Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nimrod, jenž se nepohne

  13:19aktualizováno  13:19
Hory severního Izraele lákají návštěvníky nejedním zajímavým místem. Až v těsné blízkosti hranic s Libanonem to může být nejvyšší hora Izraele Mt. Hermon (2224 metrů). Na jejích svazích, ale i na svazích okolních hor se běžně lyžuje v době, kdy na opačném konci země je možno se koupat v Rudém moři. Na dohled od Mt. Hermonu je i nejlépe dochovaný izraelský hrad se zajímavým jménem Nimrod. Jméno připomíná naše lovce, věnující se lovu jako koníčku. Nikoli náhodou. Podle legendy byl Nimrod starobabylónský bůh války a lovu a prý také zakladatel tohoto hradu.

Pravdou však je, že hrad založili Arabové, ale dlouho ho neudrželi. Už v roce 1129 hrad obsadili na dalších pětatřicet let Frankové, kteří sem přišli s křižáckou výpravou, a začali s jeho rozšiřováním. Nakonec byli vyhnáni Araby. Hrad byl vážně poškozen křižáky za páté křížové výpravy. Zdá se, že si Arabové Nimrod opravili a užívali ho i později.

Během 14. - 16. století byl pak v držení Mamlúků - vojenské vrstvy, panující v Egyptě, Sýrii a Mezopotámii. Ti tu věznili své odpůrce. Po jejich odchodu začal hrad již chátrat. Místo pro hrad vybrali jeho zakladatelé velice dobře, dokonce i s ohledem na možnost pozdějšího rozšiřování. Zvolili samostatně stojící návrší, protáhlé od východu k západu. Prudké stráně spadaly na všechny okolní strany do hloubky řady desítek metrů. Temeno návrší od západu k východu zpočátku mírně, pak prudce stoupá.

A právě tady, na východním konci, vyrostla první hradní stavba, donjon, volně stojící čtverhranná obytná věž, obehnaná obvykle dokola hradbou. Nimrod měl takových věží hned šest, seřazených do tří dvojic za sebou. Volné prostory mezi věžemi vyplňovaly nižší budovy, jejichž vnější stěny plnily funkci hradeb. Uprostřed donjonů pak bylo úzké, protáhlé nádvoří.

Další stavba, která následovala rychle za donjonem, byla mohutná hradba se zpevňujícími čtvercovými či obdélnými baštami. Ta obehnala temeno vyvýšeniny v šířce od 50 do 150 metrů a v délce asi 450 metrů. V poslední fázi zdokonalování obrany hradu byly do hradeb vestavovány další bašty a hlavně byla postavena nová mohutná hradba okolo donjonů.

Ve vnitřním hradním prostoru pak stály další stavby a přístřešky k ubytování vojska, skladiště a hlavně cisterny na dešťovou vodu. Těch bylo na hradě více. Jen pro představu o jejich mohutnosti, ale i obrovském množství práce, které bylo zapotřebí při jejich ručním vysekávání do skály a v podzemí: cisterna v jihozápadním rohu opevnění měla rozměry 9 x 25 x 7 metrů, což činí 1575 krychlových metrů objemu.

Na hradě se našlo i několik ve vápenci vytesaných arabských nápisů ze 13. století a z roku 1275 vysokým reliéfem provedený královský symbol sultána Baybarse - lev. Popravdě řečeno: čeští kameníci tesali mnohem pohlednější lvy, ač je nikdy neviděli. Tento sultán nechal na hradě provést výše uvedené úpravy. Stejně jako i na našich hradech existovaly tajné chodby, měli je již daleko dříve na Nimrodu. V případě potřeby tudy mohli vojáci nepozorovaně projít podzemím až k severozápadní bráně v hradbách.

Dnes lze touto chodbou znovu chodit. Poté, co byl hrad opuštěn, využívali ho pastevci z okolí jako přístřeší pro dobytek. V šestidenní válce hrad využívali nejprve Syřané a později Izraelci, měli tu pozorovací stanici a místo pro minomety. Při návštěvě Nimrodu musíme uznat, že jeho zakladatelé vybrali místo skutečně dobře. Z hradeb a prakticky i z kteréhokoliv místa za hradbami je tu mimořádný kruhový rozhled do dalekého okolí.

Hrad díky četnému přistavování připomíná bludiště.

Autor:




Nejčtenější

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
PŘÍMÝ PŘENOS: Originální procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V rámci seriálu Cesty kulturní krajinou míříme do krajiny okolo Slavkova u Brna. Projdeme se pěšky a popojedeme kočárem taženým koňmi s hosty, kterým na tomto...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Další z rubriky

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Hasiči se vzhledem k výšce plamenů a nebezpečí zhroucení věže nemohli po...
Shořela oblíbená vyhlídková Goethova věž ve Frankfurtu nad Mohanem

Největší a nejstarší dřevěnou vyhlídkovou věž ve Frankfurtu nad Mohanem zcela zničil požár. Informovala o tom agentura DPA. Příčiny požáru Goethovy věže...  celý článek

Pohled z Ostré na hřeben mezi Ostrou a Zadnou ostrou
Podzimní ráj bez lidí. Projděte si nejhezčí celodenní túru ve Velké Fatře

Slovenské pohoří Velká Fatra je opravdu velké. Naplánovat tady jednodenní výšlap, který by ukázal tyto pusté a divoké hory v celé své kráse není jednoduché....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.