Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

aktualizováno 
U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry vyvolávají. V posledních letech jsou však tyto pozůstatky ze železobetonu odhalovány pro turisty, ale také pro oživení národní paměti, píše agentura AFP.

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby hájili pět tisíc kilometrů pobřeží od Norska po jih Francie před ofenzivou spojeneckých vojsk. | foto: Profimedia.cz

Podzemní síť kasemat a tunelů je součástí Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby hájili pět tisíc kilometrů pobřeží od Norska po jih Francie před ofenzivou spojeneckých vojsk.

Oblast kolem Haagu byla považována za zvláště zranitelnou pro své rozsáhlé písčité pláže. V roce 1942 Hitler nařídil, aby bylo uprostřed dun a lesů vybudováno 870 pevnostních objektů, z nichž bylo dosud odhaleno 470.

Atlantický val

Část z nich dnes slouží jako zimoviště netopýrů, jiné jsou otevřeny pro veřejnost.

Smutné vzpomínky

V roce 2008 se dobrovolníci z Muzea Atlantického valu na předměstí Scheveningenu pustili do restaurování bunkru o deseti místnostech v lese nedaleko této lokality, aby přiblížili návštěvníkům všední den německých vojáků.

Tehdejší telefon, cedule v němčině varující jednotky, že „nepřítel naslouchá“, vlhké prostředí a omezený prostor vracejí návštěvníka o 75 let zpět.

Guido Blaauw, podnikatel, jehož koníčkem je druhá světová válka, koupil v oblasti Clingendael nedaleko centra města od vlády bunkr, kde měl kdysi rakouský nacistický pohlavár Arthur Seyss-Inquart, později popravený za válečné zločiny, vlastní podzemní útočiště.

Německý turista Sebastian Frank soudí, že tyto pevnostní objekty symbolizují...

Německý turista Sebastian Frank soudí, že tyto pevnostní objekty symbolizují část historie, které je třeba podívat se zpříma do očí, aby se už nikdy neopakovala.

Vchod do jedné z vojenských pevností z druhé světové války v nizozemské...

Vchod do jedné z vojenských pevností z druhé světové války v nizozemské provincii Zeeland

Těsně po válce, v době velkého nedostatku, Nizozemci odnášeli z těchto objektů dřevo a kabely. V následujících desetiletích byly objekty ponechány svému osudu. V některých z nich si hrály děti, jiné nizozemská vláda nechala za studené války přebudovat na tajné velitelské posty.

Pro mnohé však toto opevnění zůstává smutnou připomínkou německé okupace Nizozemska, vysvětluje Deirdre Schoemaker, mluvčí Evropské nadace pro dědictví Atlantického valu.

Podívat se historii do očí

V letech 1940 až 1945 Němci vyhnali z domovů více než 100 000 obyvatel Haagu a srovnali se zemí tisíce domů, sedm škol, tři kostely a dvě nemocnice, aby postavili opevnění. Bunkry navíc museli stavět Nizozemci nasazení na nucené práce a podílely se na tom i místní firmy, které doufaly v zisky.

Nikoho tedy neudivilo, že po osvobození města v květnu 1945 se obyvatelé Haagu rozhodli tyto bunkry pochovat pod pískem, aby tak zatlačili bolestnou historii, o níž nechtěli mluvit, říká Deirdre Schoemaker.

Bunkry Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...

Bunkry Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby hájili pět tisíc kilometrů pobřeží od Norska po jih Francie před ofenzivou spojeneckých vojsk.

V roce 2014 několik sdružení, která chtějí zpřístupnit tyto památky veřejnosti, vyhlásilo Den bunkrů, který se setkává se stále větším úspěchem. Letos v červnu přilákal tento den více než 10 000 zvědavců, kteří si prohlédli tři nebo čtyři opevněná stanoviště na nizozemském pobřeží a poprvé i na belgickém, uvádí Deirdre Schoemaker.

„Staří lidé, kteří pamatují válku, o ně dnes projevují větší zájem,“ prohlašuje Guido Blaauw, který chce ze svého bunkru vybudovat muzeum. Mnozí lidé však váhají s tím, aby se k tomuto období vraceli.

Naopak jednatřicetiletý německý turista Sebastian Frank soudí, že tyto pevnostní objekty symbolizují část historie, které je třeba podívat se zpříma do očí, aby se už nikdy neopakovala.

Autor:


Nejčtenější

VELKÝ TEST ELEKTROKOL: Špatné už nekoupíte, jsou jen dobrá a výborná

Test elektrokol - Full

Redakce iDNES.cz testovala spolu s cyklistickým magazínem Elektrokola a servisem a prodejcem ekolo.cz vzorek elektrokol...

Zakázaná místa lákají zvědavce, někteří se však z dobrodružství nevrátí

Turistka spadla ze skály v lomu Velká Amerika.

Lidé často zbytečně riskují, když chodí na místa se zákazem vstupu. Lezou do zatopených lomů, šplhají na komíny nebo se...



GLOSA: Kolo Favorit je opravdu legenda. Ale ze zoufalství

Výstava Fenomén Favorit v Národním technickém muzeu

Není legenda jako legenda. Některé věci si připomínáme zaslouženě pro jejich výjimečnost. Jiné se staly legendárními z...

Plasty v oceánech jsou globální katastrofa, řekl hrdina úklidu v Rozstřelu

Spoluzakladatel projektu Trash Hero Jan Bareš v diskusním pořadu iDNES.cz...

Thajský ostrov Lipe pomalu zaplavovaly odpadky v době, kdy tam žil Jan Bareš s kamarády. Jednoho dne se rozhodl...

Lekce z dějepisu za tisícovku. Otestovali jsme hrady a zámky pro rodiny

Zámek Telč

Dopřejte si v létě kromě koupání i atraktivní výlet do historie. MF DNES navštívila patnáct památek, aby zjistila, jaké...

Další z rubriky

Deset tajných tipů na nevšední pláže v Chorvatsku

Pláž Punta rata, Brela

Chorvatsko má 1 246 ostrovů a 5 835 kilometrů pobřežní čáry. Přinášíme vám výběr z těch nejlepších a zároveň méně...

Kim má velké plány s turistikou. Vymění bomby za pláže?

Do Wonsanu za odměnu. Skupina žen pchjongjangské textilky se na pláže ve...

Wonsan. Zapamatujte si to jméno. Pokud všechno půjde tak, jak si vysnil severokorejský diktátor Kim Čong-un, možná už...

Skoro jako doma. Výlet na slovinská pohoří, kam zatím chodí jenom místní

Roku 1586 na náhorní plošině zbudován kostel. Patronem svatyně je logicky svatý...

Kromě Alp zasahuje na území Slovinska také severní cíp Dinárských hor. U nás je z jejich tamní části trochu znám...

Najdete na iDNES.cz