuře na Moravě.
Snaha o propagaci památky plní svůj účel. Za sezonu tudy projde přibližně dvanáct tisíc lidí. "Většina z těch, kteří přicházejí na hrad, už o nás ví. Lidé chápou to, co tady děláme, vědí, že investujeme peníze do oprav hradu a že je to k jeho prospěchu," hodnotí tiskový mluvčí sdružení.

Těm, kteří tady tráví dny dobrovolnou prací, přináší péče o kulturní památku radost. "Z vlastní zkušenosti mohu říct, že je to velice příjemné místo k odreagování od běžných starostí," říká Kačer. "Myslím si, že je lepší opravovat o víkendech hrad, než si stavět vlastní chatu. Práce, kterou tady vynakládáme, přispívá k zachování hodnot pro všechny."

Mluvčí sdružení Polypeje Jindřich Kačer