Neznámé krásy Slovenska: výstup na majestátní Pilsko

aktualizováno 
Majestátní kopec s krásným kruhovým rozhledem chráněný bariérou odlehlosti, samoty, klidu a minimem civilizačních vymožeností. Takové je oravské Pilsko na hranici s Polskem, kam ze slovenské strany skoro nikdo nechodí.

Výstup na Pilsko - Krušetnická polana pod Pilskem | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

Slovenská Orava má několik horských krajinných dominant. Na prvním místě jsou to určitě Roháče, dále pak Babí hora nebo Velký Choč. K nejméně známým, přesto však nepřehlédnutelným, patří masív mohutného Pilska, které se zdvihá až do výšky 1557 m.

Hora se nachází v odlehlém kraji Horní Oravy, kam vede pro našince kratší a schůdnější cesta spíše přes Polsko než Slovensko, což mnohé potenciální zájemce od návštěvy odrazuje. Kdo do odlehlého koutu Horní Oravy přece jenom zavítá, zamíří v prvé řadě na sousední Babí horu, zatímco Pilsko nechá být. A to je taky hlavní důvod, proč se Pilsku vyhýbají větší zástupy turistů a vládne tu klid a zachovalá příroda.

Dvě tváře jedné hory

Pilsko patří k nejvýraznějším masívům Beskyd a hned po Babí hoře zaujímá druhou nejvyšší příčku v tomto pomyslném západokarpatském pohoří, které zasahuje z Polska na území Slovenska a Moravy. Oblast kolem Pilska Slováci oficiálně pojmenovali Oravské Beskydy (nebo taky Stredné Beskydy), naopak Poláci mají pro stejné pohoří název Beskid Zywiecki.

Výstup na Pilsko
Hřebeny Stredných Beskyd

Zcela odlišné jsou také dvě podoby jedné a téže hory. Z jihu – tedy ze Slovenska – vypadá Pilsko oble a mírně, naopak ze severu, z polské strany jsou svahy o poznání příkřejší. Také návštěvnost z obou světových stran je zcela rozdílná. Zatímco ze Slovenska vede na vrchol úzký chodníček, po němž se více než turisté prochází divoká zvěř, z Polska přichází široká kamenitá cesta se zástupy výletníků. Veřejnosti tu slouží také turistická chata a v zimě dokonce snowpark.

V Polsku se zkrátka Pilsko těší mnohem většímu zájmu, čemuž odpovídá i vysoká návštěvnost. Tak trochu nespravedlivé proto je, že samotná vrcholová kóta s křížem leží na Slovensku, asi 300 m od státní hranice. Také co do rozlohy Poláci tratí – z celkové plochy horského masívu jim patří sotva čtvrtina!

Výstup na Pilsko
Jižní rozsocha Pilska – Mechy

Lesy na Pilsku

Ze slovenské strany můžete zvolit k výstupu na Pilsko dvě trasy – zelenou a modrou, obě se spojují kousek pod vrcholem. Modrá vychází z horního konce obce Sihelné a dá se na ni napojit také z Oravské Polhory. Převýšení zhruba 800 m se překonává mírným, ale poměrně zdlouhavým výstupem v délce asi 3 hodiny.

Zpočátku se jde po širokých a těžkou lesní mechanizací často velmi rozrytých lesních cestách smrkovým lesem, připomínajícím továrnu na dřevo. Kolem jezdí co chvíli náklaďáky plné kulatiny a odvážejí ji bůhví kam. Jaký kontrast přitom představuje protilehlá polská strana, kde se používají pro práci v lese mnohem více koně a mnohem méně těžké lesní stroje. Lesy jsou tam na první pohled zachovalejší a celistvější bez holosečí.

Průmyslový les však s přibývající výškou ustupuje stále více přirozenějšímu a přírodě bližšímu lesu, až se postupně promění v typický karpatský prales. Ten je chráněný v oblasti Pilska jako národní přírodní rezervace. Střídají se tu smrky různého věku, pokroucené i rovné, odumřelé i plné života a všude kolem nich doslova plantáže borůvek, které vás provázají až na nejvyšší vrchol s dřevěným křížem.

Prales pod Pilskem
Prales pod Pilskem

Zrádné Pilsko

Vrcholovou oblast Pilska charakterizují rozsáhlé pláně s řídkými zakrslými stromy a porosty kosodřeviny, které pokrývají plochu několika kilometrů čtverečních. Za nepříznivých povětrnostních podmínek je tady hodně ztížená orientace, zvláště pak v zimě. Ne náhodou má proto Pilsko na svém kontě i několik obětí, kdy lidé podcenili nebezpečí hor.

Dříve narození si možná vzpomenou na tragédii polských školáků-sportovců, která se odehrála někdy počátkem 80. let 20. století. Sportovci si v rámci zimního tréninku vyrazili z nedaleké polské chaty v teniskách na vrchol a zastihla je náhlá změna počasí doprovázená mlhou a vichřicí. Někteří se již nevrátili, jiní byli nalezeni slovenskými lesníky na pokraji vyčerpání dole při úpatí zrádné hory.

Výstup na Pilsko
Vrcholové plató Pilska

Krásná vyhlídka

Přestože vrchol Pilska je velmi plochý, otevírá se z něj překrásný kruhový rozhled na všechny strany. Zvláště pak siluety slovenských horských hřebenů, ozdobené rozeklanými štíty Vysokých Tater, odtud vypadají velmi neobvykle a neokoukaně.

Potěchu očím skýtá také pohled do polského vnitrozemí, které je na rozdíl od slovenského živější a veselejší – lidé tu stále ještě obývají horské samoty a obdělávají okolní políčka. Hezké vyhlídky se otevírají rovněž z vrcholové hrany strmého západního svahu, kde vystupují drobné pískovcové skalky.

Výstup na Pilsko
Nejvyšší kóta Pilska s křížem (1557 m)

Asi 200 m od vrcholu Pilska se nachází slovensko-polská hranice, kde končí polská výstupová trasa a je tu hraniční přechod pro pěší. V dobách hluboké totality se tu dříve Poláci museli otočit a jít zpět, mnozí z nich však běžně chodili až na vrchol.

Výstup na Pilsko
Výhled z Pilska směrem do Polska 

Poblíž vyvěrá také pramen vody a probíhá tu modrá magistrála hřebenovkou Kysuckých a Oravských (Stredných) Beskyd. Po ní můžete sejít vlevo k polské turistické chatě anebo opačným směrem k hraničnímu přechodu v Oravské Polhore u hájovny Hliny, kde nově vyrostly díky polským investorům butiky s občerstvením.

Za dobrého počasí představuje výlet na Pilsko středně náročnou túru na skoro celý den.

Může se hodit

Jak se tam dostat
Autem musíte přes Žilinu, Martin a Kraľovany (příp. Ružomberok) do Dolného Kubína, odtud do Oravského Podzámku, kde odbočíte vlevo na Hruštín a Námestovo. Ještě před námestovem můžete odbočit do obce Oravské Veselé, odkud vychází zelená značka na Pilsko.
Pokud zvolíte pro výstup modrou značku, pak  pokračujete do Oravské Polhory (cca 10 km od Námestova), odkud odbočíte do obce Sihelné anebo k hraničnímu přechodu Hliny. 
Vlakem je cesta na Oravu hodně zdlouhavá, lepší je rozhodně využít některou z dálkových autobusových linek do Námestova (jedna noční jezdí i z Prahy a Brna). Z Námestova jezdí autobusy do všech výše zmíněných obcí.

Polská strana Pilska je dobře dostupná z Krakova, z Česka nejlépe autem.


Pilsko

Stredné  Beskydy – tip na drsný přechod

Málokdo ví, že k fyzicky i psychicky nejnáročnějším horským putováním na Slovensku patří
Přechod Stredných (Kysuckých a Oravských) Beskyd. Obvykle se začíná na západě v železniční zastávce Skalité-Serafínov, kam je dobré vlakové spojení z Čadce. Odtud se jde pořád po modré turistické značce po slovensko-polské hranici.

Pokud máte dobrou kondici, za čtyři dny dorazíte do Oravské Polhory vzdálené zhruba 80 km. Cesta vede téměř neustále hraničním průsekem hlubokými lesy, jen místy se objevují louky s výhledy. Terén je velmi náročný, střídají se ostré výstupy s prudkými padáky, s výjimkou hraničního přechodu Hliny (pod Pilskem) si není možné nikde nic koupit ani doplnit zásoby.
Zjednodušení nabízí paralelní polské značení, které traverzuje některé kopce, odbočuje k turistickým chatám nebo do podhorských vesnic.
Kromě Pilska tato hřebenovka zpřístupňuje další dva krásné vrcholy – Velkou Raču (1238 m) a Babí horu (1725 m). Jen opravdoví drsňáci si mohou troufnout projet tuhletu překrásnou hřebenovku v zimě na lyžích.

Text a foto: MARTIN JANOŠKA

Autor:


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Další z rubriky

Nenápadný klenot Saského Švýcarska. Údolím Křinice těsně před zavíračkou

V kaňonu Křinice

Ideální doba pro návštěvu Českého nebo Saského Švýcarska nastala právě teď. Letní humbuk je definitivně pryč a blíží se...

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Trendy nejlepších restaurací světa. Co objevili čeští kuchaři na cestách?

Kachní prsa s kachními játry foie gras v La Verandě – inspirace ze Singapuru

Návštěva nejlepších restaurací světa je zážitek, na který se nezapomíná. Co všechno v nich hosty čeká, prozradí...



Najdete na iDNES.cz