Prakticky neznámá Krupinská planina se rozkládá jižně od Zvolena, zhruba mezi městy Krupina, Velký Krtíš a Dudince. Na převážně kopcovitém Slovensku je ojedinělá především tím, že ji tvoří placatá náhorní rovina, vzniklá třetihorním sopečným výlevem.
Neúrodná kamenitá půda skoupá na vodu byla asi hlavní příčinou celkově řídkého osídlení, důležitou roli v tomto ohledu patrně sehrály i turecké války, které právě tuto část Slovenska postihly v minulosti nejintenzivněji.
Významným krajinným prvkem Krupinské planiny jsou hluboká, úzká a v létě většinou suchá údolíčka, pokrytá bujnými dubo-habrovými lesy. Mezi nimi, na náhorní plošině, se rozkládají malé zapomenuté vesničky a samoty. Z etnogeografického hlediska je pozoruhodný strmý jižní okraj Krupinské planiny vůči Jihoslovanské nížině, který tvoří ostrou hranici mezi slovenským a maďarským etnikem. Kulturně patří celá oblast do národopisného regionu Hont.
Nejstarší slovenská rozhledna
Krupinská planina je pojmenována podle města Krupina na západním okraji popisované oblasti. Podle historických pramenů je to jedno z nejstarších měst na Slovensku.
JAK SE TAM DOSTAT 1) Železniční trať Zvolen – Šahy je zrušená, takže nezbývá jiný způsob než autobus. Nejlépe ze Zvolena nebo Levic. 2) autem směr Nitra – Levice – Hontianske Nemce (č. 51) – Krupina (č. 66) anebo Zvolen – Krupina – Šahy (E77). MŮŽE SE HODIT Krupinská planina je vhodná hlavně pro cykloturistiku, pro pěší pochody chybí turistické značení. Popisované zajímavosti jsou volně a bezplatně přístupné. Ubytování lze sehnat v Krupině, je však nutné se doptat |
Cenný je zejména kostel s hodnotným vnitřním vybavením a zbytky hradeb pozoruhodně vkloubené do zdí a dvorků lépe, či hůře udržovaných domečků. Z prohlídky historického centra je však každopádně jasné, že Krupina určitě zažívala i slavnější časy.
Vybydlený hotel je na prodej, generálku by potřebovala i řada dalších budov. Snad se o konjunkturu v budoucnu zaslouží místní nálevny, kterých je po městě rozseto opravdu „neúrekom“.
Zatímco procházka ulicemi města není nic moc, krásný pohled se na Krupinu nabízí za ranního rozbřesku z ochozu vyhlídkové věže Vartovka, která stojí na návrší východně od města. Původně sloužila jako protiturecká hláska, její zdivo pochází z roku 1564. Nepočítáme-li hradní věže, pak jde o nejstarší slovenskou rozhlednu!
Opevněný klášter Bzovík
Pohlédnete-li z Vartovky jižním směrem, spatříte ve vzdálenosti asi 5 km hrad Bzovík. Má charakteristický čtvercový půdorys se čtyřmi mohutnými dělovými baštami v rozích.
Na místě původně stával klášter z 12. století, akutní turecké nebezpečí si však vynutilo jeho důkladné opevnění. V 16. století se proto církevní budovy octly uvnitř vysokých hradeb a mohutných bašt a z kláštera se tak stala protiturecká pevnost. Do dnešní doby se zachovalo monumentální vnější opevnění, většina církevních budov vzala za své koncem druhé světové války.
V průběhu 70. a 80. let dvacátého století se uvažovalo o rekonstrukci a částečném komerčním využití bývalé pevnosti. Projekt se zprvu rozjel, z důvodu církevního charakteru památky jej však tehdejší ideologové brzy zatrhli. Ve středověkých baštách tak zůstaly k vidění nehorázné stavební zásahy jako např. betonové stropy a schodiště, husí krky po rozvodu elektřiny, železná futra, cihlové příčky... Znalci místních poměrů vám prozradí, že značná část proinvestovaného materiálu našla posléze uplatnění při zvelebování rodinných domků v nedaleké stejnojmenné obci.
Hrad na hadím vrchu
Vzdušnou čarou asi 8 km jižně od Bzovíku se nachází hrad Čabraď – podle autora těchto řádků nejkrásnější slovenský hrad. Tyčí se uprostřed lesů nad meandrem říčky Litavy, kudy kdysi dávno vedla cesta ke středoslovenským hornickým městům. Podobně jako Bzovík představoval i Čabraďský hrad významnou protitureckou pevnost. Zpustl až na přelomu 18. a 19. století, kdy jej majitelé opustili a záměrně podpálili.
Čabraďský hrad zaujme svou neočekávaně velkou rozlohou, která se jeví v dnešním naprosto liduprázdné krajině uprostřed lesů jako zcela nepochopitelná. Hradní vrch je navíc unikátní přírodovědnou lokalitou – žije zde nejvíce druhů plazů z celého Slovenska.
Dojít k hradu Čabraď lze pouze pěšky nebo na horském kole po silně kamenité lesní cestě. Nejbližším východiskem (avšak bez turistického značení) je vesnička Čabraďský Vrbovok, kde na návsi narazíte na prostou dřevěnou směrovku s nápisem: Čabraď 6 km. Dál vše závisí na orientačních schopnostech a kvalitě mapy.
Hrušov: zatím bez turistické reklamy
Druhým východiskem je obec Hrušov, odkud byla k Čabraďskému hradu před pár lety vyznačena modrá turistická značka – prakticky jediná v centrální části Krupinské planiny. Je však určena pouze zkušeným a vytrvalým chodcům: jedna cesta bez možnosti kontaktu s civilizací trvá 3 hodiny!
Vesnice Hrušov leží na samém jižním okraji Krupinské planiny a otevírá se z ní překrásný pohled do blízkého Maďarska s lákavým řetězcem sopečných kopců na obzoru.
V turistických průvodcích Hrušov nenajdete, což je poněkud zarážející. Koná se tu pravidelně národopisný festival Hontianska paráda, zhlédnout lze místní muzeum v původním lidovém domě s dochovanou pecí na chleba, k návštěvě vybízejí netradiční vinné sklepy vytesané do měkkých sopečných tufů. A to není zdaleka všechno!
Naučná stezka vás kolem různých zajímavých, památných a pověstmi opředených míst v okolí obce dovede až k nové dřevěné rozhledně na Prašném vrchu. K zapsání mezi významné turistické cíle by to bohatě stačilo. Zatím však Hrušov ani celou Krupinskou planinu turisté neobjevili!
