Z pohledu norských rolníků, kteří mají strach o svůj dobytek, i některých vesničanů, kteří se strachují o své děti, je to rozhodně příliš mnoho. Švédské úřady a ekologové naproti tomu soudí, že počet vlků je stále ještě příliš nízký na to, aby bylo zajištěno přežití tohoto živočišného druhu na severu Evropy. V loňském roce se konflikt vyhrotil po oznámení Norského přírodovědného institutu, že se uvažuje o povolení odstřelu dvou vlčích smeček čítajících dohromady 17 až 20 vlků. To by
představovalo 20 až 25 procent celkové vlčí populace v jižní Skandinávii.
Kdy má v této věci padnout rozhodnutí, není ještě jisté, říká mluvčí institutu Sven Norberg. Navíc se prý musí počítat s oficiálními stížnostmi a dokonce i žalobami. Norská vláda už sice poskytla peníze na vrtulníky, sněhové skútry a speciálně vyškolené lovce, ozývají se ale i ochránci přírody. "Podobný krok by vedl k nesčetným konfliktům a mezinárodnímu rozruchu," prohlašuje například Rasmus Hansson z mezinárodní nevládní ekologické organizace Světový fond na ochranu přírody (WWF).
Před možnými škodami pro Norsko v této souvislosti varoval minulý týden i list Dagbladet. Pokud by Norsko, které je terčem mezinárodní kritiky už kvůli lovu velryb a tuleňů, začalo zabíjet ještě vlky, "bude na ně svět pohlížet jako na zemi napůl šílených vikingů a barbarů", napsal.
Znepokojeno je i Švédsko. Jeho ministr ochrany životního prostředí Kjell Larsson v dopisu, který adresoval své norské kolegyni Siri Bjerkeové, vyjádřil "hlubokou nevoli" nad možným rozhodnutím Norska schválit odstřel vlků. Stockholm podle
Larssona doufá v rozšíření vlčí populace na 200 kusů ve Švédsku a 500 celkově. Norsko a Švédsko musejí podle ministra při ochraně vlků spolupracovat, vždyť z deseti vlčích smeček tři žijí ve Švédsku, tři v Norsku a čtyři po obou stranách hranice.
Norsko chce možná ony dvě vlčí smečky uvolnit k odstřelu proto, že se "nastěhovaly" do oblasti Osterdalen vzdálené 150 kilometrů od Osla, která nebyla zamýšlena jako vlčí revír. "Musíme nacházet kompromisy a brát přitom v úvahu nebezpečí, které vlci představují pro chov ovcí a sobů. Kromě toho mohou
vlci také vyvolávat strach mezi obyvatelstvem," citovala agentura NTB názor ministryně Bjerkeové.
Loni vyplatil Institut pro přírodní zdroje norským rolníkům odškodnění za 827 domácích zvířat, především ovcí a jehňat, roztrhaných vlky. To oproti předcházejícímu roku znamená nárůst o 33 procent. Někteří vlci si prý troufli až do zemědělských usedlostí a do stodol. Žádné zprávy o případných útocích vlků na
lidi se ale zatím nevyskytly.
 |
