Nová éra Šumavy! Poprvé se otevřou 'zakázaná' místa

Modrava - Divoká a lidem dosud nepřístupná příroda se zanedlouho otevře na Šumavě. Její návštěvníci tak poznají místa, kvůli nimž je národní park světově jedinečný.

"Lidé nemohou získat k šumavské přírodě vztah, když před nimi ty nejcennější části parku zavřeme,“ naznačuje jeho nový ředitel František Krejčí cestu, kudy by se měl rozvoj chráněných částí Šumavy ubírat. MF DNES tak jako první nahlédla do nového projektu, který veřejnosti zanedlouho předloží Správa Národního parku Šumava.

Krejčí odmítá své předchůdce kritizovat, nabízí nicméně zcela odlišnou koncepci rozvoje chráněných částí Šumavy. A už o poznání zdrženlivěji dodává: "S jinými představami o rozvoji Šumavy souvisí i příchod nových lidí.“

S botanikem do tundry

A jak to uvnitř tohoto "zeleného trezoru“ vypadá? Výsledek celodenního putování dosud uzavřenými zónami parku je jednoznačný: nejezděte za panenskou divočinou do Skandinávie či Kanady, počkejte si na otevření Šumavy. Rokytská či Modravská slať nabízejí navíc natolik ojedinělá místa, že jsou místy srovnatelná se skandinávskými či zaoceánskými rezervacemi. V té šumavské pak budou skupiny turistů doprovázet vyškolení průvodci, kteří lidem vysvětlí, jak se téměř netknuté části přírody v minulosti vyvíjely či jaké byly důsledky postupného osidlování dříve těžko proniknutelných šumavských hvozdů.

"Turisté si budou moci určit, jakého průvodce vlastně chtějí. Zda botanika, zoologa, ekologa, geologa nebo znalce na historii osídlení Šumavy. Dosud uzavřené oblasti nejen uvidí, navíc jim budou i rozumět,“ vysvětluje ředitel Krejčí.

František Krejčí, ředitel NP Šumava

Sami turisté bez průvodců zatím do těchto oblastí nebudou moci, detaily se ale ještě budou upřesňovat postupně během realizace této nové koncepce NP Šumava.

Mrtvý, nebo živý les?

Stojíme uprostřed ještě nedávno mrtvého lesa, k jehož zkáze přispěl kůrovec. Správa parku se však i přes katastrofický pohled na suché smrky rozhodla, že to nechá na přírodě. Dnes mrtvý les ožívá. Suché stromy slouží nové vegetaci jako zdroj důležitých živin a částečně i ochrany před sluncem. A hlavně: těžbou nebyl narušen životně důležitý vodní režim půdy: pramínky potůčků nevyschly, protože nebyly rozježděny, čímž půda i pro nový les zachovává dostatek vláhy.

"Pohled na umírající stromy může někoho odpuzovat či dokonce pobuřovat. Ale tím, že necháváme přírodu sobě samé, ji vracíme do původní podoby. Já se naopak právě v takové přírodě cítím dobře a odpočinu si v ní,“ říká František Krejčí.

Uznává však, že i kvůli pohledu na umírání statných stromů vypadá takový les drsně a občas i nebezpečně. Ale do pravých úhlů vytěžený, zpracovaný a nově osázený les prý jen málokomu něco řekne.

Túry do lidmi dosud jen minimálně dotčených částí Šumavy jsou zajímavé bez ohledu na počasí. Kouzlo horské přírody prý vyniká naopak právě při mlžných oparech, nízkých mracích, dokonce i v dešti. Kvalitní boty či vodu odpuzující bunda s kalhotami pak jsou tady podmínkou.

Rezervace bez šikany

I když vedení parku nehodlá slevovat z ochranářských kritérií, která umožňují vznik nových staveb jen v přesně odůvodněných případech, zároveň mu záleží na tom, aby Šumava přitahovala novými nápady.

"Vím, že je to běh na dlouhou trať, ale rádi bychom se jednou provždy odstřihli od praxe, kdy správa parku měla punc organizace, která jen šikanuje lidi. Jsme tu kvůli nim i ochraně přírody. Tím jsou také dány mantinely,“ vysvětluje ředitel Krejčí. A vypráví o průvodci nad jiné kvalifikovaném, jehož odborný výklad turistům měl podstatnou vadu. Pokaždé se stočil na jediné: lidem by navždy zakázal vstup do unikátních šumavských rezervací. Od průvodcovství byl tento odborník rychle odstaven.

Domy o zlatu, skle či dřevě

K nové tváři Šumavy, která by měla přitáhnout více turistů, patří i nově zřizovaná návštěvnická centra. To první - dřevařský dům na Modravě - bude otevřeno v sobotu. Šesti miliony na něj přispěla Evropská unie, která návrat krajiny do někdejší podoby a připomínání její historie považuje za jednu z priorit.

Lidé se v "dřevařském domě“ na Modravě dozvědí vše o dřevě - přesněji o stromech na Šumavě. Ať již o původních pralesích, Schwarzenberském kanálu, který spojuje Vltavu s Dunajem a jímž se plavilo ze Šumavy dřevo do Vídně, nebo o tom, jak odhadovat stáří stromů. Dřevomodeláři si pak mohou v dílně vyrobit pod dohledem odborníka suvenýr, který jim Modravu připomene. Dřevařský dům pamatuje kromě toho i na odpočinek a občerstvení turistů.

Historie Šumavy je podle modravského starosty Antonína Schuberta pro návštěvníky stále velkou neznámou: "I proto jsme ten dům postavili.“

Šumava trpí podle Schuberta dodnes studenou válkou, při níž ztratila identitu. Starousedlíci byli vystěhováni a mnohé vesnice srovnány se zemí. Bude prý ještě nějaký čas trvat, než si lidé v Česku uvědomí její hodnotu.

Časem by tak například v Prášilech mohl vzniknout dům o výrobě papíru na Šumavě, v Rejštejně zase o sklu (vyráběla se tam zrcadla), jinde o těžbě zlata (dobývalo se i v Horské Kvildě), košíkářství či malbě na sklo. A počítá se i s dílnami. Podobná návštěvnická centra přinášejí lidem zábavu a zaplní čas, když počasí túře nepřeje.

Volám ještě řediteli Krejčímu kvůli upřesnění několika detailů, většinu dne ho však zaměstnává jiný projekt - "zoo program“. Chce totiž lidem ve speciálních výbězích ukázat původní zvěř Šumavy: rysa, vlka, vydru či jelena. Vždy s ohledem na místa jejich výskytu. Vlka mimochodem jeden z lesníků minulý týden u řeky Křemelné zahlédl.