Nová stezka křižuje i mezistátní hranice

K obnovení sousedských vztahů i lepšímu poznávání přírody má pomoci právě dokončená naučná stezka v Lužických a Žitavských horách. "Naučná stezka, která vede po obou stranách hranice přes Lužické a Žitavské hory, má několik okruhů. Po více než třicetikilometrové trase jsme udělali informační tabule, vyhlídky a odpočívadla," uvedl vedoucí Správy Chráněné krajinné oblasti Lužické hory Tomáš Besta. "Věřím, že se lidé budou v přírodě chovat ohleduplně, tiše a nebudou zde nic ničit. Odměněni budou nevšedními pohledy a zážitky."

Naučná stezka je výsledkem společného přeshraničního projektu Správy Chráněné krajinné oblasti Lužické hory, Naturschutzzentrum Zittauer Gebirge Olbersdorf a Občanského sdružení přátel Lužických hor, financovaný z několika zdrojů.

VÁLKA PŘERUŠILA STYKY

"Za staletí vžité kontakty přerušila válka, teď je na obou stranách zájem obnovit spolupráci tak, jak tady dříve existovala," řekla specialistka chráněné oblasti Lenka
Rychtaříková. Podle ní stezka zčásti vychází ze staré zemské cesty, kterou ochránci v rámci přeshraniční spolupráce s kolegy ze Žitavy jen rekonstruovali. "Na stezce je sedmadvacet zastávek, na nichž se návštěvník dočte o přírodě, geologickém vývoji, hraničním opevnění, historii osídlení, turistiky i horolezectví," uvedla Rychtaříková. "Turistika se tu začala rozvíjet v devatenáctém století a na začátku minulého století." Stezka míjí i dva hraniční přechody se Saskem - v Hartavě a Petrovicích. Část trasy je možné projet také na kole.

PAMÁTKY I ŽIVOT

První zhruba čtrnáctikilometrový úsek prochází po linii "lužického zlomu", je zaměřen převážně na geologický vývoj oblasti se zastaveními například u přírodní památky Bílé kameny, u vrchu Vysoká. U Horní skály připomíná historii zdejšího
horolezectví, u Vraní skály územní systém ekologické stability. Zajímavá je i Popova skála s historií turistiky, nebo Sedlecký Špičák a doubravy v údolí Bílého potoka.

Druhá desetikilometrová trasa seznamuje návštěvníky s různými biotopy Žitavských hor, rostlinami a živočichy, kteří zde žijí. "Poukazujeme tam na vývoj lesů Žitavských hor, lesní houby, druhy ptáků, geologii, hmyz, biotopy skal či luk," konstatovala Rychtaříková.

Poslední trasa má na sedmi kilometrech sedm zastávek upozorňujících na smíšené
lesy, louky a pastviny či lidovou architekturu. Končí na Lemberku a k Bredovskému letohrádku, kde je instalována stálá expozice věnovaná přírodě a historii Lužických hor. "Lužické hory mají velmi pozoruhodné geologické složení," uvedl geolog a vedoucí referátu životního prostředí Okresního úřadu v České Lípě Petr Havránek. "Lužický zlom je mimořádný a určoval tvář celé oblasti." Právě Havránek již před mnoha lety upozornil, že by si veřejnost zasloužila, aby v Lužických horách naučná stezka vznikla.