Občané České republiky nepotřebují pro cestu do Chorvatska vízum, pokud doba jejich pobytu nepřekročí 90 dnů. Platnost cestovního dokladu musí být minimálně na dobu pobytu. V Chorvatsku platí přihlašovací povinnost pro cizince, a to do 24 hodin po překročení státní hranice. Při ubytování v hotelu, kempu nebo soukromí zajišťuje přihlášení turistů ubytovatel. V ostatních případech se musí každý turista přihlásit individuálně na cizineckém oddělení policie, které je v každé větší obci. Doklad o přihlášení je velice často vyžadován při odjezdu ze země. Pokud ho turista nemá, je to posuzováno jako přestupek, který se řeší peněžitou pokutou, případně vězením.
Turisté nemusejí deklarovat na hraničním přechodu dovážené valuty, pokud jde o částky odpovídající době pobytu.
Pozor je třeba si dávat na dovoz potravin a nápojů do Chorvatska, který je omezen na "přiměřené množství vzhledem k délce cesty a počtu cestujících". Určení "přiměřenosti" je v kompetenci celních orgánů, což znamená, že větší množství
dovážených potravin celní kontrola nemusí propustit, případně může požadovat zaplacení cla. Zcela zakázáno je od 6. června dovážet hovězí maso a výrobky z něho.
Chorvatské celní předpisy povolují bezcelní dovoz předmětů osobní potřeby a dalších předmětů do celkové hodnoty 300 kun na osobu, přičemž jedna kuna je asi 4,70 Kč. Termínem "předměty osobní potřeby" jsou podle celního zákona myšleny výlučně předměty určené ke spotřebě během cesty, nikoli po dobu pobytu v Chorvatsku; například jedna láhev alkoholu, jeden karton cigaret, léky, předměty osobní hygieny a podobně. Vše, co je navíc a na co nelze pohlížet jako na předměty osobní potřeby, podléhá clu.
Dovoz drog a jiných omamných prostředků do Chorvatska není dovolen. Trestné je i užívání drog. Obojí se trestá peněžitou pokutou a vyhoštěním se zákazem pobytu na území Chorvatska. Chorvatské pobřeží je dle vyjádření chorvatské policie
bezpečné, zbavené zbytků nevybuchlé munice a min. V některých vnitrozemských oblastech jsou vyznačená území, kde se nebezpečné pozůstatky války mohou ještě vyskytnout. V zájmu bezpečnosti se nedoporučuje při cestě k moři vstupovat do volné přírody mimo vyznačené cesty na úseku Karlovac-Split a do válkou zničených
objektů.
Při cestách motorovými vozidly je bezpodmínečně nutné mít doklad o zaplaceném povinném ručení a takzvanou zelenou kartu, kterou na trase ČR-Rakousko-Slovinsko-Chorvatsko vyžadují policejní orgány všech těchto republik.
Dálniční poplatky v Chorvatsku jsou vybírány formou mýtného, vždy za konkrétní úsek dálnice, kterým projedete. Povolená rychlost na dálnici je 130 kilometrů za hodinu, na komunikacích označených pro provoz motorových vozidel lze jet maximálně stokilometrovou rychlostí, mimo obce je povolená osmdesátka a v
obcích pak padesátka. Používání mobilního telefonu za jízdy není zakázáno, ale rozhodně ho nelze doporučit. Zvlášť velkou pozornost je třeba věnovat jízdě za deště. Živičný povrch chorvatských silnic má jiné složení, než na jaký jsou zvyklí čeští řidiči, a za deště má vozovka prakticky stejnévlastnosti jako za náledí.
Ceny pohonných hmot v Chorvatsku neustále stoupají. Benzín Eurosuper 95 lze nyní pořídit za 7,27 kuny, což je v přepočtu přes 34 korun, motorovou naftu za 5,30 kuny. Do začátku turistické sezóny se ale očekává další zdražování. Chování chorvatských policistů vůči občanům ČR se podle českého konzulárního oddělení v Záhřebu oproti předchozím letům podstatně zlepšilo. Chorvatští policisté postupují při projednávání přestupků většinou velice korektně. Na hraničních přechodech jsou pro motoristy z ČR připraveny česky psané letáčky s informacemi o dopravních předpisech a rovněž s radami, jak postupovat v případě dopravní nehody.
Loni v červnu byla zrušena dohoda mezi ČR a Chorvatskou republikou o vzájemném bezplatném poskytování lékařské péče občanům druhého státu. To znamená, že za veškeré lékařské úkony, včetně první pomoci a ošetření drobných poranění, musí občané ČR platit. Konzulární oddělení proto důrazně doporučuje před cestou
uzavřít v ČR pojištění léčebných výloh na cestu a pobyt v zahraničí, případně zkontrolovat, zda je toto pojištění zahrnuto do ceny zájezdu.
Zvlášť je třeba se připojistit pro rizikové sporty, které nejsou v běžném pojištění zahrnuty. Jde například o potápění, vodní lyžování, jízdu na vodních skútrech, horolezectví, létání na rogalech, padácích či ultralehkých letadlech. Zvláště potápění
získává stále větší oblibu, ale lidé, kteří si to chtějí v Chorvatsku vyzkoušet, často přeceňují své síly, zkušenosti i fyzickou kondici. Smutnou bilancí loňského roku je 18 utonulých českých turistů, z nichž třetina zahynula při potápění.
Sportovní a rekreační potápění v chorvatském moři je regulováno pravidly o provozování podvodních aktivit. Potápění lze provozovat pouze na základě potápěčského průkazu, který vydává chorvatský potápěčský svaz (HRS). Průkaz platí jeden rok a je vydáván pouze nositelům platné potápěčské kvalifikace. Dočasné potápěčské kvalifikace (brevet) nejsou uznávány. Cena potápěčského průkazu činí 100 kun, tedy necelých pět set korun.
Veškeré podrobné informace lze získat například na internetové adrese HRS-a, www.diving.hr, případně na telefonu 0038513650412 či 3650413,4848765. Rybaření na moři, vnitrozemských vodních plochách a vodních tocích je povoleno pouze s rybářským lístkem, který si lze opatřit v úřadovně územně příslušného rybářského družstva.
I v letošní turistické sezóně budou moci návštěvníci z České republiky poslouchat na rozhlasových vlnách v Dalmácii pořady v českém jazyce, v nichž se dozvědí nejen o hlavních událostech ve své vlasti, ale mohou získat i tipy na výlety a zajímavé akce, předpovědi počasí a stav silnic v Chorvatsku i v ČR. V případě potřeby se mohou čeští turisté obrátit na konzulární oddělení v Záhřebu nebo konzulární jednatelství ve Splitu. Jako důležitá telefonní čísla je dobré si zapamatovat
policie: 92, první pomoc: 94 a požárníci 93.
 |
