Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Norimberk, bývalá bašta nacistů: cesta od stranických srazů k procesům

aktualizováno 
Od božské postavy Vůdce na piedestalu nad statisíci věrných straníků po sklopené hlavy nacistických hrdlořezů namačkaných na úzké soudní lavici. Dějiny národního socialismu opsaly v Norimberku dokonalý kruh. Do jeho kulis, od stranických srazů po snad nejdůležitější soudní proces v lidských dějinách, můžete nahlédnout i vy.

Letecký pohled na Kongresovou halu v Luitpoldhainu | foto: Nicohofmann CC-BY-NDCreative Commons

Když dnes procházíte úpravnými norimberskými ulicemi, je dost těžké si představit, že v květnu 1945 leželo 90 procent budov historického jádra v troskách: byla to krajina, kterou můžete poznat leda tak z válečných filmů.

Fotogalerie

Na rozdíl např. od Drážďan tady ovšem existovalo dost důvodů, proč spojenecké nálety nemohly v závěru 2. světové války toto město opominout. Norimberk (německy Nürnberg) byl tehdy důležitým průmyslovým centrem a bombardování mělo též vykořenit vzpomínku na místo, které hrálo klíčovou roli v nejtemnější kapitole německé historie. Norimberk zažil hvězdné okamžiky nacistické éry stejně jako konečné zúčtování s hlavními viníky války.

Ideální nacistické město

Historický Norimberk, kde se ve středověku konaly četné říšské sněmy a který patřil na přelomu 15. a 16. století k vůbec nejdůležitějším evropským městům, měl od začátku nacistického hnutí pro NSDAP přirozenou důležitost. Strana měla ve městě a okolí velkou podporu a mohla propagandisticky využít místní spojení s dávnou historií a četnými germánskými legendami k mýtu o budování "tisícileté říše".

Z těchto důvodů byl Norimberk vybrán za místo, kde se již od roku 1927 konala masová politická shromáždění, tzv. srazy NSDAP (Reichsparteitage). Na monumentalitě a masovosti čítající stovek tisíc účastníků ovšem tato představení získala až poté, co v roce 1933 Adolf Hitler uchvátil v Německu absolutní moc.
Pro konání stranických srazů nacisté zvolili rovinatou pláň na jihovýchodním okraji Norimberka ve čtvrti Luitpoldhain. Ze zamýšleného obřího komplexu, který se měl rozkládat na ploše neuvěřitelných 11 km², sice vznikla jen část, ale i to, co se dochovalo dodnes, vzbuzuje střídavě úžas a děs.

"Pocta mrtvým" při stranickém sjezdu v roce 1934

Po 2. světové válce byly některé dokončené části areálu (Reichsparteitagsgelände) strženy z obavy, aby se nestaly ikonou neonacistů, uvažovalo se i o úplné likvidaci. Později však převládl jiný názor a od roku 2001 je v nedokončené Kongresové hale, lidově zvané Koloseum, umístěno Dokumentační centrum (Dokuzentrum) areálu říšských stranických sjezdů.

Vůdce středem vesmíru

Expozice v Dokumentačním centru, nazvaná Faszination und Gewalt (Okouzlení a násilí), zůstává věrná názvu celého konceptu. Ukazuje nacistickou mašinerii v celé její obludnosti, nic nezamlčuje, ale také nezveličuje a nehodnotí: je na každém návštěvníkovi, co si z místa odnese. Podobně jako jiná Dokumentační centra rozesetá po celém Německu se tu prostě konstatují fakta a dávají do historických souvislostí.

V "Koloseu" se tak můžete podívat například na to, jak měl celý komplex v hlavách nacistických špiček po dokončení vypadat. Uvědomíte si, jak se už před válkou zneužívala otrocká práce vězňů v prvních koncentračních táborech, mj. k získávání obřích kamenných kvádrů, ze kterých se stavěly budovy v Luitpoldhainu. Uvidíte nástroje nacistické propagandy, od pouličních plakátů po stranický tisk, a nejen v této sekci se nejspíš mimoděk nevyhnete srovnání s tolik podobnou propagandou komunistickou.

Trosky norimberských domů na konci 2. světové války

Trosky norimberských domů na konci 2. světové války

Slavnost při položení základního kamene Kongresové haly v Luitpoldhainu v roce...

Slavnost při položení základního kamene Kongresové haly v Luitpoldhainu v roce 1935

K nejzajímavějším exponátům celého Dokumentačního centra patří fragmenty z filmů geniální režisérky Leni Riefenstahlové, jejíž řemeslně precizní, byť propagandistické snímky perfektně ukazují atmosféru nacistických stranických sjezdů. Sekvence z kultovního filmu Triumph des Willens (Triumf vůle) se podobají masovým scénám z antických tragédií: pozornost statisíců precizně vyrovnaných mužů a žen se upírá ke středobodu vesmíru, kterou je magická postava zbožštělého Führera nahoře na tribuně.

Kongresová hala v současnosti

Kongresová hala v současnosti

V soudní síni č. 600

Zatímco Dokumentační centrum v Luitpoldhainu je otevřené již více než 10 let, prostory, v nichž došlo ke konečnému zúčtování s nacismem, byly pro veřejnost zpřístupněny teprve na podzim roku 2010.

Kulisy nevelké výstavy nazvané Memorium Nürnberger Prozesse jsou příznačné: je to ona přísná až odstrašující soudní budova na ulici Bärenschanzstraße, která byla v závěru války ušetřena bombardování a kde se v letech 1945–46 konala hlavní část norimberských procesů.

Na lavici obžalovaných v soudní síni č. 600: v první řadě zleva Göring, Hess,...

Na lavici obžalovaných v soudní síni č. 600: v první řadě zleva Göring, Hess, Ribbentrop a Keitel

List Süddeutsche Zeitung oznamuje dne 1. 10. 1946 verdikt Norimberských procesů.

List Süddeutsche Zeitung oznamuje dne 1. 10. 1946 verdikt norimberských procesů.

Memorium si přijďte prohlédnout pokud možno o víkendu. Jde totiž o stále "živou" soudní budovu, a tak pouze o volných dnech máte jisté, že budete moci vstoupit i do proslulé soudní síně č. 600. Právě v ní se konala přelíčení s hlavními nacistickými pohlaváry, které se Spojencům na konci války podařilo zatknout. Nevelký sál prodělal od roku 1946 jen nepatrné změny; lavice, na níž seděli Göring, Hess, Ribbentropp, Dönitz a další přední nacisté, bude od vás vzdálená jen několik metrů.

V dalších, trvale přístupných místnostech Memoria můžete vyslechnout audiozáznamy z jednotlivých částí procesů. Uslyšíte tam mj. mnohokrát proklamaci Ich bin nicht schuldig! (Jsem nevinen!), právě tak reagovaly nacistické špičky na obvinění prokurátora. Většině z nich to však nebylo nic platné, neboť výsledkem procesů bylo mj. dvanáct rozsudků smrti a tři tresty doživotí.

Může se hodit

Co ještě v Norimberku navštívit ("normální" pamětihodnosti)

  • Hrad: Symbol Norimberka s nejlepší vyhlídkou na staré město.
  • Frauenkirche: Gotický kostel, založený Karlem IV., na náměstí Hauptmarkt.
  • Tzv. norimberské Benátky: Půvabná změť vodních kanálů a úzkých uliček při řece Pegnitz.
  • Nassauer Haus: Starobylý věžový dům z 13. století.
  • Albrecht-Dürer-Haus: Dům, v němž žil a pracoval malíř Albrecht Dürer.

Informace

Jak se tam dostat
Z Prahy do Norimberka je to 300 kilometrů po dálnici. Tam a zpět jezdí několikrát denně nonstop autobusy několika společností, cesta trvá 3 hodiny 40 minut. Jednu z linek provozuje Deutsche Bahn; na webové adrese www.bahn.de získáte jízdenky od 19 eur.

Doprava po městě
K Dokumentačnímu centru vás od hlavního nádraží doveze tramvaj č. 9 asi za 15 minut. K Memoriu popojeďte z centra na opačnou stranu linkou metra U1 na stanici Bärenschanz. Celodenní jízdenka na celou oblast Nürnberg-Furth stojí jen 5,10 eura.

Ubytování
Hotel Maritim (Frauentorgraben 11, www.maritim.de) má pohodlné pokoje v cenách kolem 120 eur za dvoulůžkový pokoj. Najdete jej pár kroků od vlakového nádraží na
obvodu starého města.

Norimberk

Norimberk

Autor: pro iDNES.cz



Nejčtenější

Sovětské mapy světových měst byly jako Wikipedia a Google Maps v jednom

Sověti byli pečliví: takhle detailně zmapovali New York (vpravo) a přístavní...

Podle sovětských civilních map vlastních oblastí se spolehlivě bloudilo. A to byl záměr, měly totiž mást Západ i za...

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...



Nejkrásnější partie Krounky. Parádní výlet s ferratou, kterou zvládnou i děti

Krounka v Otradově

Doslova pohlazením po duši je putování údolím říčky Krounky na Chrudimsku. Nejhezčí pasáž pojmenovaná Šilinkův důl je...

Les nad Kateřinkami ukrývá tajemný pomník. Nikdo neví, kdo ho vztyčil

Vojtěch Mai objevil žulový pomník, který ve stráni nad Kateřinkami stojí...

Nikdo neví, proč tam je, ani kdo ho nechal postavit. Přitom ve stráni nad libereckými Kateřinkami stojí odhadem dobrých...

Český skialpinista nepřežil 300 metrů dlouhý pád ve Vysokých Tatrách

V Nízkých Tatrách zahynuli dva skialpinisté z Česka (26. listopadu 2017)

Český skialpinista ve čtvrtek nepřežil dlouhý pád ve Vysokých Tatrách na Slovensku. Informovala o tom horská záchranná...

Další z rubriky

Hitparáda turistických přešlapů. Čím zaručeně naštvete místní obyvatele

Turista si užívá krmení volně žijících hyen v Hararu v Etiopii.

Chtějí toho vidět co nejvíc a v neposlední řadě jsou důležitým zdrojem příjmů. Z pohledu místních obyvatel jsou však...

Skotský hrad ovládl rozzuřený jezevec, turisté se do sklepení nedostanou

Skotský hrad Craignethan pochází ze 16. století.

Hrad Craignethan, ležící ve Skotsku, musel být částečně uzavřen pro veřejnost poté, co hradní sklepení ovládl zuřivý...

Naříznutý kámen a Kraví jeskyně. Nenápadné, ale skvělé atrakce v Kolumbii

Přírodní úkaz, kterému se říká jednoduše La Piedra - tedy Kámen.

Kolumbie přitahuje návštěvníky především díky plážím a koloniálním městům na karibském pobřeží nebo kávovníkovým...

Najdete na iDNES.cz