Horu Ještěd zdolávají denně davy lidí.

Horu Ještěd zdolávají denně davy lidí. | foto: Martin JanoškaiDNES.cz

Netradiční přechod Ještědského hřbetu

  • 9
Horu Ještěd zdolávají denně davy lidí, na přechod celého pohoří, které nese název Ještědský hřbet, se však vydává již málokdo. Hora Ještěd přitom představuje neodmyslitelnou dominantu severočeské metropole Liberce a zároveň nejvyšší bod geomorfologického podcelku Ještědský hřbet.

Špičatý skalnatý vrchol nabízí nezapomenutelný kruhový rozhled na všechny světové strany. Kdysi na něm stával horský hotel, od roku 1973 jej zdobí téměř stometrová multifunkční věž ve tvaru rotačního hyperboloidu. Její autor Karel Hubáček z Liberce za ni získal prestižní mezinárodní Perretovu cenu architektů.

Parádní rozhled z Ještědu

Ještěd by neměl chybět ve sbírce dosažených vrcholů žádného milovníka českých hor. Výhled, který skalnatá kóta výrazného kopce nabízí, je doslova úžasný a patří bezesporu k nejhezčím u nás. Jako na dlani jsou odtud vidět nejenom pásma všech pohraničních severočeských hor, ale také široké obzory českého vnitrozemí s Řípem, Bezdězem a Troskami.

Vyhlídka z Ještědu
Vyhlídka z Ještědu

Kterou z mnoha výstupových tras vybrat, toť otázka – způsobů odkud vyrazit se nabízí při pohledu do mapy obrovské množství. Vynechejme lanovky a silnice a výběr omezme pouze na turistické trasy. Při dostatku času se nabízí například spojit zdolání vrcholu s přechodem celého ještědského masivu od Jitravského sedla na severozápadě do Hodkovic nad Mohelkou na jihovýchodě, který měří zhruba 30 km.

Zapomenuté Jitravské sedlo

Jitravské sedlo (nebo též sedlo Na Větrníku), oddělující Lužické hory od Ještědského hřbetu, je významným geografickým bodem. Tvůrci autobusových spojů tuto skutečnost však příliš nerespektovali, jelikož zde nezastavují žádné autobusy, navzdory poměrně husté frekvenci linek. Nezbývá tedy než vystoupit v Jitravě a více než 1 kilometr dojít po frekventované silnici.

Ještědský hřbet z jihu
Ještědský hřbět z jihu

Kopce Ještědského hřbetu se z Jitravského sedla zdvihají velmi příkře, lesní cesta s červenou turistickou značkou však vede milosrdnějším terénem a v mírném stoupání traverzuje jihozápadní svahy. Občas se otevřou nádherné pohledy na sousední Lužické hory tvořené soustavou kuželovitých vrchů sopečného původu. Asi po dvou kilometrech se objevuje první rozcestí, kde si můžete zvolit kudy dál – červená vede přes vrchol Velkého Vápenného (790 m), žlutá jej pohodlně obchází.

Neobvyklý ještědský kras

Výrazný masiv Velkého Vápenného zaslouží určitě pozornost. Tak jako na mnoha dalších místech Ještědského hřbetu zde vystupují devonské krystalické vápence, jejichž přítomnost podmínila nejenom odlišnou vegetaci, ale také tvorbu významných krasových jevů. Červená značka prochází kolem opuštěného lomu, v němž se nachází vchod do Západní jeskyně – nejvýznamnější krasové dutiny v severních Čechách. Má délku chodeb 350 m, převýšení 25 m a obsahuje pestrou krápníkovou výzdobu. Pozoruhodné jsou průhledné stalaktity, excentrické krápníky a tzv. heliktity – drobné formy krápníků rostoucí všemi směry. Škoda, že nelze nakouknout dovnitř.

Obdobné krasové jevy najdete i v jihovýchodním okolí Ještědu: Hanychovská jeskyně dosahuje délku 100 m, v lomech Velká a Malá Basa vedou vchody do jeskyní s propastmi o hloubce až 22 m. Jsou však rovněž zabezpečeny před nezvanými hosty. Podrobné informace o krasových jevech v okolí Ještědu podává naučná stezka Ještědské vápence o délce 12 km, která vede z Pilníkova do Rozstání.

Kamenné moře pod Ještědem
Kamenné moře pod Ještědem

Naučnou stezkou na Ještěd

Za Velkým Vápenným začíná vlastní, červeně značená hřebenová trasa Ještědského hřbetu a zároveň hlavní rozvodní linie Baltského a Severního moře. Jde se většinou lesem po svážnicích a zdolávají se poměrně výrazné vrcholky: Zdislavský Špičák, Malý Vapenný, Lom, Malý Ještěd. Bohužel chybějí výhledy do krajiny. Částečně se lze rozhlédnout pouze z Dánských kamenů, k nimž vede krátká odbočka z červené trasy.

Občerstvení a odpočinek nabízí až Tetřeví sedlo (zvané též Výpřež), které překonává frekventovaná "ještědská" silnice. V bufetu u parkoviště se můžete posadit a posilnit před závěrečným výstupem na špičku Ještědu, který se odtud ukazuje v celé své kráse. Výrazně zde také přibývá lidí a výstup po kamenitém chodníku k vysílači připomíná zvláště o víkendech doslova Václavák. Kdybyste se chtěli davům vyhnout, vydejte se po naučné stezce Terasy Ještědu, která prochází po úbočích hory kolem pozoruhodných skalních útvarů – nejpůsobivější z nich nese název Kamenná vrata. Okružní naučná stezka začíná v sedle Výpřež, měří 10 km a lze ji použít i pro netradiční výstup na vrchol Ještědu.

Z Ještědu lesy i loukami na Javorník

Charakter Václaváku má i sestup z Ještědu směrem k turistické chatě na Pláních. Se vzdáleností od Ještědu však zástupy řídnou. Za pozornost stojí památník - obelisk připomínající mnohatisícovou manifestaci českých a německých dělníků z roku 1870. Srovnáním této lokality se staršími snímky zjistíte, že les v bezprostředním okolí značně povyrostl. Postupně však lesní porosty mizí a u horské hospody U Šámalů je nahrazují louky. Zároveň se otevírají úžasná panoramata Jizerek, Krkonoš, Českého ráje a Polabí.

Vrch Javorník (vlevo) na konci Ještědského hřbetu
Vrch Javorník (vlevo) na konci Ještědského hřbětu

Posledním výraznějším vrchem Ještědského hřbetu je Javorník (684 m), který v minulosti proslavila restaurace ve tvaru obrovského sudu. Byla sem přivezena z vídeňské výstavy roku 1899 a fungovala až do roku 1974, kdy vyhořela. Její značku však stále ještě najdete na starších mapách. Dnešním symbolem Javorníku je namísto nevšední hospody tuctová věž mobilního operátora.

Túru přes Ještědský hřbet zakončíte sestupem do obce Rádlo nebo Hodkovic nad Mohelkou.

Další zajímavosti Ještědského hřbetu

Buk republiky – rozcestí turistických cest s památným stromem vysazeným roku 1968 na místě bývalého Eduardova buku.

Hamrštejn – zřícenina hradu nad řekou Lužická Nisa v těsné blízkosti železniční trati Liberec-Zittau. Pochází ze 14. století, původně chránil hamr a přilehlé rudné doly. Dochovaly se zbytky obvodových hradeb a torza dvou věží. Okolní lesní porost je chráněný jako přírodní rezervace.

Ještědský vodopád – asi osmimetrový vodopád umělého původu překonává stěnu opuštěného malého vápencového lomu poblíž Velké a Malé Basy nad osadou Padouchov. Voda však teče pouze během tání sněhu nebo po vydatných deštích.

Karlovské bučiny – přírodní rezervace ochraňující původní přirozené bukové lesy s bohatým bylinným patrem. Prochází tudy zelená turistická značka ze sedla Výpřež do Machnína.

Roimund – skromná zřícenina hradu vystavěného Janem z Donína roku 1347. V roce 1414 přešel do rukou pánů z Vartemberka, kteří odtud vedli války s Lužicí. Opuštěn byl za neznámých okolností během husitských válek

Světlá pod Ještědem – malebná obec na jižním úpatí Ještědu. Působiště spisovatelky Karolíny Světlé. Na mnoha místech v okolí se odehrává děj jejích románů.


Podrobnější popis a historické zajímavosti najdete na webu jested.cz

Text a foto: MARTIN JANOŠKA