Lyžař

Lyžař | foto: Ivan Sosna, časopis SNOW, iDNES.cz

Největší slabina lyžařů: boty

  • 59
Díky carvingové revoluci se na svazích zásadně obměnily lyže. Sety a systémy (lyže + vázání) přispívají k výměně starších vázání za nová. Nejslabším článkem výzbroje našich lyžařů se tak zřejmě staly boty.

Nedoceňují jejich význam

Lyže jsou kultovním předmětem a chloubou. Naopak boty nejsou příliš vidět, moc se o nich nehovoří a mnozí je berou spíše jako nutné zlo. Za lyže jsme ochotni zaplatit nemalý peníz, 10 000 a více za boty už dá jen málokdo.

Právě boty jsou ale důležitým prostředkem, jímž lyžař získává informace od sněhu a terénu a jímž ovládá lyže. Významně rozhodují o jeho rovnováze. Jsou rovněž zdrojem základního lyžařova pocitu. I na špatné lyži se dá (byť třeba mizerně) jezdit, ale ve špatných botách to případně nejde vůbec.

Lyžaři se bojí

Omílaná klišé o tlačících botách "mučidlech" posilují obavy. Jen málokdo kupuje boty rád. Lyžař používá své staré vyšlápnuté, dokud to jde. Bojí se hledání a zkoušení nových i zvykání na ně. Před koupí je nelze vyzkoušet na sněhu. Jsou vždycky tak trochu zajícem v pytli.

UŽITEČNÉ TIPY

* Canting je (zařízení pro) mírný stranový náklon komínu boty. Do určité míry kompenzuje nohy do X či O, ne však vážnější odchylky od vyváženého postavení na plochách. Na zakoupených botách si jej nechte nastavit v obchodě.

* Životnost plastů není neomezená. Uvnitř probíhají změny, urychlované především tepelnými šoky, slunečním zářením, ale také stresem při zapínání a používání.
* Do dnešních bot se nosí jenom jedna, nejlépe lyžařská ponožka. To už ale není ta klasická vlněná s hrubým vzorkem. Zkoušejte s co nejtenčí – botička po pár dnech užívání povolí!

* Velikosti. Číslování je jen orientační pomůckou a nelze se podle něj závazně řídit. Vždy je třeba zkoušet konkrétní botu. Stejně značená velikost může být jiná u značky A a B i u různých modelů téže značky.

* Zebou? Mnoho lyžařů ráno obouvá boty vychladlé až studené. Základní chyba! Ignorujte nevhodné lyžárny a udělejte všechno pro to, abyste se nazouvali do bot vyhřátých. Pořiďte si elektrický vyhřívač (pomůže botu i vysušit bez vyndavání botičky). Pro velmi citlivé existuje akumulátorové vyhřívání plosky chodidla.

* Rozepínat? Zejména v tvrdých botách je už kvůli tepelné pohodě vhodné vždy pod kopcem rozepínat první 2-3 přezky. Naopak vždy, když není na noze, by bota kvůli uchování tvarové paměti plastu měla být zapnutá.

* Vyndavat botičku? Jednotný recept neexistuje. Záleží na vlhkosti v botě, skladování přes noc, typu boty a snadnosti vyndavání.

* Tzv. softy se pokusily být hitem před třemi lety, koncepčně ale neuspěly. Různorodá konstrukční řešení sázela na hodně měkký, zčásti dokonce neplastový skelet. Jejich funkčnost pro ovládání lyží byla ale špatná a nyní prakticky vymizely. Možná vám je budou "výhodně" nabízet v doprodejích. Paušální rada zjednodušuje, ale ruce raději pryč.

* Rentalové boty se zadním nástupem přenechte zahraničním začátečníkům a vyhněte se jim velkým obloukem. * Bezpečnost. Hodně ochozená podešev může bránit správné funkci vázání. Rozhodně nechávejte hlavně starší boty pravidelně přezkoušet spolu s vázáním v odborném servisu.

* Rady, informace, výběr. Úroveň odbornosti prodejců bot je nevyrovnaná. Dobře zvolená a seřízená kvalitní bota si zaslouží nákup ve specializovaném obchodě, nejlépe takovém, který umí i tvarovací vložky a průběžný servis. 

Ošidné a nebezpečné "pohodlí"

Strach podvědomě velí volit botu při zkoušení příjemnou. Dobře míněný slogan "hlavně pohodlné" by ale měl být pod trestem zakázán! "Pohodlí" je ryze subjektivní pocit, jejž si každý může vykládat po svém. Většinou bohužel tak, že lyžař chce vnímat pohodlí až bačkorovité už při zkoušení v obchodě.

Příliš velké

Až 8 lyžařů z 10 prý jezdí v botách příliš velkých. Také proto, že materiál vnitřní botičky časem povolí a bota se vlastně o půl čísla až o celé zvětší! Obvykle čím polstrovanější, tím více.

V běžné praxi ale nelze jinak. Plastový skelet je univerzální výlisek pro každého a pro nikoho. Přizpůsobení konkrétní noze obstarává botička. Má za úkol „spolykat“ co nejvíce problémů a zařídit, aby se lyžař v botě cítil dobře. Musí proto být dostatečně polstrovaná.

Šířka a délka

Vinu nesou i výrobci. Tradičně (letos se konečně začíná měnit) převládalo: čím výkonnější, sportovnější bota je, tím užší, a naopak. Jako kdyby každý nenáročný rekreant měl rozpláclou ploutev a každý expert baletní nožku. Někteří lyžaři se jen proto uchylují k dostatečně široké botě i za cenu její nižší výkonnosti.

Nejdůležitější je pevné usazení paty a také nártu. Naopak prsty musejí mít možnost pohybu. Ideálně je všude jinde obemknutí nohy nekompromisně pevné, ale ne nepříjemné. Lyžařská bota není papuč ani sandál, nýbrž specifická "pracovní" obuv.
Délka: posoudit lze až po úplném zapnutí boty a usazení paty vzadu. Občas to ale může zkreslit kratší botička.

Skeletová metoda

Eliminuje vliv botičky. Zkouší nohu ve skeletu bez ní. Když při palci lehce nadoraz zbyde asi 1-1,5 cm, je to hodně až dobře sportovně těsné. Do zhruba 2,5 cm (ukazováček a prostředník na sobě) je to volnější, ale dobré. Více už si ale koleduje o brzké "plavání".

Sportovní jezdec by se v zásadě měl snažit nazout do co nejmenší boty. Východiskem by pro něj mělo být jedno číslo pod standardní velikostí. Pro rekreanta nenajvýš jeho běžná velikost. (Závodníci jdou až o tři čísla níže, ale po úpravách bot.) Důvodem těsnosti je přesný a rychlý kontakt se skeletem. Ten je totiž pro náročné lyžování na botě tím hlavním. Nelze mít botu vysoce výkonnou a současně ve velkém skeletu s houbovitou botičkou.

Nenáročný jezdec samozřejmě upřednostní pohodlí. Každý si musí zvážit, co je pro něj nejdůležitější, a podle toho volit botu přiměřenou. Jezdec ambiciozní tedy odpovídající úrovni, na niž se chce dostat. Příliš měkké až bačkorovité neposkytují dostatek stability při tlaku do jazyka a nebývají dobré ani při pořádném zahranění.

Příliš nebo málo?

Past číhá na obou pólech. Lyžař si také může pořídit boty s přílišnou tuhostí komínu do nákleku, jež nepustí koleno dostatečně dopředu. Pro jízdu to pak mívá neblahé důsledky. (Tato problematika je ale složitější, zahrnuje i náklon boty a v botě i úhel komínu plus další faktory mimo vlastní boty.)


V posledních letech se boty dělají do nákleku měkčí a toto riziko tak poněkud klesá.
Indexy tuhosti bot jsou pouze srovnávacím údajem v rámci téže značky. Nemá cenu hledat botu s indexem třeba 100 – vždy musí konkrétní lyžař zkoušet konkrétní botu. Pozor, navzdory tvrzení výrobců reaguje KAŽDÁ na teplotu: v obchodě je měkčí, na mraze tužší. Co neohnete v obchodě, nepovolí ani na kopci.

Problémy

Prý až 95% lidí má nohy daleké ideálu: ploché nohy, výrůstky, vysoký či nízký nárt, extrémní šířku, hubené či naopak silné lýtko, a řadu dalších nepravidelností.
Běžná rada "zkoušejte tak dlouho, až najdete botu, která netlačí a padne", je sice v zásadě správná, ale ošidná.

Ne každý najde a ne každý problém dokáže "spolknout" botička, jakkoli tvarovatelná za tepla. Záchranou leckdy nejsou ani nejdražší vypěňované, jež mají navíc i své nevýhody. Rovněž "footprint", kdy se k oskenovanému chodidlu počítačově hledá bota tvarově co nejbližší, je jen usnadněním výběru.

Stále více lyžařů proto místo zoufalého zkoušení všech bot na trhu přichází za specialisty-botaři. Ti dokážou doporučit vhodný model a provést na něm neuvěřitelné úpravy včetně výroby botiček na míru.

Plast skeletu je sice nepodajný, nicméně opracovatelný. Lze ho zevnitř vyfrézovat a po nahřátí částečně vytáhnout. Lze přesadit přezky a udělat řadu dalších úprav. Jednu věc ale uspokojivě nedokáže nikdo: příliš velkou botu zmenšit.

Za tímto vrcholným botařským uměním se zatím musí do zahraničí. Lyžař s velkými problémy by ale o této variantě měl opravdu uvažovat. Také bota pro nejvyšší nároky je bez takové individualizace takřka nemyslitelná.

Rizikem po takových úpravách je ale neuznání případné následné reklamace.

partner přílohy

Více o problematice lyžařských bot včetně informací o exkluzivní spolupráci s elitním rakouským botařem Johannem Leitnerem přináší partnerský časopis SNOW.

Tvarovací stélky

Klasické obyčejné vložky v lyžácích jsou opět výrobkem pro všechny a pro nikoho. Velkým přínosem, za nímž není třeba nikam cestovat, jsou podpůrné vložky (stélky) vytvarované zatepla přesně podle nohy. Nohu v botě podpírají i fixují a jsou tím nejjednodušším způsobem, jak zvýšit výkonnost boty a současně udělat nohám dobře i zdravotně. Tuto službu poskytují některé sportovní obchody, ale také podologičtí specialisté.

Dámské boty

Ženská noha je natolik jiná, že se rozhodně vyplatí zkoušet přímo boty dámské. Počítejte ale s tím, že jsou až na pár výjimek vesměs dost měkké, orientované na pohodlí a teplo.

 

,