Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nová éra Šumavy! Poprvé se otevřou 'zakázaná' místa

  13:52aktualizováno  13:52
Modrava - Divoká a lidem dosud nepřístupná příroda se zanedlouho otevře na Šumavě. Její návštěvníci tak poznají místa, kvůli nimž je národní park světově jedinečný.

Šumava, Modravská slať | foto: Profimedia.cz

popisek ČTĚTE TAKÉ
Některá území Šumavy by člověku měla zůstat tabu

"Lidé nemohou získat k šumavské přírodě vztah, když před nimi ty nejcennější části parku zavřeme,“ naznačuje jeho nový ředitel František Krejčí cestu, kudy by se měl rozvoj chráněných částí Šumavy ubírat. MF DNES tak jako první nahlédla do nového projektu, který veřejnosti zanedlouho předloží Správa Národního parku Šumava.

Krejčí odmítá své předchůdce kritizovat, nabízí nicméně zcela odlišnou koncepci rozvoje chráněných částí Šumavy. A už o poznání zdrženlivěji dodává: "S jinými představami o rozvoji Šumavy souvisí i příchod nových lidí.“

S botanikem do tundry

A jak to uvnitř tohoto "zeleného trezoru“ vypadá? Výsledek celodenního putování dosud uzavřenými zónami parku je jednoznačný: nejezděte za panenskou divočinou do Skandinávie či Kanady, počkejte si na otevření Šumavy. Rokytská či Modravská slať nabízejí navíc natolik ojedinělá místa, že jsou místy srovnatelná se skandinávskými či zaoceánskými rezervacemi. V té šumavské pak budou skupiny turistů doprovázet vyškolení průvodci, kteří lidem vysvětlí, jak se téměř netknuté části přírody v minulosti vyvíjely či jaké byly důsledky postupného osidlování dříve těžko proniknutelných šumavských hvozdů.

"Turisté si budou moci určit, jakého průvodce vlastně chtějí. Zda botanika, zoologa, ekologa, geologa nebo znalce na historii osídlení Šumavy. Dosud uzavřené oblasti nejen uvidí, navíc jim budou i rozumět,“ vysvětluje ředitel Krejčí.

František Krejčí, ředitel NP Šumava
František Krejčí, ředitel NP Šumava

Sami turisté bez průvodců zatím do těchto oblastí nebudou moci, detaily se ale ještě budou upřesňovat postupně během realizace této nové koncepce NP Šumava.

Mrtvý, nebo živý les?

Stojíme uprostřed ještě nedávno mrtvého lesa, k jehož zkáze přispěl kůrovec. Správa parku se však i přes katastrofický pohled na suché smrky rozhodla, že to nechá na přírodě. Dnes mrtvý les ožívá. Suché stromy slouží nové vegetaci jako zdroj důležitých živin a částečně i ochrany před sluncem. A hlavně: těžbou nebyl narušen životně důležitý vodní režim půdy: pramínky potůčků nevyschly, protože nebyly rozježděny, čímž půda i pro nový les zachovává dostatek vláhy.

"Pohled na umírající stromy může někoho odpuzovat či dokonce pobuřovat. Ale tím, že necháváme přírodu sobě samé, ji vracíme do původní podoby. Já se naopak právě v takové přírodě cítím dobře a odpočinu si v ní,“ říká František Krejčí.

Uznává však, že i kvůli pohledu na umírání statných stromů vypadá takový les drsně a občas i nebezpečně. Ale do pravých úhlů vytěžený, zpracovaný a nově osázený les prý jen málokomu něco řekne.

Túry do lidmi dosud jen minimálně dotčených částí Šumavy jsou zajímavé bez ohledu na počasí. Kouzlo horské přírody prý vyniká naopak právě při mlžných oparech, nízkých mracích, dokonce i v dešti. Kvalitní boty či vodu odpuzující bunda s kalhotami pak jsou tady podmínkou.

Šumava, Modravská slať

Rezervace bez šikany

I když vedení parku nehodlá slevovat z ochranářských kritérií, která umožňují vznik nových staveb jen v přesně odůvodněných případech, zároveň mu záleží na tom, aby Šumava přitahovala novými nápady.

"Vím, že je to běh na dlouhou trať, ale rádi bychom se jednou provždy odstřihli od praxe, kdy správa parku měla punc organizace, která jen šikanuje lidi. Jsme tu kvůli nim i ochraně přírody. Tím jsou také dány mantinely,“ vysvětluje ředitel Krejčí. A vypráví o průvodci nad jiné kvalifikovaném, jehož odborný výklad turistům měl podstatnou vadu. Pokaždé se stočil na jediné: lidem by navždy zakázal vstup do unikátních šumavských rezervací. Od průvodcovství byl tento odborník rychle odstaven.

Šumava, Modravská slať

Domy o zlatu, skle či dřevě

K nové tváři Šumavy, která by měla přitáhnout více turistů, patří i nově zřizovaná návštěvnická centra. To první - dřevařský dům na Modravě - bude otevřeno v sobotu. Šesti miliony na něj přispěla Evropská unie, která návrat krajiny do někdejší podoby a připomínání její historie považuje za jednu z priorit.

Lidé se v "dřevařském domě“ na Modravě dozvědí vše o dřevě - přesněji o stromech na Šumavě. Ať již o původních pralesích, Schwarzenberském kanálu, který spojuje Vltavu s Dunajem a jímž se plavilo ze Šumavy dřevo do Vídně, nebo o tom, jak odhadovat stáří stromů. Dřevomodeláři si pak mohou v dílně vyrobit pod dohledem odborníka suvenýr, který jim Modravu připomene. Dřevařský dům pamatuje kromě toho i na odpočinek a občerstvení turistů.

Historie Šumavy je podle modravského starosty Antonína Schuberta pro návštěvníky stále velkou neznámou: "I proto jsme ten dům postavili.“

Šumava trpí podle Schuberta dodnes studenou válkou, při níž ztratila identitu. Starousedlíci byli vystěhováni a mnohé vesnice srovnány se zemí. Bude prý ještě nějaký čas trvat, než si lidé v Česku uvědomí její hodnotu.

Časem by tak například v Prášilech mohl vzniknout dům o výrobě papíru na Šumavě, v Rejštejně zase o sklu (vyráběla se tam zrcadla), jinde o těžbě zlata (dobývalo se i v Horské Kvildě), košíkářství či malbě na sklo. A počítá se i s dílnami. Podobná návštěvnická centra přinášejí lidem zábavu a zaplní čas, když počasí túře nepřeje.

Volám ještě řediteli Krejčímu kvůli upřesnění několika detailů, většinu dne ho však zaměstnává jiný projekt - "zoo program“. Chce totiž lidem ve speciálních výbězích ukázat původní zvěř Šumavy: rysa, vlka, vydru či jelena. Vždy s ohledem na místa jejich výskytu. Vlka mimochodem jeden z lesníků minulý týden u řeky Křemelné zahlédl.

Autoři:




Nejčtenější

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Léky, kosmetika, notebook. Jak zabalit kufr do letadla a projít kontrolou

Paříž, Řím, Barcelona. Podzim je ideálním obdobím pro cesty po evropských metropolích. Ve městech už není tolik turistů a počasí vybízí k bloumání v ulicích....  celý článek

Tyrkysová hladina jezera Iskanderkul
Odpočívejte, vodky popijem. Tádžické Fanské hory překypují vstřícností

Fanské hory v severozápadní části Tádžikistánu jsou vyhlášené svými tyrkysovými jezery a dechberoucími scenériemi. Díky své kráse byly hojně navštěvovány již v...  celý článek

Další z rubriky

V červnu 2016 byly otevřeny nové turistické stezky v Adršpachu.
Jak vyzrát na Adršpach. Fronty a přeplněná místa přenechte nezkušeným

Adršpašské skalní město praská ve švech pod náporem turistů a fronty se stojí na vstup do skal i na parkoviště. Jak z toho ven a současně si bizarní pískovcové...  celý článek

Turisté na vrcholu Sněžky
Přírodní „Václaváky“ v Česku. Fenomén, který nechceme, ale máme

Patří mezi nejkrásnější místa v Česku, mají ale jednu velkou vadu na kráse: v sezoně je lepší se jim vyhnout. Velká parkoviště, restaurace, kiosky a přetížené...  celý článek

„Dnes už jsou bicykly o něčem jiném. Mají kola 29 palců, všechno je lehké z...
Hurikán, přepadení a 107 defektů. Jako první Čech objel svět na kole

Deset let příprav, tři roky dobrodružného cestování a pak dvě desítky let vzpomínání. V září uplyne 20 let od chvíle, kdy jeden z nejznámějších českých...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.