Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vítr je náš motor. UNESCO zachraňuje umění nizozemských mlynářů

aktualizováno 
Na konci loňského roku byl nově do seznamu kulturního dědictví UNESCO zapsáno umění nizozemských mlynářů. Je to obrovský krok k záchraně jejich řemesla. Některé mlýny se točí jen proto, aby byl zachován původní ráz krajiny, píše agentura AFP.
Větrný mlýn u obce Kinderdijk. Většinu z 1 200 větrných a vodních mlýnů v...

Větrný mlýn u obce Kinderdijk. Většinu z 1 200 větrných a vodních mlýnů v Nizozemsku příležitostně udržují dobrovolníci a v zemi žije z mlynářského řemesla jen asi čtyřicítka lidí. | foto: Profimedia.cz

Lopatky se rychle otáčejí poháněny čerstvým zimním větrem, který vymetá nizozemskou krajinu. Uvnitř mlýna pracují žernovy. O tři patra níže padá mouka do jutového pytle. Maarten Dolman se právě vrátil z týdenního ranního rozvozu pro místní pekaře a spouští denní produkci, až jednu tunu mouky. Majestátní mlýnské lopatky o průměru 26 metrů se pouštějí do práce.

„Žiji s větrem,“ říká mlynář, v jehož rodině se dědí řemeslo z otce na syna. „Je to už 30 let můj motor. Mlýn se hýbe, dává trochu energie a přináší mi uspokojení,“ dodává.

UNESCO loni v prosinci zaneslo umění nizozemských mlynářů spojené s využíváním větrných a vodních mlýnů na seznam světového kulturního dědictví lidstva.

Maarten Dolman je na to náležitě pyšný. Jeho dřeváky klapou po zamoučněných schodech v jeho mlýně Windotter v IJsselsteinu, městě s 35 tisíci obyvateli v provincii Utrecht ve střední části Nizozemska.

Šestapadesátiletý Dolman v bílé čepici a kombinéze, s malými kulatými brýlemi a s moukou až pod nehty je typickým mlynářem, který jakoby vypadl z knížek pro děti. Je však jeden z mála. Většinu z 1200 větrných a vodních mlýnů v Nizozemsku jen příležitostně udržují dobrovolníci a v zemi žije z mlynářského řemesla jen asi čtyřicítka lidí.

Maarten Dolman ve svém mlýně Windotter v IJsselsteinu

Maarten Dolman ve svém mlýně Windotter v IJsselsteinu

Patřit ke světovému dědictví lidstva znamená mnoho, zdůrazňuje Maarten Dolman, který předsedá cechu mlynářů. Osobně se zasazoval za toto uznání ze strany UNESCO, které vyvolalo v Nizozemsku nadšení.

„Moje řemeslo je nyní chráněné. Je to důležité proto, aby příští generace mohla toto řemeslo udržovat a učit se mu,“ vysvětluje. Jeden ze synů se chystá kráčet v jeho šlépějích.

Rytmický hluk a stín lopatek Windotteru nad sousedními domy přerušuje monotónní zvuky města. Uvnitř mlýna se zdá, že se tu zastavil čas. Na zdi je zavěšený starý telefon, staré nástroje a účetní knihy z jiného století, to vše poprášeno moukou. Je to něco úplně jiného než mlýny v Kinderdijku, unikátní turistické atrakci na východě země zanesené v roce 1997 na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.

Dolmanův mlýn Windotter, charakteristický pro holandskou krajinu, je jedním z největších mlýnů na obilí v Nizozemsku. Byl postaven v roce 1732 a v roce 1987 zcela zrestaurován. Od té doby pracuje naplno, pět dní v týdnu. Balíčky nejrůznějších druhů mouky se prodávají jako housky na krámě.

Mlýny a mlynářské řemeslo hrají v nizozemské společnosti významnou sociální a kulturní úlohu a mají nedocenitelnou hodnotu, zdůraznilo UNESCO, které se zavázalo financovat aktivity směřující k záchraně řemesla, ať už jde o vzdělávání a posilování kapacit, kampaně ve školách, či stáže.

Mlynářský fortel se tradičně předával z mistra na učně v rodině. „Patřím ještě ke generaci, která se učila řemeslo od starých mistrů, v jejichž rodinách se řemeslo předávalo z otce na syna,“ říká Maarten Dolman. „Aby řemeslo nevymřelo, musíme dnes předávat zkušenosti mladým, z nichž ne všichni pocházejí z mlynářských rodin,“ dodává.

Od roku 1972 a od založení cechu mlynářů získalo mistrovský list téměř dva tisíce dobrovolníků. Každý z nich roztáčí lopatky některého mlýna jednou do týdne, aby se zachoval vzhled nizozemské krajiny.

Autor:


Nejčtenější

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...

Izrael postavil své první mezinárodní letiště. Teroristé zde nemají šanci

Nové letiště postavili v Negevské poušti a pojmenovali po astronautu Ramonovi a...

První letadla s turisty tady sice mají začít přistávat v zimě, ale už je hotovo. Izrael nedávno slavnostně otevřel...



Musíte sebrat odvahu a se žralokem bojovat, řekl v Rozstřelu filmař žraloků

Steve Lichtag byl hostem pořadu Rozstřel.

Na začátku srpna usmrtil českého turistu v egyptském letovisku Marsá Alam žralok. V Egyptě nejde o ojedinělý útok, za...

Slovenský šerpa napsal historický milník, na vrchol Sněžky vynesl 165,5 kila

Slovenský šerpa pokořil sedmdesát let starý rekord (18. srpna 2018).

Tři padesátiletí extrémní vynašeči dohromady na zádech odnesli čtyři metráky vody. Čekala je kamenitá cesta i dvě stě...

Makarskou Češi milují, k nádherně zbarveným jezerům zabloudí málokterý

Modré jezero v Imotski

Krajina kolem Makarské si získala srdce českých turistů už v první polovině 20. století a dodnes patří mezi námi...

Další z rubriky

Jak vidět Neapol a nezemřít. Návod na dovolenou po italsku

Amalfinská riviéra. Pohled na Positano

Báječné moře, nádherné scenérie, světově proslulé vykopávky, slavné ostrovy i trocha jižní dekadence, to všechno...

Slovensko bez turistů. Nejkrásnější dolina Nízkých Tater zeje prázdnotou

Dolina Štiavnica od Štefánikovy chaty

Za nejkrásnější dolinu Nízkých Tater bývá obvykle považována Demänovská dolina s turistickým střediskem Jasná a...

Soudruzi nás poslali rovnou pod rentgen. Trabanty dojely přes Čínu do Ruska

Expedice Dana Přibáně musela na čínské hranici projít důslednou kontrolou....

Dostat se do Číny letadlem je celkem snadné. Vjet tam autem je ale noční můrou. Pokud tedy není vaším snem...

Najdete na iDNES.cz