Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nizozemsko odkrývá nacistické bunkry. A s nimi i bolestnou historii

aktualizováno 
U pláží nedaleko Haagu pokryl písek bunkry, které tu byly postaveny na Hitlerův rozkaz. Jakoby tento písek schoval i bolestivé vzpomínky, které bunkry vyvolávají. V posledních letech jsou však tyto pozůstatky ze železobetonu odhalovány pro turisty, ale také pro oživení národní paměti, píše agentura AFP.

Bunkr Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby hájili pět tisíc kilometrů pobřeží od Norska po jih Francie před ofenzivou spojeneckých vojsk. | foto: Profimedia.cz

Podzemní síť kasemat a tunelů je součástí Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby hájili pět tisíc kilometrů pobřeží od Norska po jih Francie před ofenzivou spojeneckých vojsk.

Oblast kolem Haagu byla považována za zvláště zranitelnou pro své rozsáhlé písčité pláže. V roce 1942 Hitler nařídil, aby bylo uprostřed dun a lesů vybudováno 870 pevnostních objektů, z nichž bylo dosud odhaleno 470.

Atlantický val

Část z nich dnes slouží jako zimoviště netopýrů, jiné jsou otevřeny pro veřejnost.

Smutné vzpomínky

V roce 2008 se dobrovolníci z Muzea Atlantického valu na předměstí Scheveningenu pustili do restaurování bunkru o deseti místnostech v lese nedaleko této lokality, aby přiblížili návštěvníkům všední den německých vojáků.

Tehdejší telefon, cedule v němčině varující jednotky, že „nepřítel naslouchá“, vlhké prostředí a omezený prostor vracejí návštěvníka o 75 let zpět.

Guido Blaauw, podnikatel, jehož koníčkem je druhá světová válka, koupil v oblasti Clingendael nedaleko centra města od vlády bunkr, kde měl kdysi rakouský nacistický pohlavár Arthur Seyss-Inquart, později popravený za válečné zločiny, vlastní podzemní útočiště.

Německý turista Sebastian Frank soudí, že tyto pevnostní objekty symbolizují...

Německý turista Sebastian Frank soudí, že tyto pevnostní objekty symbolizují část historie, které je třeba podívat se zpříma do očí, aby se už nikdy neopakovala.

Vchod do jedné z vojenských pevností z druhé světové války v nizozemské...

Vchod do jedné z vojenských pevností z druhé světové války v nizozemské provincii Zeeland

Těsně po válce, v době velkého nedostatku, Nizozemci odnášeli z těchto objektů dřevo a kabely. V následujících desetiletích byly objekty ponechány svému osudu. V některých z nich si hrály děti, jiné nizozemská vláda nechala za studené války přebudovat na tajné velitelské posty.

Pro mnohé však toto opevnění zůstává smutnou připomínkou německé okupace Nizozemska, vysvětluje Deirdre Schoemaker, mluvčí Evropské nadace pro dědictví Atlantického valu.

Podívat se historii do očí

V letech 1940 až 1945 Němci vyhnali z domovů více než 100 000 obyvatel Haagu a srovnali se zemí tisíce domů, sedm škol, tři kostely a dvě nemocnice, aby postavili opevnění. Bunkry navíc museli stavět Nizozemci nasazení na nucené práce a podílely se na tom i místní firmy, které doufaly v zisky.

Nikoho tedy neudivilo, že po osvobození města v květnu 1945 se obyvatelé Haagu rozhodli tyto bunkry pochovat pod pískem, aby tak zatlačili bolestnou historii, o níž nechtěli mluvit, říká Deirdre Schoemaker.

Bunkry Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby...

Bunkry Atlantického valu, který Němci postavili za druhé světové války, aby hájili pět tisíc kilometrů pobřeží od Norska po jih Francie před ofenzivou spojeneckých vojsk.

V roce 2014 několik sdružení, která chtějí zpřístupnit tyto památky veřejnosti, vyhlásilo Den bunkrů, který se setkává se stále větším úspěchem. Letos v červnu přilákal tento den více než 10 000 zvědavců, kteří si prohlédli tři nebo čtyři opevněná stanoviště na nizozemském pobřeží a poprvé i na belgickém, uvádí Deirdre Schoemaker.

„Staří lidé, kteří pamatují válku, o ně dnes projevují větší zájem,“ prohlašuje Guido Blaauw, který chce ze svého bunkru vybudovat muzeum. Mnozí lidé však váhají s tím, aby se k tomuto období vraceli.

Naopak jednatřicetiletý německý turista Sebastian Frank soudí, že tyto pevnostní objekty symbolizují část historie, které je třeba podívat se zpříma do očí, aby se už nikdy neopakovala.

Autor:




Nejčtenější

Britský zaoceánský parník Queen Elizabeth 2 (spuštění na vodu v září 1967)
Komfortní gigant na vodě Queen Elizabeth 2 místo oslav čeká na svůj osud

Zaoceánská pýcha Spojeného království Queen Elizabeth 2 slaví padesátku. Za 40 let služby loď přeplula Atlantik více než 800krát a převezla 2,5 milionu...  celý článek

Happy Guest Hotel Lodge v Duttonu ve Velké Británii nabízí hostům půjčení...
Netradiční hotelové služby: bondage menu nebo rybička pro samotáře

Se skvěle vybaveným minibarem a individuální pokojovou službou už dávno nikoho neohromíte. Hotely teď nabízejí neuvěřitelné spektrum služeb. A některé z nich...  celý článek

„Dnes už jsou bicykly o něčem jiném. Mají kola 29 palců, všechno je lehké z...
Hurikán, přepadení a 107 defektů. Jako první Čech objel svět na kole

Deset let příprav, tři roky dobrodružného cestování a pak dvě desítky let vzpomínání. V září uplyne 20 let od chvíle, kdy jeden z nejznámějších českých...  celý článek

Microsoft Image Composite Editor - výběr zobrazení (projekce)
NÁVOD: Jak vyfotit a složit dechberoucí panorama? Zvládne to každý

Široké panoramatické fotografie dokážou na první pohled zaujmout. Lépe zachytí pohled na město nebo krajinu a zprostředkují tak zážitek, který běžná fotka 4:3...  celý článek

Solná poušť po dešti
Dotknout se nebe. Putování nádhernou Bolívií s bleskem za zády

Druhá půlka mého bolivijského pobytu byla stejně nabitá jako ta první. Vydáváme se na povedený trek do And, poté sestoupíme do Amazonské nížiny a nakonec...  celý článek

Další z rubriky

Českou stopu ve Lvově najdete téměř všude. Dnes tu ale moc Čechů už nepotkáte.
Putin na toaleťáku a hrdý lev. Lvov učaruje unikátní atmosférou Východu

Češi sem odjakživa patřili, mají to z vlasti jen kousek. Přesto jich tady teď moc nepotkáte. Jejich škoda. Lvov je totiž zapomenutou perlou západní Ukrajiny,...  celý článek

Barely ropy zkrátka k Dubaji patří. Snímek byl pořízen 4. srpna 1961.
Před padesáti lety bylo v Dubaji 13 aut. Neznámá fakta o ropné metropoli

Perla pouště. Marnotratná, krásná, fascinující. Ačkoli je Dubaj známá svým oslnivým luxusním životním stylem a světovými rekordy, její kořeny sahají do...  celý článek

Kořeněné maso, pikantní omáčka a spousta zeleniny. Ovšem ten můj kebab je ze...
Proč není kebab jako kebab. A co je vlastně kebab?

V posledních letech obliba kebabu v českých městech vytrvale stoupá. Jenže spousta z nás v tom má trochu „hokej“. Co je vlastně kebab, jak se liší od gyrosu a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.