Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Neuvěřitelný zmatek. Státní hranice prochází přesně polovinou domu

  1:00aktualizováno  1:00
Belgické městečko Baarle-Hertog a jeho nizozemský soused Baarle-Nassau drží evropský unikát – pozoruhodné hraniční puzzle. V realitě to vypadá tak, že člověk jde po ulici, na které jsou domy nizozemské i belgické. Některé domy navíc leží na území obou států. Tento fenomén sem láká tisíce turistů.

Unikátní belgicko-nizozemské hraniční puzzle přitahuje i udivuje. | foto: ČTK

Značná část Baarle-Hertog je zcela obklopena nizozemským územím, jde tedy o takzvané enklávy. Aby však situace byla ještě o něco složitější, je třeba uvést, že nejde o jednu jedinou enklávu, nýbrž rovnou o 22 belgických "územíček", která jsou od domovské země vzdálena několik kilometrů a vytvářejí jednu obec. Avšak tím to nekončí. V některých z nich totiž leží ještě další enklávy – tentokrát nizozemské.

Značná část Baarle-Hertog je zcela obklopena nizozemským územím, jde tedy o takzvané enklávy.
Značná část Baarle-Hertog je zcela obklopena nizozemským územím, jde tedy o takzvané enklávy.

Begické město Baarle-Hertog je obklopené nizozemským územím.

"O tom, pod který stát obyvatelstvo toho či onoho domu patří, rozhodují vstupní dveře. Leží-li v Belgii, jsou registrováni pod belgickým Baarle-Hertog, jsou-li v Nizozemsku, tak pod holandským Baarle-Nassau," vysvětlil šéf administrativy na radnici Baarle-Hertog Jan Vervoort. Kam to či ono stavení patří, lze jednoduše zjistit podle číselné tabulky – na ní totiž musí být vždy kromě čísla i vlajka daného státu.

Jeden dům je pak naprostým "šílenstvím". Hranice totiž prochází přesně polovinou vstupních dveří. Jeho obyvatelé tak dostali výjimku: jednak mají obě popisná čísla, tedy belgické i nizozemské, ale hlavně si jeho osazenstvo může vybrat, v jaké z obcí se zaregistruje.

Skutečnosti, že jde o obce ze dvou různých zemí, odpovídají i další okolnosti: vše je dvojmo. Celkem v obou městečkách žije kolem 9 000 lidí (dvě třetiny v Nizozemsku), ale pro ně jsou zde dvě radnice, dvě policejní stanice a dvojmo i další úřady a služby.

Tento dům je naprostým

Tento dům je naprostým "šílenstvím". Hranice totiž prochází přesně polovinou vstupních dveří.

Něco se sice podařilo propojit, jako třeba vodovody, mnoho věcí však je stále oddělených. To pak vede k různým podivnostem, jako když například soused při telefonování člověku bydlícímu v sousedním domě volá "mezinárodním hovorem".

Kořeny neobvyklého propojení měst je nutné hledat v minulosti, přičemž se odvíjejí už od středověku a dělení panství. Ale zatímco prakticky všude jinde se obdobné případy podařilo v moderní epoše vyřešit, v tomto případě ne tak úplně.

Od vzniku Belgie ve 30. letech 19. století bylo ustaveno několik komisí, které se zabývaly stanovením hranic v tomto prazvláštním miniregionu. Až v roce 1995 se je podařilo definitivně nalinkovat. Výsledkem je ale výše popsaný stav.

"Je to nejsložitější hranice v celé Evropě," podotkl s úsměvem Vervoort. "Koneckonců nám prochází i naší radnicí," dodal a ukázal v jednací místnosti na šikmou prosvětlenou čáru dělící místnost, v níž pravidelně zasedá vedení městečka.

Enkláv, jaké se nacházejí v tomto pozoruhodném dvojměstečku, je na světě řada. Podle propagačních materiálů radnice Baarle-Hertog jich je zhruba 250, zejména pak v Pákistánu a v Indii.

Kořeny neobvyklého propojení měst je nutné hledat v minulosti, přičemž se odvíjejí už od středověku a dělení panství.

Kořeny neobvyklého propojení měst je nutné hledat v minulosti, přičemž se odvíjejí už od středověku a dělení panství.

V Evropě je jich ale jen několik, žádná však tak komplikovaná, jako tato nizozemsko-belgická.

Samozřejmě takto složité dělení má dopady na běžný život v obcích. "Například nyní chceme rekonstruovat kus silnice, jenže ta na mnoha místech prochází nizozemskými částmi, takže o všem musíme složitě jednat," řekl Vervoort. "Stojí to hodně času, ale kompromis nakonec najdeme," doplnil.

Ovšem zvláštnost obcí má i svá pozitiva. Do jejich kas totiž plynou příjmy z cestovního ruchu. Bizarní příběh do jinak nijak zvláštních či přitažlivých městeček přivádí desítky tisíc návštěvníků nejen z obou dotčených zemí, ale i z celého světa. "Ročně máme tak 140 tisíc návštěvníků," řekla Monique Janssensová z turistického a informačního centra Baarle-Nassau. "To je na obec, jakou jsme my, opravdu hodně," dodala.

Výhodou, na niž poukazují i místní, jsou také nákupy. Zatímco třeba v Belgii jsou výrazně levnější pohonné hmoty, v Nizozemsku se dá zase výhodněji sehnat jídlo. "Třeba na velké lahvi Coca-Coly ušetříte i 50 centů (zhruba 12 korun)," poznamenal k tomu Vervoort.

Autor:




Nejčtenější

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Dopravní zácpy na vjezdu do Doveru, které přístav trápily loni v létě.
Brexit ochromí dopravu přes La Manche, Dover se děsí obřích kolon

Vystoupení Británie z Evropské unie ovlivní celou řadu obchodních sfér i životy obyčejných lidí. Velké problémy očekávají provozovatelé přístavu v britském...  celý článek

Na západě Francie se můžete přes Airbnb ubytovat třeba v letadle.
Recept na nudu na cestách. Noc v letadle, věži či perníkové chaloupce

Sdílená ekonomika nerezonuje jen v oblasti služeb pro přepravu osob, ale také na poli krátkodobého ubytování. Celosvětová platforma Airbnb získává stále více...  celý článek

Kotelský potok pramení ve Velké Kotelní jámě nedaleko Vrbatovy boudy a táhne se...
Vodí turisty na zapomenuté stezky Krkonoš, zná cesty budařské i dřevařské

Jana Tesařová v Krkonoších rozplétá pavučinu horských pěšin, svážnic, stezek a zanikajících chodníků. Pronikla až do míst, o kterých se návštěvníkům hor ani...  celý článek

Další z rubriky

Pfaffenstein a königsteinská pevnost, tentokrát ze Spitzsteinu.
Liduprázdnou pustinou Labských pískovců do Saského Švýcarska

I v profláknutém Saském Švýcarsku se dají najít velice přitažlivá místa, kam masový turismus stále ještě nezatnul svůj drápek. Ba naopak. Na této dobrodružné...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Zbytky táborových baráků zarůstají, tím více z nich mrazí. Tady trávily léta...
Zapomenutý koncentrák na kraji Evropy. Stíny komunismu v deltě Dunaje

Dunajská delta je proslulá romantickými zákoutími slepých vodních ramen či tisícovými hejny mnoha druhů ptáků. Území do dnešních dnů značně izolované a...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.