Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nový Berlín se vynořuje z prachu a lešení

  10:22aktualizováno  10:22
Berlín se zvolna vynořuje ze suti a jeřábů, které vládly novému hlavnímu městu Německa od znovusjednocení země před deseti lety. S odstraňováním lešení Berlín odhaluje nejnovější kapitolu svého architektonického vývoje.

Berlín v posledním století prošel dlouhou cestu. Ze střediska umění a kultury se změnil v mozkové centrum holocaustu, aby se pak po padesáti letech stalo kdysi rozdělené město stalo metropolí sjednoceného Německa.

"Máme za sebou vzrušující století. Žádné jiné evropské město nemělo tolik nových začátků jako Berlín," říká Josef Paul Kleinhüs, přední berlínský architekt a autor nové velké výstavy o architektuře města. Berlín prodělává nový začátek, nemůže ale uniknout minulosti. Je dosud poznamenám nacistickými památníky. Díry po kulkách, památky na dobytí města sovětskou armádou, které ukončilo druhou světovou válku, dosud hyzdí fasády mnoha veřejných budov. Stavitelé města stojí nyní při práci s architektonickým odkazem nacistické éry před mnoha problémy.

Hitler chtěl srovnat velkou část Berlína se zemí a vybudovat Germanii, sídlo tisícileté říše. Mnohé z památníku na dobu nacismu v Berlíně dosud stojí. Jistý rozruch ve světě například vyvolala zpráva, že bombastický berlínský olympijský stadion z roku 1936 bude hostit finále mistrovství světa v kopané v roce 2006 - byť projde rozsáhlou přestavbou. Využívá se i nacistická říšská banka, která skladovala zlato a další cennosti zavražděných obětí koncentračních táborů. Původní konstrukci dnešního sídla ministerstva zahraničí nyní zastírá nová přístavba ze skla a oceli. Berlínský architekt Paul Kahlfeldt tvrdí, že ani tyto budovy s temnou historií se nemají bourat.

"Nesmíme zapomínat na historii města - i na tu zlou a strašnou", říká. "Staré budovy lze využít jako zdroj inspirace pro nový Berlín," říká Hans Stimmann, ředitel výstavby města. "Přes dramatickou přeměnu a modernizaci společnosti nepotřebuje Berlín zásadně nový model," dodává. Stimman ale se svými názory občas naráží na kritiku. "Je to snaha o návrat do doby, která by byla tak hezká a bezpečná, kdyby zde nebyla historie po roce 1934," řekl Daniel Liebeskind, americký architekt, který navrhl berlínské židovské muzeum, postmodernistický objekt bez oken připomínající svazek blesků. Nikde jinde se snad Stimmannův vliv neprojevil více než na Pařížském náměstí, ploše obklopující symbol Berlína Braniborskou bránu. Všechny zdejší budovy byly smeteny během války. Stimmann nařídil, že nové náměstí má být znovu vydlážděno a být téměř věrnou replikou předválečného uspořádání.

Tomuto záměru odpovídá kopie přepychového hotelu Adlon na rohu, kterou však mnoho odborníků odsuzuje jako příliš efektní a řvavou. Lépe dopadli architekti jiných staveb u Braniborské brány, kteří se Stimmannovým pravidlům nepodřídili. Frank Gehry, který postavil slavné Guggenheimovo museum v Bilbau ve Španělsku, vytvořil pro svou bankovní budovu vedle Braniborské brány minimalistickou fasádu. Ale o to více nechal svoji fantazii projevit uvnitř, kde vytvořil ze zakřiveného skla fantaskní kompozice.

Michael Wilford, který navrhl nové britské velvyslanectví, ukázal své umění na pískovcovém průčelí, které tvoří nepravidelné modré a růžové struktury vyčnívající z fasády, jež navíc odhaluje rozsáhlé nádvoří. Na Postupimském náměstí nezbylo naprosto nic. Architekti zde proto měli ještě víc svobody, i když ne nezbytně více úspěchu než ti, kteří pracovali na Pařížském náměstí. Donedávna největší berlínské staveniště bývalo kdysi nejživějším evropskou křižovatkou. Pak opuštěnou zemí nikoho, protože tu procházela od roku 1961 Berlínská zeď, dělící město na východní komunistickou a západní svobodnou část.

Postupimské náměstí přilákalo některá slavná jména včetně Renza Piana a Giorgia Grassiho z Itálie a německého rodáka Helmuta Jahna. Ale výškové budovy, kina a nákupní pasáže, které zde vyrostly, se nesetkaly se všeobecným schválením. "Je to v Berlíně, ale mohlo by to stát kdekoli", napsal jeden evropský kritik zbrusu nových budov ze skla a oceli. "Potrvá dalších deset let než se s tím Berlín naučí žít. Je to jako Disneyland. Chybí tomu harmonie francouzského nebo italského města," napsal o Postupimském náměstí již zmíněný berlínský architekt Kahlfeldt. "Protože mnoho mezinárodních architektů zde chce zanechat své znamení, je to trochu směs mezinárodních stylů," Hongkongský architekt Roco Yim s ním souhlasí: "I když zde pracovali skutečně špičkoví architekti, jednotlivé objekty netvoří harmonický celek. Ale je možná příliš brzy na definitivní hodnocení."

Berlín není ani zdaleka dokončen. Centrum města se stále zalyká mraky prachu ze staveb, silnice jsou rozkopané a pustá prostranství oživují pouze plakáty na stavebních ohradách. Frenetické tempo budování a obnovy se navíc zpomalilo. "Bude trvat ještě celou generaci, než Berlín znovu získá své postavení velké evropské metropole vedle Londýna a Paříže," dodává k tomu Kleihüs.
 

Takový obrázek Berlína z roku 1988 již dnes v německé metropoli nenajdete.

Autor:




Nejčtenější

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Další z rubriky

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.