Po dvou měsících, kdy se Jiří Pruša věnoval s režisérem Petrem Nikolaevem přípravám filmu o čsl. legionářích a v jejich rámci leteckému průzkumu území kolem Zborova, kde legionáři bojovali, přišel čas na třetí etapu leteckého projektu Evropa z nebe. Tentokrát chce Jiří Pruša zmapovat ostrovy Baltského moře. V pondělí 11. srpna odlétá s Dynamicem WT-9 směr Rujana a dále na sever nad Švédsko, Finsko a někdejší pobaltské sovětské republiky.
Plánovaná trasa letu
MAPA: Nebe nad Evropou III - Ostrovy Baltského moře
Kdo je Jiří Pruša
Letecké dopravě a sportovnímu letectví se věnuje celý život. Po působení na manažerských postech v ČSA a mezinárodní letecké organizaci IATA v Ženevě létá pro radost na sportovních letadlech. Nějaký čas létal také na paraglidu, ale poté, co si naštípl obratel a pár žeber, další létání na paraglidu opustil. Záznamy z jeho cest po Africe, Novém Zélandu či kolem Manhattanu najdete na jeho blogu.
Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. Poté absolvoval postgraduální právnické studium a v roce 2013 dokončil studium klinické dietologie na britské Stonebridge College.
Videa a zážitky z Baltských ostrovůStáhněte si originální e-knihu Ostrovy Severního moře, která mapuje dobrodružství Jiřího Pruši. Více najdete na Knihy.iDNES.cz |
V letech 1995-1999 byl pak viceprezidentem ČSA pro marketing odkud odešel plně do soukromé sféry, kde se pohybuje dodnes, i když nyní již ve sféře zdravého životního stylu. Současně se věnuje létání, fotografování a psaní. Je ženatý, dvě dospělé dcery.
Mezi svoje nejzajímavější letecké cesty řadí:
Několik cest po USA 2009-2012 zahrnující například průlet New Yorkem, přelet Niagarských vodopádů, průlet nad Grand Canyonem, přelet Los Angeles a San Franciska nebo let do Key West – nejjižnějšího bodu kontinentálních USA.
Dvě cesty přes Jižní Afriku, Namibii, Botswanu, Tanzanii – 2010 a 2011 – s přeletem pouští Namib a Kalahari, létáním nad Viktoriinými vodopády nebo letem kolem Mysu Dobré naděje a nejjižnějšího bodu Afriky.
Cestu na Kypr i týdenní let za polární kruh s létáním nad největšími ledovci a fjordy Norska – 2013.
Pro Cestování iDNES.cz letěl také s editorem blogů Janem Dvořákem po trase, kudy jezdí do Chorvatska čeští turisté.
Jiří Pruša také vydal ojedinělou knihu Abeceda reálného socialismu, letos v létě mu vyšly už tři knihy na portále Knihy iDNES. Lehkým perem napsanou knihou Chytré létání, v níž se běžný cestující dozví vše potřebné o fungování letecké přepravy včetně praktických informací, jak se co nejjednodušeji a beze ztrát přesunout z bodu A do bodu B, a pak dvě knihy plné podrobných reportáží, fotografií a videí z první a druhé etapy Na Kanárské ostrovy a zpět a Ostrovy Severního moře. Jako e-kniha vyjde po návratu i současná cesta Ostrovy Baltského moře.
Osobní stránky Jiřího Pruši najdete na www.prusa.org.
Dynamic WT-9
Jiří Pruša poletí dvoumístným dolnoplošníkem Dynamic WT-9 s imatrikulací OK-LEX. V kokpitu bude sám. Výkon motoru jeho letadla je 73,5 KW (100 HP), průměrná spotřeba paliva 18 litrů na hodinu. Cestovní rychlost je 200-250 km/h. Odhaduje, že na téměř 9 000 kilometrů bude potřebovat 850 litrů naturalu 95 nebo leteckého benzinu AVGAS 100 LL.
Dynamic se vyrábí ve dvou verzích, Pruša létá tou vyšší (Light Sport Aircraft) do 600 kg, protože ta může mít mezinárodní imatrikulaci a létat jak nad mořem, tak také bez dalších povolení do jakýchkoliv cizích zemí.
Na letadle má tři kamery Garmin Virb Elite s vestavěným GPS modulem, jednu pod každým křídlem a jednu na zádi (ostruze) letadla, všechny dokáží snímat až dvě hodiny záznamu.
Letoun Dynamic WT9 Jiřího Pruši s imatrikulací OK-LEX.
Letadlo je vybaveno záchranným systémem – vystřelovacím padákem, který lze použít v kritické situaci k záchraně posádky. Při využití tohoto padáku však dochází ke zničení letadla. Využít lze do minimální výšky cca 300 m nad zemí. V případě nouzové situace nad ale mořem není jeho využití vhodné a je lepší co nejbezpečněji přistát na hladinu.
Pro případ nutnosti přistání na vodu má pilot k dispozici záchrannou vestu a speciální člun – obojí s automatickým nafukováním.
Ke komunikaci polohy na moři/zemi mimo letiště má pilot k dispozici vysílačku na leteckých frekvencích (118-135 MHz), satelitní telefon pracující kdekoliv na zeměkouli a běžný mobilní telefon. Navíc pak tři zdroje signálního světla – baterky.
Popis trasy
Plánovaná mezipřistání
Příbram – Bornholm – Visby – Stockholm – Marienham – Vaasa – Helsinki – Tallin – Hiumaa – Kuressaare – Ruhnu – Riga – Příbram.
Známé, ale především neznámé ostrovy a zákoutí Baltského moře se budou během třetího srpnového týdne 2014 odkrývat před Jiřím Prušou a jeho prostřednictvím i před čtenáři iDNES.cz.
