Novohradské hory: na rozdíl od Šumavy stále ještě ráj...

aktualizováno 
Novohradské hory připomínají svým utvářením, řídkým osídlením i jistou tajuplností Šumavu. Oproti ní se ale tohle pohoří v jednom směru podstatně liší. Zatímco ze Šumavy se stal zejména pro cykloturisty vysoce módní a navštěvovaný terén, Novohradské hory zatím stále ještě leží stranou masového a komerčního zájmu.

Novohradské hory: Kuní hora a Staré Hutě | foto: Martin JanoškaiDNES.cz


Klikněte na mapu

Ideál pro kolo

Otevřete-li mapu Novohradských hor, nic moc vás v ní na první pohled nezaujme. Je v ní oproti jiným regionům naší vlasti na první pohled málo geograficky významných objektů. Chybí města, vesnice, ubytovací zařízení, rekreační oblasti, naopak silně převažuje zelená barva rozsáhlých lesů s klikatými křivkami asfaltových cest.

Tuto skutečnost má na svědomí nejenom celkově řídké osídlení jihočeské oblasti, ale především neblahý politický vývoj po druhé světové válce, kdy byla převážná část Novohradských hor zbavena původních německy mluvících obyvatel a poté přeměněna na rozsáhlé a pro lidi nepřístupné hraniční pásmo.

Novohradské hory určitě patří k nejideálnějším terénům pro nenáročnou cyklistiku. Značených tras pohořím sice moc nevede, o to více je tu však různých lesních cest s pevným povrchem, po nichž si to můžete křižovat několik dní.

Podobně jako většina ostatních horstev v Čechách tvoří i Novohradské hory náhorní pláň s malými výškovými rozdíly. Za parného léta poskytují zchlazení nejenom stinné smrkové lesy a poměrně vysoké nadmořské výšky, ale také četné rybníčky, využívané dříve většinou k plavení dřeva.


Tip pro kolo

Pohorská Ves – Huťský rybník – Stříbrné hutě – Janovy Hutě – Pohoří na Šumavě – Jelení hora – Leopoldov – Pohorská Ves. 35 km.

Tip pro pěší

Hojná Voda – Kraví hora (953 m) – Kuní hora (925 m) – Staré Hutě – Vysoká (1034 m) – prales Hojná voda – Hojná Voda. 20 km.

Cykloturistika v Novohradských horách
Foto: Tomáš Janoška

Pestrobarevná síť turistických značek

Kdo by chtěl poznat Novohradské hory pěšmo, pak určitě zvolí okolí dvou malebných horských obcí, které nesou názvy Dobrá a Hojná Voda. Na rozdíl od ostatních partií Novohradských hor právě tady najdete na poměrně malém prostoru hustou a pestrobarevnou síť značených turistických tras, která vybízí k realizaci řady nepříliš náročných pěších výšlapů.

Letovisko Dobrá Voda je známé a již po mnoho staletí navštěvované poutní a lázeňské místo, jehož dominantní budovou je barokní chrám Nanebevzetí Panny Marie z let 1708–15. Po zelené turistické značce anebo zkratkou po silnici se odtud můžete vydat do podobně pojmenovaného městečka Hojná Voda, které kdysi dávno za Pernštejnů rovněž sloužilo jako lázeňské letovisko.

Nejen s ohledem na silnici, ale také vzhledem ke konfiguraci okolního terénu je lepší zvolit o něco delší značku zelenou. Vede totiž otevřeným terénem ve svahu, na němž Novohradské hory poměrně příkře spadají do rovin Třeboňské pánve. A právě odtud se otevírají daleké výhledy do jihočeského vnitrozemí s popředím malebně rozložené Dobré Vody.

Novohradské hory
Potůčky Novohradských hor. Foto: Tomáš Janoška

Tři vrcholy za jeden den

Dvě značené varianty (opět zelenou a červenou) si můžete rovněž vybrat k výstupu z Hojné Vody na vrchol 953 m vysoké Kraví hory, ozdobené bizarně modelovanými skalisky, z nichž zaujme zejména 10 m vysoká Napoleonova hlava.

Na vrcholu Kraví hory však na vás čeká ještě jeden, mnohem větší magnet  v podobě rozhledny (více ZDE). Po točitém schodišti můžete vystoupit až na výhledovou plošinu ve výšce 32 metrů, odkud se otevírá úžasný rozhled. Vidět je například blízký masiv Slepičích hor s vrcholem Kohoutem, Blanský les s Kletí, za dobré viditelnosti výjimečně také Alpy.

Necelé dva kilometry jihovýchodně od Kraví hory (953 m) se klene jen o málo nižší Kuní hora (925 m), která rovněž stojí díky svým skalním útvarům a kamenným mořím za výstup. Lze na něj plynule navázat při sestupu z Kraví hory po červené značce anebo vyrazit přímo po zelené trase z jižního konce Hojné Vody a Kraví horu po úpatí obejít.

Novohradské hory

Novohradské horyCykloturistika v Novohradských horáchCykloturistika v Novohradských horách


Mlýnský rybník u Starých HutíKuní hora a Staré HutěNovohradské hory




Novohradské horyKde stálo PohoříV Žofínském pralese




Novohradské horyNovohradské horyNovohradské hory


Do třetice nesmíte zapomenout na vrchol Vysoké (1034 m) – nejvyšší bod v okolí Dobré a Hojné Vody, přes níž vede okružní trasa místního červeného značení. Podobně jako ostatní kopce v okolí zdobí i vrcholek Vysoké četná skaliska a balvanová moře. V jednom z nich dokonce erozní síly přírody vytvořily malou pseudokrasovou jeskyni.

Novohradské hory
Lesy Novohradských hor zdobí četné rybníky. Foto: Tomáš Janoška.

Nejstarší pralesy v Česku

Kousek divoké, nespoutané přírody si můžete prohlédnout na jihovýchodním úpatí Vysoké. Těsně při rakouské hranici se nachází prales Hojná voda, chráněný výnosem hraběte Jiřího Buqoye již od roku 1838. Na 8,56 ha  se v příkrém balvanitém svahu rozprostírá bukový porost s příměsí smrků a klenů a s bohatým bylinným podrostem kyčelnice devítilisté.

Hojnovodský prales zpřístupňuje červená značka místního turistického okruhu z Hojné Vody a kolem pralesa byla nedávno obnovena naučná okružní stezka s převýšením 130 m. Mimo jiné se například dozvíte, že přirozené obnově stárnoucího pralesa brání zejména myslivci uměle udržované a neúnosně vysoké stavy spárkaté zvěře, spásající mladý porost.

V tomtéž roce jako Hojnovodský prales byl založen i Žofínský prales – rovněž hrabětem Buqoyem. Ten je však veřejnosti nepřístupný a před neblahým vlivem jelenů a srnců ho od roku 1991 chrání vysoký dřevěný plot. V Žofínském pralese dožívají mohutné, až 400 let staré jedle. Oba pralesy jsou nejstaršími přírodními rezervacemi v České republice a ve střední Evropě.

V Žofínském pralese
V Žofínském pralese

Romantické Terčino údolí

Buqoyové se v Novohradských horách nevyžívali jenom v ochraně pralesů, ale přispěli i k neobvyklému zpestření krajiny. V údolí říčky Stropnice poblíž Nových Hradů zřídili v druhé polovině 18. století (některé zdroje uvádějí rok 1756) romantický krajinářský park. Popud zavdala hraběnka Terezie Buquoyová, jejíž jméno nese park dodnes.

Zpočátku byl park osázen značným množstvím tuzemských i exotických dřevin, koncem 18. a počátkem 19. století prošel romantickými úpravami.

Vznikla zde řada staveb sloužících k lázeňským účelům - např. empírové Lázničky, klasicistní Modrý dům, Švýcarský dům, dochoval se i starý hamr z konce 18. století.

Novohradské hory
Vodopád v Terčině údolí

Malebnou scenérii údolí dotváří rybníky a od roku 1817 také uměle vytvořený vodopád v západní části parku. Údolím vedou turisticky značené trasy i dvě naučné stezky, orientaci usnadňují směrovky a informační tabule.

Terčino údolí je od roku 1949 chráněno na ploše 138 ha jako národní přírodní památka. Přírodovědnou zvláštností je řada nepůvodních a cizokrajných druhů dřevin a rostlin, které se adaptovaly na místní prostředí a rostou zde již přirozeně.

Může se hodit


Lesovna Žofín – od června letošního roku je otevřen v samém srdci Novohradských hor, v překrásném přírodním prostředí poblíž Žofínského pralesa penzion nabízející celoroční ubytování: www.lesovnazofin.cz.
Krásné snímky z Novohradských hor – ZDE.

MARTIN JANOŠKA

Autor:


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Další z rubriky

Ostrov, kde vládnou ženy. Na Floresu najdete pravou Indonésii bez turistů

Ostrov Flores

Hned po našem příletu na ostrov Flores přichází kulturní šok. V tom nejlepším slova smyslu. Turisté jsou tady totiž...

Skromní a nezdolní. Fascinující život lidí ve vietnamských horách

Stařenu osvětlují šlehající plameny a kouř z ohniště volně stoupá střechou ven.

Na seznámení s tímto koutem Asie jsem si vyhradil celý měsíc, z toho dva týdny jsem hodlal strávit ve společnosti...

Divoké meandry i nejmenší náměstí. Hezký výlet k soutoku Odry a Olše

Soutok Odry a Olzy (vpravo)

Výlet plný drobných ale nečekaných objevů vás zavede k nejnižšímu místu Slezska na soutoku Odry a Olše. Cestou spatříte...



Najdete na iDNES.cz