Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nesebar: město na seznamu UNESCO místy připomíná obří tržnici

  9:07aktualizováno  9:07
Starobylé bulharské městečko u Černého moře bývalo ještě v dobách rekreací ROH oblíbeným výletním cílem. Přístav, památky i místní kuchyně měly nezaměnitelné kouzlo. Krásná místa zůstávají, romantiku ale začíná vytlačovat drsná komerce.

Slunečné pobřeží bývalo oblíbenou destinací, kam se za totality jezdilo na letní dovolenou. Poloupravené, místy špinavé pláže a krabicózní hotely s umakartovými jídelnami mnohým tehdy připadaly jako exotický zázrak. Vždyť tu bylo moře! Ostatně většina Čechů ani nic jiného neznala, největší výhrou tehdejší doby byla doložka na Jadran.

Nesebar, vystrčený do moře na protáhlém mysu, ležící vedle Slunečného pobřeží, byl už tehdy velkým lákadlem. A také bulharskou chloubou.

Duchovní tvář dali městu vyhnanci

Přístav Nesebar, dříve nazývaný Mesembria, založili Řekové roku 510 před Kristem na místě thrácké osady. Námořní obchod kvetl díky Thrákům, pak přišli Římané a na pár set let to šlo s Mesembrií z kopce.

Rozkvět znovu zaznamenala za byzantské vlády. V 5. a 6. století sem byli posíláni neposlušní šlechtici do vyhnanství. Ti se tu snažili nejen přežít, ale také slušně žít, a protože to byli většinou lidé zbožní, vystavěli tu na čtyřicet kostelů a kaplí, z toho jednu třílodní baziliku, jejíž ruiny můžete spatřit ještě dnes.

V úzkých uličkách najdete spoustu historických domů, s kamenným přízemím a dřevěným patrem, charakteristickými stavbami pro tento region. Je to skutečná krása, stejně jako opravené hradby přístavu a větrný mlýn na příjezdové komunikaci. Právě kvůli vzácnému historickému centru je Nesebar už od roku 1983 zapsán na seznamu UNESCO.

Centrum válcuje těžká komerce

Kdo navštívil Nesebar před 20-30 lety, určitě si pamatuje již při příchodu přes šíji, která poloostrov spojuje s pevninou, nezaměnitelnou vůni pečených grundlí, bulharsky zaza, a chobotnicových chapadélek.

U maringotkových stánků voníval chléb s čubricí, ubrousky k dispozici nebyly. Zato mastiky, co hrdlo ráčí, Slnčev brjag, místní koňak za pár šupů, vína hektolitry, dobrého levného, i proslulý melnik, který se dal v socialistickém Česku koupit sedmička za třináct káčé.

V místech, kde lahůdky, sice ne moc hygienicky, ale chutně, dělali, je dnes velký bazar. Bohužel ale nejen tam, v bazar postupně mění i další části Nesebaru.

Bulharsko, Nesebar. TržniceBulharsko, Nesebar. TržniceBulharsko, Nesebar. Tržnice - z tradičních upomínkových předmětů zůstaly jen krajové ubrusy a přehozy

Místní se snaží vydělat, což by bylo v pořádku, kdyby to nebylo místy na úkor romantického genia loci Nesebaru. Na stánky a trhovce narazíte na každém rohu. Originálních bulharských suvenýrů ale moc nenajdete, spíše jen kýče - nabízejí se křiklavé ručníky, krabičky polepené mušličkami, pseudokřišťálová zvířátka, asijské hračky a oděvy, kosmetika, čepice, klobouky a plavky, šnorchlovací výbavy, karimatky...

Objevíte ale i průkazy Státní bezpečnosti a množství nacistických relikvií, zahlédl jsem i Mein Kamf. Ve městě, které je zapsáno na seznamu kulturního dědictví UNESCO, bych stál o jinou kulturu.

I proto UNESCO už před několika lety dokonce zvažovalo vyškrtnutí Nesebaru z prestižního seznamu.

Festival chutí

Pokud se chcete tržnicovému mumraji vyhnout, přijeďte do Nesebaru brzy ráno nebo večer. To budete mít malebné uličky skoro pro sebe.

Pozitivním faktem je, že všude je plno hospod, kaváren, restaurací s velmi velkou nabídkou jídel v různých cenových relacích. Chuťové buňky můžete jen uchlácholit nějakou pizzou nebo vaflemi, jemně na ně zabrnkat například šopským salátem či plněným vinným listem, ale také se můžete nechat zasytit tradiční bulharskou kuchyní, která je zdravá, protože procento zeleniny v ní je hodně vysoké.

V nabídce samozřejmě nechybí ani různě upravené a dobré ryby. Hojně zastoupená je v bulharských letoviscích i česká kuchyně, pokud by se bez ní někdo neobešel.

Větrný mlýn, jeden ze symbolů bulharského NesebaruRuiny kostela jsou upravené, ale v okolí najdete většinou upomínkové kýče. Ty bohužel zaplavily veškerá turistická střediskaBulharsko, Slunečné pobřeží

Slunečné pobřeží

Hodně se tu změnilo za pár let a mění se dál. Před dvaceti lety zanedbané pláže, po ránu páchnoucí chaluhy na pobřeží, kanalizace, která vytékala nedaleko tobogánu, jedné z mála atrakcí, přímo do moře, to je pryč.

Nábřeží se stalo hezkou promenádou, která spojuje hotelové komplexy, zkapitalizované, a proto i jinak udržované, s Nesebarem.

Slunečné pobřeží stejně jako severobulharské Zlaté písky jsou moderní turistická letoviska se vším všudy, tedy i s množstvím lidí. Pokud vyhledáváte centra zábavy, pak je tady jistě naleznete, sportoviště, diskotéky, kavárny, bary, noční život.

Přesto ale v některých letoviscích stačí vyjít za písečné duny a máte po zážitku, některá místa trochu připomínají smetiště. Ještě se tady musí leccos změnit. Ve vnitrozemí to jde pomalu, žije se postaru.

Může se hodit Kolik zaplatíme v obchodě Kurz 1 leva = 13,305 Kč (k 13.7.2009) Ceny na pobřeží jsou až o sto procent vyšší než ve vnitrozemí, ale i tak jsou cenové relace pro nás příznivé. Káva nebo sklenka vína stojí od jednoho do dvou leva, pivo 1-1,5 leva, v obchodě se lahvové pivo dostane od 0,80 leva (10,60 Kč), jídlo v restauraci (polévka, hlavní jídlo, salát, zákusek) od 6 do 10 leva. Pizza asi 1,5 leva (20 Kč). Cigarety kolem 3 leva (40 Kč). Ceny zeleniny a ovoce na trzích jsou oproti České republice poloviční. Půjčovny aut a doprava Od 30 do 50 euro na den. Značná část silnic připomíná tankodromy, při cestování se můžete dostat mezi stáda dobytka nebo ovčí kolonu. Obojí jsem zažil, včetně velké černé zmije v oblasti Ropotama, kde jich je plno a na vozovce jsem si ji spletl s místním značením. Pozor na myče oken na křižovatkách, jsou neodbytní, raději nestahujte okénka. Restaurace a jídlo Restaurace s obsluhou jsou samozřejmě dražší, ale výborně se najíte v různých grilech, kde připravují jak vynikající mletá masa, tak různé kotlety a plátky spolu s klobáskami a za vydatné podpory perfektně připravené zeleniny. Bulharské speciality báječně chutnají a navíc jsou i zdravé. Dobré jsou i studené polévky nebo kyselá čorba. Nedat si sýr by byl hřích – žlutý kaškaval nebo bílý ovčí siréne. Hodně se používá jogurt. Za ochutnání určitě stojí sirene po šopski, což je ovčí sýr s rajčaty a vejci, zapékaný v hliněné misce, nebo snešanka, okurkový salát s tučným jogurtem a kousky vlašských ořechů. Pro milovníky masa tu mají vynikající mix mešana skara, masová směs na grilu, nebo kebapče, grilované šištičky z mletého masa. Gurmáni, kteří dávají přednost rybám si určitě nesmí nechat ujít klasiku bulharské kuchyně, grilovanou makrelu skumrju. Když vše toto završíte výborným orientálním zákuskem baklava, nebude mít váš výběr chybu. Nepřeberné množství výborných červených a bílých vín doplňuje lahodná slivovice nebo brandy Slnčev brjag nebo Pliska. Zdroj: Mapy © PLANstudio

Autoři:


Nejčtenější

Ale je tady krásně. Místo ze slavného filmu dnes nepozná ani Zdeněk Svěrák

"Václave? Proč nejsi moje žena?" ptá se Zdeněk Svěrák Jana Třísky jako rekreant...

Idylická krajina a typická venkovská stavení z filmu Na samotě u lesa zůstávají dodnes symbolem poklidného života,...

Sezona skončila, lidé jsou pryč. Kam na poslední chvíli k moři a do hor

Noli, ležící západně od Janova, patří k nejpěknějším místům Ligurie.

Mnohem méně lidí, mírnější ceny, přitom ještě stabilní počasí. Takové jsou hlavní výhody návštěvy přímořských i...



Pilot boeingu zapomněl vyrovnat tlak v kabině, cestující krváceli z nosu

Ilustrační foto

Nejméně třicet pasažérů muselo vyhledat ošetření poté, co pilot indických aerolinek „zapomněl“ stisknout tlačítko...

Nejmenší skanzen a opuštěné lázně. Moravským krajem, který ani nemá jméno

Skanzen v Horním Smržově

Tento kraj nemá žádný zažitý zeměpisný ani národopisný název, a možná právě proto patří k nejhezčím venkovským oblastem...

Bez stativu nejdu. Největší hříchy fotografa při cestě za skvělými obrázky

Hříchy fotografů 01

Fotíte dobře a rádi? Možná, že čtete i odbornou literaturu, časopisy, diskuse na internetu, nebo se bavíte se stejně...

Další z rubriky

Foťte si po svém. Hříchy fotografů, které profesionál nikdy neudělá

Tzv. „high key“ fotografie s převažujícími světlými tóny a malým kontrastem je...

Ve druhém dílu našeho seriálu o prohřešcích proti fotografické etiketě budeme stopovat hříchy fotografů během samotného...

Bulharské UFO. Na chloubu komunistů přispěly i děti ze školky

V mlze vypadá celý památník snad ještě pompézněji.

Památník Buzludža vlastně stavělo celé Bulharsko. Měla to být velká sláva a také byla. Avšak dlouho nevydržel. Po...

Přírodní národy už kvůli globalizaci téměř skončily, říká cestovatel

Cestovatel Petr Jahoda má za sebou desítek expedic k přírodním národům Asie a...

Máte sen, že vyrazíte do světa za dobrodružstvím? Cestovatel Petr Jahoda jich na cestách za přírodními národy prožil...

Najdete na iDNES.cz