Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kde opravdu začala padat Berlínská zeď. Za ozvěnami totality do Lipska

aktualizováno 
V celém Německu není místa, kterému by v historii rozpadu komunistické NDR náleželo významnější místo: tzv. pondělní demonstrace v Lipsku totiž nakonec přerostly v masový lidový odpor, jehož výsledkem bylo stržení Berlínské zdi. Za ozvěnami totalitní minulosti se do Lipska vyplatí vypravit i dnes.

Zeitgeschichtliches Forum, originál vstupní brány západoněmeckého velvyslanectví v Praze | foto: Vít Štěpánek, pro iDNES.cz

Dokud se během roku 1989 v Mikulášském kostele (Nikolaikirche) v centru Lipska scházelo na tzv. modlitbách za mír sotva pár stovek lidí, mohl být východoněmecký režim ještě v klidu. Teprve když se protesty přelily z kostela na náměstí a demonstranti začali skandovat legendární slogan Wir sind das Volk! (My jsme ten lid!), začalo být jasné, že se něco děje.

V polovině října 1989 přesáhl počet protestujících na blízkém náměstí Karl-Marx-Platz (dnes Augustusplatz) poprvé hranici 100 tisíc a cesta k pádu nenáviděného režimu už byla volná a rychlá. A i když největší pozornost v celém procesu na sebe strhl následný pád Berlínské zdi, bylo jasné, že Lipsko si v moderních německých dějinách právě vydobylo prominentní pozici.

Již vzhůru, psanci této země

Výstavní sály hrají temně okrovými až šedými barvami, na plakátech defilují sevřené šiky dělnické třídy, podél stěny se tyčí navršené kartotéky východoněmecké tajné policie Stasi a do toho všeho hraje Internacionála. Muzeum současné historie (Zeitgeschichtliches Forum) v centru Lipska tu není od toho, aby návštěvníky naladilo na pozitivní notu, zato prostředí komunistického bezčasí imituje více než zdařile, z artefaktů připomínajících dobu Německé demokratické republiky (NDR, 1949–1990) jde místy mráz po zádech.

Fotogalerie

"Velké" dějiny jako třeba krvavé potlačení dělnických stávek v roce 1953 se tu zdařile prolínají s dějinami "malými", tedy s příběhy konkrétních lidí, kteří touhu po svobodě ve východoněmecké totalitní kleci zaplatili mnohaletým žalářem či dokonce životem. Ve vitrínách, na videosekvencích a z imitovaného rozhlasu se na vás valí životní osudy lidí, kteří strávili léta ve vězení za přechovávání pár letáků či byli zastřeleni při pokusu utéci přes "železnou hranici" do tehdejšího Západního Německa.

Pro české návštěvníky má zvláštní kouzlo ta část expozice, která přibližuje revoluční rok 1989. Televizní sestřihy z davových scén před západoněmeckým velvyslanectvím v Praze na podzim 1989 aspoň na chvíli přikovají k zemi nejen toho, kdo tuto dobu zažil. Na výstavě je k vidění dokonce originál vstupní brány pražské ambasády – té, za jejímiž zdmi nakonec skončily tisíce nespokojených východních Němců, dožadujících se odchodu na západ.

Cenný je ale i samý závěr expozice. Ten je totiž věnován době po sjednocení Německa (1990) a rozhodně to není lakování na růžovo. Vedle objektivního poukázání na značný hospodářský i sociální pokrok po sjednocení tu dostávají prostor i opoziční proudy, nechybí třeba fotografie front před úřady práce v 90. letech na území bývalé NDR apod.

Ostatně svým názorem můžete na konci expozice přispět i vy. Na konci je k dispozici elektronický formulář, v němž se lze vyjádřit např. k německému sjednocení, sociálním otázkám i třeba k jaderným elektrárnám. Průběžné výsledky tohoto miniplebiscitu se vám zobrazí ihned po odeslání vaší odpovědi.

Zeitgeschichtliches Forum, svazky východoněmecké tajné policie Stasi

Zeitgeschichtliches Forum, svazky východoněmecké tajné policie Stasi

Zeitgeschichtliches Forum, východoněmecká komunistická propaganda proti

Zeitgeschichtliches Forum, východoněmecká komunistická propaganda proti Marshallovu plánu

Od Bacha k Faustovi

Zeitgeschichtliches Forum se nachází přímo na hlavní pěší zóně Grimmaische Strasse a pokud se po poněkud pochmurných minutách strávených v atmosféře bývalé NDR chcete podívat na něco "normálnějšího", tak k většině zajímavostí to není dál než pár minut chůze. Prohlídka pamětihodností vám ale nejspíš dlouhý čas nezabere, vzhledem k průmyslovému rozvoji a hlavně v důsledku válečných škod se v Lipsku mnoho historických budov nedochovalo.

Zajděte každopádně do obou velkých kostelů v centru, kromě zmiňovaného Nikolaikirche se jedná ještě o kostel sv. Tomáše (Thomaskirche), známého zejména jako působiště Johanna Sebastiana Bacha. Od Staré radnice se do okolních bloků zanořují historické pasáže, někdy přecházející v malebné vnitrobloky. Z nich nejznámější je Mädler Passage, a to díky hospodě Auerbachs Keller, právě do ní chodíval často mladý J. W. Goethe a zřejmě zde bral inspiraci pro svého Fausta.

Mädlerpassage u vstupu do hospody Auerbachs Keller

Mädlerpassage u vstupu do hospody Auerbachs Keller

Socha J. S. Bacha před kostelem Thomaskirche

Socha J. S. Bacha před kostelem Thomaskirche

Voda, zeleň a luxusní vily místo uhlí

Významné změny, ke kterým došlo na území bývalé NDR po znovusjednocení Německa, se dají dobře sledovat také v bezprostředním okolí Lipska. V 70. a 80. letech to byla jedna z nejvíce zničených krajin na světě, východoněmečtí komunisté neváhali kvůli těžbě nekvalitního hnědého uhlí obětovat desítky vesnic a na ty, který přežily, sedal ve dne v noci uhelný prach. Příběh známý např. ze severních Čech, zde ovšem ve větším měřítku.

Marina u Cospudener See jižně od Lipska

Marina u Cospudener See jižně od Lipska

Marina u Cospudener See jižně od Lipska

Marina u Cospudener See jižně od Lipska

Může se hodit

Jak se tam dostat
Prahu dělí od Lipska 260 km a kromě krátkého úseku Českým středohořím vede celá trasa autem po dálnici. Dostanete se tam i vlakem s přestupem v Drážďanech, cesta trvá 3,5 až 4 hodiny a jízdenky pořídíte na webu Deutsche Bahn (www.bahn.de) od 29 eur.

Informace
Oficiální turistické stránky Lipska najdete na www.leipzig.de/de/tourist (v pěti jazycích, ale čeština zatím chybí). Webová adresa muzea Zeitgeschichtliches Forum má podobu www.hdg.de/leipzig. Informace o cestování do Německa v českém jazyce získáte na www.germany.travel/cz.

Uhelná těžba částečně pokračuje dodnes, ale jen v malém měřítku a pod přísnými ekologickými zákony. Na většině bývalé uhelné pánve se dnes rozkládají velká jezera, lesy a rekreační plochy. V létě je tu ráj surfařů, kolem vody se na rekultivované půdě prohánějí tisíce cyklistů, můžete zajít do zábavního parku či industriálního muzea. Milovníky kuriozit nejspíš zaujme "plovoucí kostel" Vineta na umělém jezeře Störmthaler See, připomínající zaniklou vesnici Magdeborn. Ta padla za oběť právě těžbě uhlí.

Tramvajová linka č. 9 vás z centra Lipska zaveze do aglomerovaného městečka Markkleeberg, které leží mezí dvěma novými umělými nádržemi. Krátkou procházkou dojdete k jezeru Cospudener See a než skočíte do vody nebo roztočíte naplno pedály bicyklu, dobře se dívejte kolem sebe. V bezprostředním okolí bývalých povrchových dolů se dnes rozkládají ty nejlepší adresy celého Lipska, procházíte kolem úpravných vil s nakrátko střiženými trávníky, na ulicích stojí drahá auta. Jednotkové ceny pozemků tu přesahují úroveň ve vnitřním městě a do území, odkud ještě před pár lety lidé utíkali, se stěhují noví obyvatelé. Nejlepší důkaz o tom, že tady, kde ještě před pár lety hlučely uhelné dopravníky, se podařilo navrátit území k životu. 

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Přistání na řece Hudson
Zázrak na řece Hudson. Přistání, které se zapsalo do letecké historie

Úžasná přirozená ranvej. Široká, rovná. Ne příliš rušná. Až na to, že její povrch tvoří vodní hladina, na níž neplánovaně přistál airbus se 150 pasažéry. Po...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

"V den mých pětadvacátých narozen jsem se ráno podíval na svou kočku a uvědomil...
Moje kočka si žila lépe než já, říká muž, který brázdí svět bez motorů

V pětadvaceti opustil dobře placenou práci a rozhodl se věnovat své vášni – pomalému cestování. Dave Cornthwaite ukrajuje kilometry na paddleboardu, kajaku,...  celý článek

Další z rubriky

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.