Když jsem se dívala na patnáct let starou mapu Amsterdamu, která mi tehdy dobře posloužila, nešlo na pravém horním okraji přehlédnout hustou spleť kolejnic, končící v amsterdamských docích.
Teď už by mi v téhle části města k ničemu nebyla. Na umělém souostroví, které tvoří kousky pevniny pojmenované po skutečných ostrovech jako Jáva nebo Borneo, se už zboží z východní Indie nepřekládá.
Staré doky na severovýchodě nizozemské metropole nahradily velké obytné domy atypických tvarů: najdete tu například dům připomínající arénu na býčí zápasy nazvaný příznačně Barcelona nebo stavbu připomínající velrybu, která se prostě jmenuje Velryba.
Ale je tady i řada drobnějších domů, které svým pojetím připomínají úzké a na sebe natěsnané domy u kanálů ve vnitřním městě. A samozřejmě nechybí ani hausbóty.
Rychlý pád
Areál východních doků, nizozemsky se jim říkalo Oostelijk Havengebied, se na obytný a částečně kancelářský areál proměnil v posledních dvou desetiletích. Historie pětice zdejších umělých ostrovů je však mnohem starší, přístav tu vznikl už v sedmnáctém století a ostrovy vyrostly v letech 1874 až 1927.
Jejich úpadek nastal poměrně záhy poté, protože přístav byl příliš vzdálený od moře a jeho dostupnost zhoršovalo budování propustí a hrází, které chrání město před bouřlivými vlnami. Po druhé světové válce navíc převážila osobní dopravě letadla nad loďmi a do doků tak zamířili umělci a squatteři. Někteří z nich bydlí v hausbótech na přilehlých kanálech dodnes.
O tom, že tu vznikne rozsáhlá obytná čtvrť, rozhodla osvícená městská rada už v roce 1975, přestavba ale začala až na konci 80. let.
Tramvají až na Jávu
Přímo do někdejších Východních doků se dostanete po pár stanicích jízdy tramvají od amsterdamského hlavního nádraží. V informačním centru na nádraží si můžete rovnou koupit průvodce po nové podobě někdejších doků, který obsahuje i přehlednou mapku a informace o stavbách a jejich autorech.
Cesta z nádraží nezabere více než deset minut. Vystupte na zastávce nazvané Rietlandpark. Těžko ji přehlédnete, tramvaj sem sice přijede tunelem a zastávka je pod úrovní okolního terénu, nicméně ji zdobí veliká plastika čtyř stolů z betonu a dřeva poskládaných na sebe.
Kousek od ní, po pravé straně, můžete narazit na jednu z mála zdejších staveb z minulé éry. Luxusní hotel Lloyd býval útočištěm uprchlíků, kteří do Holandska přijížděli z celého světa a právě tady trávili několik týdnů v karanténě. Později se budova společnosti Lloyd stala ubytovnou pro válečné uprchlíky i pro mladé cestovatele.
Jména ostrovů dodnes připomínající nizozemské kolonie a místa, s nimiž se obchodovalo. S jejich prohlídkou je nejlepší začít od jihu, od hotelu Lloyd se proto vydejte doprava, kde se za pomyslnou hranici nových sídlišť dají považovat přestavěné bývalé budovy doků.
Výstavba se táhne směrem na východ podél komor někdejšího přístaviště, které tu a tam přemosťuje lávka. Ta nejslavnější červená se klene do výše mezi ostrovy Borneo a Sporenburg. U lávky si stejně jako u ostatních významných staveb v areálu můžete přečíst historii jejího vzniku včetně toho, kdo má kterou stavbu na svědomí.
Počítejte s tím, že doky jsou rozlehlé a udělejte si na ně čas nejméně půl dne. S orientací vám kromě mapky mohou pomoci i orientační tabule.
Kousek od nových rezidencí bydlí lidé v plovoucích domech přímo v kanálech, po nichž se dříve plulo k dokům
Novodobá legenda
Nová zástavba tu plynule navazuje na staré objekty doků, které jsou rovněž přestavěny na obytné domy. Netváří se přitom, že nebyly průmyslovými stavbami: auta například parkují pod zbytky starých kolejnic od přístavních jeřábů, které se po natření na modro staly přirozenou ozdobou zdejšího bydlení.
Do zdejších nových obytných čtvrtí míří i studenti architektury, pro které se tato čtvrť stala legendou. Do detailů promyšlené území končí vodním kanálem spojujícím řeky Rýn a Amstel a jeho ucelenost je dobře vidět i na leteckých snímcích. Aby ne, na stavbě se podíleli přední světoví architekti a architektonické kanceláře z celého světa.
Gay pride jako bonus
Samotný Amsterdam je plný turistů, ačkoli zdánlivě není tak lákavý jako třeba Paříž neb Londýn. A je také mnohem menší, žije v něm něco kolem třičtvrtě milionů lidí. Zato však téměř 180 národností.
Město se největší slávou pyšnilo v 17. století díky zámořským objevům a bohatství ze vzdálených zemí a dnes láká především na muzea všeho druhu. Kromě toho nabízí spoustu akcí, na které vábí jak turisty, tak domácí obyvatele.
Nám se minulý měsíc podařilo nečekaně narazit na vyvrcholení týdenního svátku homosexuálů a leseb Gay Pride, pochod městem, který se však na rozdíl od jiných metropolí neodehrává v ulicích, ale na kanálech coby "Canal Parade".
Statisíce lidí mohly shlédnout skoro osm desítek nazdobených lodí plných hudebníků a tanečníků, které čtyři hodiny proplouvaly městem. Nechyběl na nich ani amsterdamský starosta, který nad hlavou třímal heslo "Já jsem atraktivní úředník".
Když už se ocitnete v centru Amsterdamu, ke klasice patří kromě procházky kolem kanálů či přímo projížďky po nich také zdejší malířská muzea či slavné kostely Oude Kerk (stojí ve čtvrti červených luceren, kde to s fotografováním prostitutek ve výlohách vážně nezkoušejte) a Nieuwe Kerk.
Každý den se také prodávají květiny na zdejším slavím trhu umístěném částečně na plovoucích pontonech, hledejte ho na kanálu Singel kousek od Rembrandtova náměstí. Ke koupi tu mají myriády tulipánových cibulí, ale i mnoho jiných druhů květin, včetně sad pro začínající pěstitele marihuany.
V Holandsku skvěle funguje příměstská vlaková doprava, kterou se za půl hodiny a za pár eur dostanete k moři nebo do krajiny plné větrných mlýnů, takže se nemusíte držet jen uvnitř hranic města.
Kolo jen pro otrlé
A ještě malé upozornění. V Holandsku se skutečně hodně jezdí na kolech a není problém si tam kolo půjčit, třeba hned na hlavním nádraží. Ale pokud si nejste jistí v městském provozu, nezkoušejte to, protože ten zdejší je docela drsný a drsní jsou i zdejší cyklisté.
A raději si dávejte dobrý pozor i jako chodci: mezi silnicí a chodníkem se často vine několik metrů široká cyklostezka a neměli byste po ní chodit pěšky. Nejezdí po ní totiž jen rychlí cyklisté, ale také poměrně tiché elektroskútry, s nimiž se nepozorný chodec srazí ani neví jak.
může se hoditDo Amsterdamu z Prahy létá společnost EasyJet, cena začíná na třinácti stech korunách za zpáteční letenky. Od listopadu zavádí lety do holandského hlavního města také společnost SmartWings. Můžete tam samozřejmě letět třeba s KLM či ČSA, ale cena bude podstatně vyšší. Z letiště se do města dostanete pohodlně buď běžným městským autobusem, stanoviště tu má dobrá desítka linek, nebo vlakem na hlavní nádraží za necelá čtyři eura na osobu. Kromě toho do Amsterdamu jezdí několik autobusových linek, například Student Agency. Vyplatí se rovněž sledovat nabídku Českých drah. I když je většinou cesta vlakem dražší než letenky nebo autobus, můžete narazit na nabídku pod patnáct set korun za cestu tam i zpět. V Amsterdamu od letošního jara zavedli v městské dopravě čipové karty, které si musí koupit i turisté, byť přijeli na pár dní. Pokud jste ve městě na prodloužený víkend, vyplatí se vám koupit tu na 72 hodin – za zhruba dvacet euro včetně cesty vlakem na letiště Schiphol. Karta platí na autobusy, metro i tramvaje. Ale pozor, musíte si ji označit při každém nastoupení do vozidla. Na cesty vlakem si můžete koupit lístky v automatech na nádraží, cena začíná na pár eurech a vlaky jezdí každou chvíli. Děti od 11 let platí v městské dopravě i ve vlacích stejnou sumu jako dospělí. |