Do minulého roku přitom Nepál ročně navštěvovalo půl miliónu turistů. Příjmy z cestovního ruchu se podílejí na hrubém domácím produktu čtyřmi procenty a v roce 1999 přesáhly 168 miliónů dolarů.
NOVÁ VLNA NÁSILÍ
Nová vlna násilí, přivádí Nepál opět na pokraj krize. Maoističtí povstalci přerušili příměří již v pátek a jejich krvavé útoky na několika místech horského království donutily premiéra Šér Bahádura Daubu, aby požádal krále Gjánéndru o vyhlášení výjimečného stavu. Impulsem k zahájení útoků bylo prohlášení Pračándy, vůdce Nepálské komunistické strany (maoistické), že příměří již není oprávněné a že mírový proces ztroskotal.
Maoističtí povstalci usilují o svržení konstituční monarchie vyhlášené v roce 1951 i pluralitní demokracie nastolené králem Bíréndrou v roce 1990. Prosazují republikánskou vládu dělnické třídy. Svou Nepálskou komunistickou stranu maoistickou) založili v 70. letech. Udržují úzké styky s Čínou, inspirativní je pro ně činnost peruánské Světlé stezky. Přívrženci Nepálské komunistické strany maoistické) jsou aktivní v nejméně 29 ze 75 nepálských okresů. Tvrdí se, že příslušníky svých jednotek často získávají násilím při drancování vesnic. Své ideály radikálně prosazují od února 1996, kdy teroristickými útoky na policejní stanice v osmi horských okresech její maskovaní bojovníci zahájili "lidovou válku" proti vládě. Od té doby si ozbrojené střety vyžádaly přes 1800 obětí.
Od zrodu nepálské demokracie se ve funkci vystřídalo sedm premiérů, kteří byli kromě komunisty Man Móhana Adhikárího, jenž se však u moci udržel jen deset měsíců, zástupci pravicových stran. O ukončení konfliktu a zahájení mírového procesu se nepálská vláda tehdy pod vedením dnešního premiéra Šér Bahádura Dauby neúspěšně pokoušela již v roce 1997. Dauba navázal s maoisty kontakt a zahájil s nimi rozhovory. Jeho aktivita však tehdy narazila na rozhodný odpor jak některých členů vlastní vlády, tak opozice. V březnu 1997 premiér Dauba ztratil v
parlamentu důvěru a rezignoval.
Letos v červenci maoisté zahájení mírových rozhovorů podmínili odstoupením premiéra Giridži Prasáda Koirály. Ke svému nátlaku využily obvinění Koirály z účasti v korupční aféře kolem státní letecké společnosti Royal Nepal Airlines a poukazů na jeho nevýraznou roli při řešení masakru královské rodiny v červnu. Koirálu nahradil opět Šér Bahádur Dauba, který letošní jednání o ukončení občanské války s maoisty zahájil 30. srpna.
Nepál, který se dosud nevzpamatoval z masakru, při němž 1. června princ Dípéndra při rodinné večeři postřílel devět příbuzných včetně oblíbeného krále Bíréndy a sebe smrtelně poranil, je jedna z nejchudších zemí světa. Přes 80 procent obyvatel země živí chudá políčka na nepříliš úrodné půdě.
Nepálské království leží ve středu Himalájí na 147 tisících kilometrech čtverečních, na jeho hranicích s Čínou se nachází i nejvyšší hora světa Mount Everest (8848 metrů). Přes 50 procent z 22 miliónů obyvatel Nepálu jsou Gurkhové (Nepálci), z nichž se rekrutují nejoblíbenější vojáci britské armády. Zbytek tvoří Bihárci, lharuové, Tamangové a další národnosti. Nepálští šerpové jsou nejlepšími průvodci horolezců a vyznavačů trekingu. Státním náboženstvím je hinduismus (90 procent obyvatel), pět procent představují buddhisté, zbytek například muslimové či křesťané. Hlavním městem je Káthmándú s více než půl miliónem obyvatel.
 |
 Nepál - svatý muž |
 Nepálská vesnice - většinu těžké práce vykonávají ženy |
 Nagarkotské děti, v pozadí Himálaj |
 Typická terasovitá políčka |
