Slovenská Orava má několik horských krajinných dominant. Na prvním místě jsou to určitě Roháče, dále pak Babí hora nebo Velký Choč. K nejméně známým, přesto však nepřehlédnutelným, patří masív mohutného Pilska, které se zdvihá až do výšky 1557 m.
Hora se nachází v odlehlém kraji Horní Oravy, kam vede pro našince kratší a schůdnější cesta spíše přes Polsko než Slovensko, což mnohé potenciální zájemce od návštěvy odrazuje. Kdo do odlehlého koutu Horní Oravy přece jenom zavítá, zamíří v prvé řadě na sousední Babí horu, zatímco Pilsko nechá být. A to je taky hlavní důvod, proč se Pilsku vyhýbají větší zástupy turistů a vládne tu klid a zachovalá příroda.
Dvě tváře jedné hory
Pilsko patří k nejvýraznějším masívům Beskyd a hned po Babí hoře zaujímá druhou nejvyšší příčku v tomto pomyslném západokarpatském pohoří, které zasahuje z Polska na území Slovenska a Moravy. Oblast kolem Pilska Slováci oficiálně pojmenovali Oravské Beskydy (nebo taky Stredné Beskydy), naopak Poláci mají pro stejné pohoří název Beskid Zywiecki.
Zcela odlišné jsou také dvě podoby jedné a téže hory. Z jihu – tedy ze Slovenska – vypadá Pilsko oble a mírně, naopak ze severu, z polské strany jsou svahy o poznání příkřejší. Také návštěvnost z obou světových stran je zcela rozdílná. Zatímco ze Slovenska vede na vrchol úzký chodníček, po němž se více než turisté prochází divoká zvěř, z Polska přichází široká kamenitá cesta se zástupy výletníků. Veřejnosti tu slouží také turistická chata a v zimě dokonce snowpark.
V Polsku se zkrátka Pilsko těší mnohem většímu zájmu, čemuž odpovídá i vysoká návštěvnost. Tak trochu nespravedlivé proto je, že samotná vrcholová kóta s křížem leží na Slovensku, asi 300 m od státní hranice. Také co do rozlohy Poláci tratí – z celkové plochy horského masívu jim patří sotva čtvrtina!
Lesy na Pilsku
Ze slovenské strany můžete zvolit k výstupu na Pilsko dvě trasy – zelenou a modrou, obě se spojují kousek pod vrcholem. Modrá vychází z horního konce obce Sihelné a dá se na ni napojit také z Oravské Polhory. Převýšení zhruba 800 m se překonává mírným, ale poměrně zdlouhavým výstupem v délce asi 3 hodiny.
Zpočátku se jde po širokých a těžkou lesní mechanizací často velmi rozrytých lesních cestách smrkovým lesem, připomínajícím továrnu na dřevo. Kolem jezdí co chvíli náklaďáky plné kulatiny a odvážejí ji bůhví kam. Jaký kontrast přitom představuje protilehlá polská strana, kde se používají pro práci v lese mnohem více koně a mnohem méně těžké lesní stroje. Lesy jsou tam na první pohled zachovalejší a celistvější bez holosečí.
Průmyslový les však s přibývající výškou ustupuje stále více přirozenějšímu a přírodě bližšímu lesu, až se postupně promění v typický karpatský prales. Ten je chráněný v oblasti Pilska jako národní přírodní rezervace. Střídají se tu smrky různého věku, pokroucené i rovné, odumřelé i plné života a všude kolem nich doslova plantáže borůvek, které vás provázají až na nejvyšší vrchol s dřevěným křížem.
Zrádné Pilsko
Vrcholovou oblast Pilska charakterizují rozsáhlé pláně s řídkými zakrslými stromy a porosty kosodřeviny, které pokrývají plochu několika kilometrů čtverečních. Za nepříznivých povětrnostních podmínek je tady hodně ztížená orientace, zvláště pak v zimě. Ne náhodou má proto Pilsko na svém kontě i několik obětí, kdy lidé podcenili nebezpečí hor.
Dříve narození si možná vzpomenou na tragédii polských školáků-sportovců, která se odehrála někdy počátkem 80. let 20. století. Sportovci si v rámci zimního tréninku vyrazili z nedaleké polské chaty v teniskách na vrchol a zastihla je náhlá změna počasí doprovázená mlhou a vichřicí. Někteří se již nevrátili, jiní byli nalezeni slovenskými lesníky na pokraji vyčerpání dole při úpatí zrádné hory.
Krásná vyhlídka
Přestože vrchol Pilska je velmi plochý, otevírá se z něj překrásný kruhový rozhled na všechny strany. Zvláště pak siluety slovenských horských hřebenů, ozdobené rozeklanými štíty Vysokých Tater, odtud vypadají velmi neobvykle a neokoukaně.
Potěchu očím skýtá také pohled do polského vnitrozemí, které je na rozdíl od slovenského živější a veselejší – lidé tu stále ještě obývají horské samoty a obdělávají okolní políčka. Hezké vyhlídky se otevírají rovněž z vrcholové hrany strmého západního svahu, kde vystupují drobné pískovcové skalky.
Nejvyšší kóta Pilska s křížem (1557 m)
Asi 200 m od vrcholu Pilska se nachází slovensko-polská hranice, kde končí polská výstupová trasa a je tu hraniční přechod pro pěší. V dobách hluboké totality se tu dříve Poláci museli otočit a jít zpět, mnozí z nich však běžně chodili až na vrchol.
Výhled z Pilska směrem do Polska
Poblíž vyvěrá také pramen vody a probíhá tu modrá magistrála hřebenovkou Kysuckých a Oravských (Stredných) Beskyd. Po ní můžete sejít vlevo k polské turistické chatě anebo opačným směrem k hraničnímu přechodu v Oravské Polhore u hájovny Hliny, kde nově vyrostly díky polským investorům butiky s občerstvením.
Za dobrého počasí představuje výlet na Pilsko středně náročnou túru na skoro celý den.
Může se hoditJak se tam dostat Polská strana Pilska je dobře dostupná z Krakova, z Česka nejlépe autem.
Stredné Beskydy – tip na drsný přechod
|
Text a foto: MARTIN JANOŠKA