Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vypadá jako Barbie, ale na Zélandu bydlí v autě a bojuje za velryby

aktualizováno 
Markéta Mandíková působí jako křehká slečna. Ráda nosí růžové oblečení a má dlouhé blond vlasy. Zdání však klame, do klasické Barbie má tato pražská rodačka daleko. Několik posledních měsíců bydlí na Novém Zélandu v autě a jejím životním mottem je boj proti zabíjení zvířat a vypalování deštných pralesů.

Markéta Mandíková v dalším díle seriálu Novozélandský sen | foto: Playtvak.cz

„O ochranu přírody jsem se začala zajímat už jako malá holka. Když mi bylo jedenáct, rozhodla jsem se s kamarádkou vyjít do města a sbírat podpisy do petice proti vývozu koní na jatka. Obešly jsme obchodní centra, zastavovaly lidi na rušných ulicích a podobně. Pak jsme to zaslaly na ministerstvo životního prostředí. Ti nám zaslali poděkování,“ vzpomíná na své začátky mladá aktivistka Markéta Mandíková.

První akce už na základní škole

Sama přiznává, že si není jistá, zda tehdejší petice něčemu pomohla nebo ne, to ji však neodrazuje. Ve své práci pokračuje několik let. Dokonce vystudovala bakalářský obor na České zemědělské univerzitě a jako závěrečnou práci úspěšně zpracovala téma Týrání zvířat v právní teorii a praxi.

Dnes žije v nejlidnatějším městě Nového Zélandu, v Aucklandu. Bydlí ovšem v autě. „Je to praktičtější, člověk se snadněji posouvá tam, kde je zrovna práce,“ vysvětluje a dodává, že se u protinožců živí klasickými brigádami, zejména v sadech a na farmách.

Kilo velrybího masa za 400 dolarů

„Osobně se mě velmi dotýká zabíjení velryb a delfínů,“ začíná své povídání o nepříjemném tématu. Lov velryb je obecně zakázán, výjimku mají pouze některé země a jen na omezený počet kusů velryb ročně. „Japonci si loví dál, jak chtějí, na mezinárodní úmluvu nedbají. Tvrdí, že je to pro vědecké účely, ale všem je jasné, kde to maso končí. Na talíři, samozřejmě. Kilogram velrybího masa se na japonském trhu pohybuje kolem 400 dolarů,“ říká Markéta Mandíková. A podobně je to údajně i s delfíny.

Fotogalerie

Vedle nelegálního rybolovu se tato mladá Češka snaží upozornit i na vypalování deštných pralesů kvůli pěstování palmy olejné.

„V Indonésii úmyslně zapalují pralesy, aby získali půdu pro palmu olejnou, ze které se levný palmový olej vyrábí. Kvůli tomu je narušen celý ekosystém pralesa, vymírají zvířata, orangutani nemají kde žít, původní obyvatelé se musí stěhovat. Je to obrovský problém. A to vše jen kvůli palmovému oleji, který je přitom velmi snadno nahraditelný. Kvalitní cukrovinky ho totiž vůbec nepotřebují,“ vysvětluje Mandíková. „Docela by pomohlo, kdyby lidé produkty s palmovým olejem přestali kupovat,“ dodává.

Věří v sílu YouTube

Na problémy ve světě, zabíjení zvířat a vypalování pralesů se tato mladá dáma snaží upozornit svými videi na YouTube. Zatím má pouze lehce přes 200 odběratelů, ale věří, že se jí fanouškovská základna brzo rozroste. V budoucnu by pak ráda přesídlila ze Zélandu do Afriky a starala se o nemocné a zraněné gepardy.

Podrobnosti o dobročinných aktivitách Markéty Mandíkové přináší nový díl dokumentárního pořadu Novozélandský sen internetová televize Playtvak.

Křišťálová Lupa 2016
Autor:


Nejčtenější

Útratu v kempu neuděláme. Nejcennější je pro nás pozemek, říká karavanistka

Blogerka a karavanistka Klára Hájek Velinská

Provozovatelé českých kempů by si měli uvědomit, že turistů přijíždějících ve vlastním karavanu bude přibývat, říká v...

Cesta do Chorvatska 2018. Pozor na nedokončené rekonstrukce u hranic

Sjezd z dálnice před Vinnetouuovým kaňonem, za mýtnou bránou Maslenica....

Hlavní trasu na jih do Chorvatska přes hraniční přechod Macejl a dále na Záhřeb letos nedoporučujeme. Našli a projeli...



Na vzedmutou Teplou Vltavu nesmí vodáci, z kempu evakuovali rodiny s dětmi

Zaplavené tábořiště Soumarský most, odkud se vodáci vydávají na atraktivní úsek...

Kvůli silným dešťům nesmí turisté splouvat šumavský úsek Teplé Vltavy. U Soumarského mostu na Prachaticku stoupla...

Polská „čínská zeď“ sloužila proti Čechům. Dnes je prvotřídní atrakcí

Téměř dvě stě kilometrů dlouhá linie opevněná hrady vznikla na ochranu Polského...

Cestu z Krakova do Čenstochové lemuje hrdá linie pětadvaceti hradů a strážních věží postavených na vysokých skalách,...

Brno jako bahniště a ve Zlíně žil zlý člověk. Jak vznikla jména měst

Hlavní město Praha

Původ názvů českých měst je obestřen mnoha legendami, jazykovědci však obvykle nabízejí střízlivější verze. Týdeník...

Další z rubriky

Vědci objevují v Kolumbii prastaré skalní kresby. Díky míru s povstalci

Ředitel Kolumbijského ústavu antropologie a historie Ernesto Montenegro u...

Kolumbijští archeologové začali po více než půlstoletí objevovat prastaré skalní kresby v amazonském pralese na jihu...

VIDEO: Nejvyšší bungee jump světa. Skok do propasti ze čtvrt kilometru

Nejvyšší bungee jumping

Od konce léta si budou moci turisté na skleněném mostu přes kaňon v čínské prefektuře Čang-ťia-ťie vyzkoušet rekordní...

Přes mrtvoly napříč Nepálem. Trabanti si vyzkoušeli cestu do pravěku

Teď už chybí jen brontosaurus! Připadáme si jak na Cestě do pravěku, jen místo...

Nepál nás naštval, překvapil, potěšil, zaskočil a ukázal, že je jiný, než jsme čekali, ale vlastně přesně takový, jaký...

Najdete na iDNES.cz