Německý ostrov Rujana, to nejsou jenom pláže

- Ostrov Rujana - v němčině Rügen - nabízel ještě před pouhými deseti lety jednu z mála možností, jak se mohl běžný občan Československa snad i bez problémů dostat k moři. Češtinu tu na pobřeží bylo v letních měsících slyšet takřka na každém kroku, ať už na plážích, v kempech nebo na korzech pobřežních měst a městeček.

Dnes už jako kuriozita zní to, že podmínkou cesty na Rujanu (a vůbec k celému německému demokratickému Baltu) byl dlouho předem v cestovní kanceláři koupený poukaz do konkrétního kempu na pobřeží a že nebylo povoleno vézt s sebou například surf. Co kdyby vál příhodný vítr pro plachtění na sever či na západ?
Jenže pláže Rujany a koupání v Baltu byly a jsou pro ty otužilejší. Voda zpravidla nedosahuje středomořských, a už vůbec ne "kanárských" hodnot, stálým společníkem tu je naopak vítr, s nímž svádí slunce stálý boj o každý stupeň teploty vzduchu i vody. Ale co když je zima, nebo je sezona u konce, jako například teď? Ostrov nabízí i jiné zajímavosti.
Zastavme se ovšem ještě předtím u zdejší plážové speciality - proutěných plážových "budek", chránících teplachtivé rekreanty ze tří stran před větrem. Tyto plážové "koše" se na Baltu objevily před 120 lety a brzy se rozšířily na celé pobřeží Baltu i Severního moře.
Traduje se, že je vynalezla jedna postarší slečna z Rostocku, týraná revmatickými bolestmi, ale navzdory tomu chtivá pobytu na plážích. Nechala si proto zhotovit u košíkářského mistra Wilhelma Bartelmanna proutěné křeslo, které by současně chránilo před větrem. Premiéra se uskutečnila na známé pláži ve Warnemünde.
Plážové košíky patří k vybavení rekreačních areálů na severoněmeckém pobřeží dodnes, i když byly zmodernizovány.
Ostrov Rujana, to nejsou jenom pláže
Jsou to zpravidla dvojsedačky ze dřeva, překližky a také plastů, různě nastavovatelné a s úložným prostorem pro pevné (ale i tekuté) zásoby pod sedátky.
Může se však stát, že vítr a další meteorologické nepříjemnosti pobřeží Baltu přece jen zvítězí nad silou slunečních paprsků, a protože vytápěním košíky ještě vybaveny nejsou, je dobré vědět i o zajímavostech a turistických možnostech, které nabízí blízké "vnitrozemí".
Rujana je s pevninou propojena 2,5 km dlouhou hrází a mostem přes úžinu Strelasund. Z města Stralsund, ležícího na pevnině, vede na Rujanu silnice i železniční trať. Most je ve střední části zvedací, aby úžinou mohly proplouvat lodě.
Ostrov má poměrně členité pobřeží s řadou zálivů a poloostrovů a je obklopen několika dalšími menšími ostrovy s dalšími známými přímořskými letovisky.
Na pobřeží i ve vnitrozemí Rujany zaujmou především její přírodní zajímavosti.
Více než čtvrtina plochy ostrova, jehož celková rozloha je 926 kilometrů čtverečních, byla vyhlášena národním parkem a biosférickou rezervací. Pověstné jsou křídové útesy Königsstuhl a Stubbenkammer na západním pobřeží poloostrova Jasmund, severně od trajektového přístavu Sassnitz.
Menší křídové útesy jsou i nad Sassnitzem. Zvláštní přitažlivost má ostrov pro znalce ptactva. Na podzim totiž přes Rujanu směřují desetitisícová hejna tažných ptáků (husí a labutí) z hnízdišť v severní Evropě do teplých krajin a zde je místo jejich první zastávky po překonání Baltu. Zejména v oblastech s křídovými útesy a listnatými lesy tady hnízdí i vzácný mořský orel.
Povrch ostrova, to je mírně zvlněná krajina s nejvyšším bodem 161 metrů nad hladinou (zalesněný vrch Piekberg na poloostrově Jasmund, severovýchodně od Sassnitzem), rozptýlenými farmami, úzkými silničkami a občas i nově vybudovanými cyklistickými stezkami. Právě ty mohou být inspirací pro ponechání auta na parkovišti a poznávání Rujany ze sedla kola.
Na své si mohou přijít i ctitelé starých železnic. Úzkokolejka s vlaky taženými parními lokomotivami jezdí mezi městečky Putbus, Binz, Sellin, Baabe a Göhren.
Tradiční možnosti "průmyslu plážové rekreace" s dostatkem kempů na pobřeží byly v letech po sjednocení Německa doplněny právě nabídkou z "vnitrozemí" Rujany. Vyrostla tam v posledních letech řada stylových hotelů. Ubytování, zpestřené například i možnostmi jízdy na koních, nabízejí i zemědělské farmy.

JAK SE TAM DOSTAT: Na Rujanu se jezdí především autem. Klasická trasa vede z České republiky přes Berlín, přesněji přes velkorysý dálniční obchvat tohoto velkoměsta. Při cestě je jednoznačně výhodnější objíždět Berlín po Berlínském okruhu (Berliner Ring) "zprava". V posledních letech zmizely úseky pověstných panelových dálnic, místy má Berliner Ring i 3 až 4 jízdní pruhy s kvalitním povrchem. Z okruhu se odbočuje severně od Berlína směrem na Oranienburg, Neustrelitz, Neubrandenburg a Greifswald do Stralsundu. Vzdálenost z Cínovce do Stralsundu je po silnicích 500 km. Úzkým hrdlem je při cestě na Rujanu nejen 2,5 km dlouhá hráz a most přes Strelasund ("Rügendamm"), ale také prvních 25 kilometrů silnice až k největšímu městu ostrova Bergen. Teprve zde se provoz "ředí", protože se cesty aut dělí do různých letovisek. Zejména v letních měsících je ostrov plný automobilů a je třeba s tím počítat v případě, že musíte dojet včas k odjezdu trajektů ze Sassnitzu, ať už do Švédska, nebo na dánský ostrov Bornholm.

Pohled na jednu z pláží...

Jedna z farem na Rujaně