Stroj času: Z barokního skvostu zůstala jen věž a místo duchů

Vrchol Zámecké hory u Lanškrouna krášlí zvláštní historická stavba. Zdáli připomíná romantickou rozhlednu či solitérní věž. Naopak zblízka vyvolá asociaci excentrického letohrádku. Ale jak napověděl název pahorku, v reálu tato ojedinělá památka představuje velmi zajímavé torzo kdysi rozsáhlého zámku.

Reprezentativní sídlo

U jeho zrodu stál mocný šlechtický rod Lichtenštejnů, který se počátkem druhé dekády 17. století stal majitelem lanškrounského panství. Následně se zde Jan Adam Ondřej z Lichtenštejna rozhodl pro zbudování reprezentativního panského sídla.

Architektonické řešení vyhrál italský stavitel Domenico Martinelli, vynikající barokní mistr a zároveň autor velkolepého zámeckého komplexu ve Slavkově u Brna i mnoha dalších významných objektů.

Výsledný projekt nesl podobu noblesní rezidence s bohatě zdobeným průčelím. Pro ni se vžilo jméno Nový zámek. Interiéry reprezentativních sálů přetékaly barokními štuky i nástěnnými malbami a celý areál obklopoval rozlehlý park. Roku 1714, těsně po dokončení stavby, postihl Nový zámek první požár. Zapříčili ho řemeslníci, kteří právě upravovali střechu.

Tip na dovolenou

Chcete o své dovolené poznávat krásy Česka? Vyberte si svoji dovolenou na Dovolená.iDNES.cz.

Smolná série však pokračovala. Za pár let vyhořel zámek podruhé, tentokrát po úderu bleskem. Naposled zde pak červený kohout zaúřadoval v půli 18. století. To už bylo moc i na majitele zámku, kteří posléze nechali většinu objektu strhnout. Zachován zůstal jen třípatrový fragment pravého boku průčelního traktu. Po ostatních pozůstatcích vyšperkovaného šlechtického sídla zbylo zarovnané prostranství a několik nízkých trosek základů obvodových zdí, zčásti zarostlých vegetací.

Od hospody k ruině

Ovšem daleko více stop někdejšího zámku tají přilehlé podzemí, kde se ukrývá rozlehlý labyrint gigantických sklepení. Ta vznikla pozdějším rozšířením původních sklepních prostor, které od začátku 19. století sloužily k uskladnění piva z lanškrounského lichtenštejnského pivovaru.

Podzemní prostory pro skladování piva vznikly probouráním příček původních sklepů.

I v parném létě tu doopravdy vládne příjemný chládek, zámecké sklepy dosahují úctyhodné výše takřka osmi metrů. Uvnitř jednoho z nich zrovna probíhá příležitostná výstava. Spoře osvětlená místnost působí nadmíru monumentálním dojmem. Pod strohou pravidelnou klenbou gigantické místnosti si okamžitě připadám jako ten nejmenší trpaslík. „Tvrdí se, že původně měly mít sklepy dokonce více pater,“ sdělila mi kastelánka Krasava Šerkopová. „Snad se je podaří objevit.“

Kde byla hojnost piva, tam musela zákonitě existovat také hospoda. Nový zámek se tedy proměnil na vyhlášenou krčmu s dobrým pivem a skvělou kuchyní. Bezprostředně po skončení druhé světové války byl oblíbený hostinec definitivně uzavřen.

Na chvíli se ze zámku se stala hospodářská usedlost a poté již následovala klasika: do roku 1970 ještě poskytoval azyl lanškrounským Junákům, ale pak začal bez jakéhokoli využití chátrat. Občas se sice objevily zajímavé návrhy na oživení Nového zámku, nicméně všechny příslušely výhradně do teoretické sféry.

Zámecký šenk roku 1937. Nyní je tu opět útulné občerstvení.

Skautská základna s klubovnou. Snímek pravděpodobně pochází z konce 60. let minulého století.

Různé privatizační pokusy z 90. let minulého století zcela selhaly a zámek se rychle začal podobat ruině. Odlehlý objekt si vyhlédli různí vandalové a zloději, kteří si odtud odnesli vyřezávaný trámový strop.

Krásný rozhled i paranormální jevy

Okolo roku 2004 získal zámek lanškrounský architekt Přemysl Kokeš. A s novým vlastníkem začala náročná rekonstrukce. Po základním zabezpečení se Nový zámek postupně začal otevírat veřejnosti. Zároveň též ožil bujarým ruchem příležitostných tematických akcí včetně magicky laděných nočních prohlídek za svitu svící.

Na takovou událost určitě nezapomenete, jelikož z tajemných sklepení opravdu čiší osobitá atmosféra. A je docela možné, že Nový zámek rovněž obývají záhadné neviditelné bytosti z jiného světa.

Aktuální podoba Nového zámku. V krajině se nejkrásněji vyjímá při pohledu ze železniční trati u Rudoltic.

Interiéry s přehlídkou rekordů Krasavy Šerkopové

„Když jsem jednou čistila chodbu, tak mě z ničeho nic zastihly velmi zvláštní pocity. Hodně nepříjemné!“ vypráví Krasava Šerkopová. „Doprovázely je neobvyklé zvuky, klepání. Jako by mi něco chtělo sdělit, abych odtud okamžitě vypadla, protože v tuto chvíli zde nemám co pohledávat,“ dodává. „Vždycky jsem takovéto věci brala s rezervou, přesto jsem přerušila práci a raději se přesunula ven. Tam se mi hned ulevilo. Pak jsem se sama sebe ptala, proč jsem zbytečně odešla pryč. Vždyť se vůbec nic nedělo.“

Nešlo o jediný zážitek, který ostatním lidem těžko vysvětlíte. „Stála jsem na žebříku, udělalo se mi trochu zle a začala jsem padat dolů. Poté mě těsně nad zemí něco zachytilo.“

Pro materialističtěji orientované cestovatele může být vynikajícím podnětem k návštěvě Nového zámku krásný výhled na Lanškroun a přilehlá horstva. Interiéry vám zase představí knoflíkové království Krasavy Šerkopové, která je vášnivou sběratelkou této nenápadné součásti oděvu.

Pohlednice z dob, kdy zámek sloužil jako restaurace.

Její sbírka patří k největším na světě a sama je držitelkou světového rekordu v největším počtu navlečených knoflíků. Zajímavé bude sledovat i následující vývoj, protože jedna z vizí současného majitele, byť momentálně finančně nerealizovatelná, si odvážně pohrává s myšlenkou obnovy Nového zámku podle stavu z roku 1712.

Jste pro obnovu Nového zámku do původní podoby honosného panského sídla? Líbí se vám více současná kuriozní tvář a doporučujete pouze dokončení rekonstrukce? Napište své názory do diskuse.

Může se hodit

Jak se tam dostat: Nový zámek leží zhruba v půli cesty mezi Lanškrounem a Rudolticemi. Spolehlivě vás k němu dovede zeleně značená stezka. Obě východiska jsou dostupná železniční dopravou.

Atraktivní okolí
Lanškrounská kotlina tvoří vstupní bránu do podhůří Orlických hor se známým lyžařským areálem v Čenkovicích a turisty oblíbeným Suchým vrchem. Na západě ji ohraničuje příkrý pás romantických Třebovských stěn. A z východu zase příjemná Záhřebská vrchovina, kde mezi Hoštejnem a Drozdovskou pilou zjara kvetou tisíce bledulí.

Internet: www.novyzamek.cz