Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejtěžší túra Evropy na ostrově krásy

  18:39aktualizováno  18:39
Připadá vám, že s odcházejícím létem je konec s pěšími výlety do hor? Zatím ale pohorky neuklízejte do skříně a vyrazte někam na jih, kde i v září a říjnu panují příjemné teploty a navíc turistů výrazně ubylo. Ideálním místem pro uskutečnění podzimní aktivní dovolené v horách je francouzský ostrov Korsika.

Korsika - "Île de beâuté“, neboli ostrov krásy. Korsické hory zdobí oranžově zbarvené žulové stěny. | foto: Jan Hocek

PROHLÉDNI FOTKY

KORSIKA

Napoleonův ostrov
"Zavažte mi oči a já vám povím, až budeme na Korsice!,“ zvolal prý kdysi Napoleon Bonaparte během plavby na svůj rodný ostrov. Pronikavá vůně křovinatých macchií se skutečně line i za pobřeží Korsiky, kterou místní obyvatelé nenazvou jinak, než

"Île de beâuté“, neboli ostrov krásy. Korsické hory zdobí oranžově zbarvené žulové stěny, pod nimiž leží starobylá kamenná města připomínající středověké pevnosti.

Svými vrcholy, vypínajícími se do výšky přes dva kilometry, tak ostrov připomíná obrovskou skálu v moři. Přechod transkorsické cesty GR20 patří nejenom mezi nejhezčí, ale také nejtěžší světové túry – na téměř dvě stě kilometrech mezi městečky Calenzana a Conca každý nastoupá přes deset tisíc metrů převýšení, a tak zdolání celé její délky vyžaduje minimálně 15 dní.

Zkratka GR pochází z francouzského “grande randonnée” neboli velká cesta. "Gé er dvacítka“ skutečně svou velikostí a délkou konkuruje nejdelším evropským a světovým stezkám – protíná Korsiku od severozápadu na jihovýchod, přičemž sleduje hlavní hřeben a těsně se přimyká k nejvyšším vrcholům. Trasa vede po celé délce odlehlými horami a jen na několika málo místech přechází silnici a přibližuje se k civilizaci.

Výstup na korsický Matternhorn
Po vylodění v Bastii přejíždíme do vesnice Calacuccia, odkud nás čeká dvoudenní přechod do sedla Col de Vergio. S batohy na zádech opouštíme silnici a vydáváme se směrem do hor. Stezka prochází hájem jedlých kaštanovníků a pozvolna stoupá do hor stráněmi porostlými vonícími macchiemi. Omamnou vůni tymiánu, máty a šalvěje postupně s rostoucí nadmořskou výškou vystřídá aroma borovicové pryskyřice korsického lesa.

Černý maur na bílé vlajce tančí ve větru nad střechou chaty Ciottulu di Mori, která svou výškou necelých 2000 metrů nad Ligurským mořem drží prim nejvýše položené chaty na GR20. Postele na horských chatách podél trasy nelze rezervovat a platí tu pravidlo "kdo dřív přijde, ten dřív leží.“ Večer si u chataře objednáváme láhev vína a z terasy chaty pozorujeme horizonty hor, jež pomalu mizí v temné noci.

Následující den stoupáme na jeden z nejhezčích korsických vrcholů, 2525 m vysokou horu Pallia Orba, kterou zde pro její tvar přezdívají korsický Matterhorn. Po půlhodině stezka přichází pod první skaliska, které musíme zdolat lezeckou technikou. Vlevo od nás pozorujeme červenou skálu s obrovským otvorem, zvanou Capu Tafunatu, neboli ďáblovo okno.

Podobných, i když mnohem menších skalních dutin a oken najdeme na Korsice více. V minulosti sloužily za přírodní úkryt banditům a byly také inspirací k četným lidovým zkazkám o upířích čarodějnicích, vylézajících za měsíčních nocí ze skal.

Po dvou hodinkách výstupu staneme všichni společně na vrcholu. Rozhled z "korsického Matterhornu“ rozhodně stojí za námahu a překonání závratí: kousek od nás, za kilometr hlubokou propastí, se tyčí nejvyšší hora Korsiky Monte Cinto a díky dobrému počasí vidíme moře na obou stranách ostrova.

Výstup na vrchol a koupání v kaskádách
Po příjemných dvou dnech strávených odpočinkem u moře v Portu sedáme do autobusu a ujíždíme horku do chladného sedla Vizzavona. Tady nás čeká druhá etapa putování po trase GR20, výstup na 2389 m vysokou horu Monte d´Oro. Celodenní okružní túra začíná u nádraží v sedle, odkud stezka sestupuje k potoku a nekompromisně stoupá borovým lesem k vrcholu.

Po třech hodinách nás vítají rozkvetlé louky s porosty zakrslých a ohnutých olší, svědčících o každoroční vysoké sněhové pokrývce. Zbytky sněhu leží i v úzkém a strmém žlebu, který musíme cestou na vrchol překonat. Pohorkami vysekáváme stupy v hrubém firnu a opatrně postupujeme ke skalnatému vrcholu. Krátce po poledni už není kam dál stoupat. Sedáme si na vyhřátou vrcholovou skálu a pozorujeme Korsiku z ptačí perspektivy.

Sestupujeme po skalnatém hřebeni s výhledy na jezero Lac d'Oro a v sedle Muratello se napojujeme na červeně značenou trasu GR20. Z horského sedla klesáme do údolí a pozdě odpoledne přicházíme ke kaskádám Anglais. Voda horského potoka vytváří desítky vodopádů, pod nimiž se třpytí hluboká jezírka. Sestupujeme podél kaskád o několik stovek metrů níž, než nacházíme ideální tůňku na koupání.

Bavella – perla Korsiky
Náš poslední pěší výlet směřuje do oblasti skalních věží sedla Col de Bavella, unikátního mnoha horolezeckými stěnami nejvyšší obtížnosti. My však máme v plánu "nehorolezeckou“ celodenní túru po stezce GR20 na vrchol třetí věže masivu Bavella.

Cesta začíná u sošky Panny Marie Sněžné s křížky zahynulých horolezců a prochází nádherným hájem korsických borovic, jejichž větve byly větrem pokrouceny do bizarních tvarů. Zakrátko přicházíme k prvním skalám, na nichž visí několik horolezců v pestrobarevných trikotech a s pytlíky magnézia za pasem. Po hodince cesty traverzování stezka ostře zahýbá a stoupá k úzkému žlebu mezi první a druhou věží Bavelly. Sestupujeme na druhou stranu a pokračujeme šikmo svahem směrem ke třetí věži.

Před námi se rozprostírá nezaměnitelné panoráma skalních věží nad nimiž vzduchem krouží kavčata žlutozobá a kdesi dole ve škvírách hučí horský potok. Bezproblémově zvládáme náročnou skalní pasáž jištěnou masivním řetězem a kolem poledního konečně vystupujeme na vrcholek třetí věže. Po krátkém obědě, o který se dělíme se všudypřítomnými ještěrkami, vyrážíme na zpáteční cestu k parkovišti. 

Může se hodit

Transkorsická trasa GR20 spojuje městečka Calenzana a Conca a prochází napříč celou Korsikou, od jihovýchodu k severozápadu. Téměř celá trasa leží v národním parku Parc Naturel Régional de la Corse.

Znalci trasu GR20 považují za nejtěžší dálkovou túru Evropy. Stezka na svých přibližně 170 km prochází nejvyššími částmi členitých a strmých hor, překračuje více než deset horských sedel a její celkové stoupání činí přes 10 000 metrů.

Trasa vede odlehlými částmi hor a čtyřikrát křižuje silnici, takže je možné ji rozdělit na etapy nebo absolvovat jenom vybrané části. Túru lze jít oběma směry, někdo volí směr po slunci, tedy od jihu k severu, jiní začínají na severu, aby měli nejtěžší úseky co nejdříve za sebou.

JAK SE TAM DOSTAT
Mezinárodní letiště se nachází ve městě Ajaccio, trajekty společností Moby Lines a Corsica Ferries vyplouvají z italských měst Janov, Livorno, La Specia a Piombino. Plavba trvá asi 4 hod. (z Janova 8 hod.).

Po ostrově se většina turistů přepravuje vlastním autem. Spíše technickou zajímavostí je úzkorozchodná železnice spojující Bastii a Ajaccio.

UBYTOVÁNÍ
Na trase leží horské chaty, které jsou majetkem národního parku. Rezervace ubytování není možná. Spí se ve společných noclehárnách ve vlastním spacím pytli, k dispozici je kuchyňka vybavená nádobím a vařičem. V letní sezóně je přítomen chatař – možnost polopenze. Stanování povoleno pouze v blízkosti chat.

KDY SE NA TŮRU VYDAT
Stezku GR20 lze absolvovat v období od května do října. Červenec a srpen patří k nejpopulárnějším měsícům, kdy chaty praskají ve švech a na trase potkáte spoustu lidí.. Počasí se na Korsice rychle mění: v létě nečekaně přicházejí  bouřky „z horka“ a slunečné dny může kdykoliv v roce vystřídat nekonečný déšť nebo sněhová vánice.

REZERVACE A POPLATKY
Za ubytování v horských chatách se platí cca 8-10€ os./noc, ubytování ve stanu stojí cca 3,5€..

Autor článku Jan Hocek je fotograf a nezávislý publicista. Je autorem knihy Nejhezčí túry světa. Najdete v ní reportáže a fotografie z osmnácti nejhezčích světových túr pěti kontinentů  – od Aljašky po Nový Zéland včetně map a praktických rad.

Autoři:


Nejčtenější

Naivní Češi v sandálech jsou v Chorvatsku pojem. Znají je i záchranáři

Milovníci hor ocení při návštěvě Makarské výstup na vrcholky Biokova.

Makarska je klenot Dalmácie, ale umí být i nebezpečná. Nádherná a unikátní příroda totiž bývá při nepříznivém počasí...

V Paříži nainstalovali nové eko-pisoáry. Nechutné, bouří se místní

Pařížané si stěžují na výrazné pisoáry bez zástěn v centru města. (13. srpna...

Paříž přišla s novým nápadem, jak ekologicky využít lidskou moč. Nové červené pisoáry se slámou uvnitř dokážou vytvořit...



Slovensko bez turistů. Nejkrásnější dolina Nízkých Tater zeje prázdnotou

Dolina Štiavnica od Štefánikovy chaty

Za nejkrásnější dolinu Nízkých Tater bývá obvykle považována Demänovská dolina s turistickým střediskem Jasná a...

Nebuďte povýšení a nechovejte se jako stádo. Sedm cestovatelských hříchů

Vyrážet do světa bez zvídavosti je jedním z největších hříchů pod sluncem.

Chcete si prázdninové toulky po světě opravdu užít? Podívejte se na seznam zásadních chyb, které nesmíte na cestách...

Turisté si odvážejí z pláží Sardinie písek, úřady rozdávají vysoké pokuty

Ilustrační snímek

Úřady na Sardinii bojují proti turistům, kteří si z tamních pláží odnáší na památku písek, což poškozuje životní...

Další z rubriky

Do Pákistánu prý jezdí jen hlupáci, ale Žlutý cirkus si to stejně užil

Babu, trabant, který se nikdy nezastavil, se nám začal rozpadat. Čím dál jsme,...

Skoro čtvrt roku jsme cestovali Indií. Bylo to krásné, bylo to intenzivní, ale bylo toho dost. Před námi je Pákistán,...

Francouzský park povolal opeřené uklízeče, nedopalky zničí letka havranů

Ve francouzském zábavním parku budou sbírat odpadky havrani. Ilustrační snímek

V zábavním parku Puy du Fou na západě Francie bude o pořádek pečovat šestice havranů. Ptáci byli vycvičeni na sbírání...

Nejkrásnější řeky Slovenska. Hron si kromě vodáků užijí i milovníci hor

Užíváme si houpání na vlnách a rychle plujeme širokým korytem, kde se střídají...

Řeka Hron patří mezi slovenskou vodáckou „klasiku“. Tento druhý nejdelší tok Slovenska pramení na východním úpatí...

Najdete na iDNES.cz