Dlouhé stráně | foto: Libor Teichmann, MAFRA

Jak si prožít Tour de France v Česku. Vyzkoušejte si parádní české kopce

Přirovnání ke Staré dámě cyklistiky je samozřejmě nutné brát s nadsázkou, nicméně i v Česku se najdou pořádně dlouhé a prudké kopce, na kterých můžete alespoň částečně prožít pocity horské etapy s nádhernými výhledy. Patří k nim třeba Zlaté návrší v Krkonoších, Dlouhé stráně v Jeseníkách, ale jsou i další zajímavé výjezdy.
Reklama

Snažili jsme se vybírat velké kopce z různých částí země, proto tu nenajdete žebříček nej kopců dle délky, převýšení nebo procent stoupání. Budeme také rádi, když se v diskusi pod článkem podělíte o své vlastní zkušenosti a tipy.

Zlaté návrší (Krkonoše) 23,5 km, převýšení přes 900 metrů

Zlaté návrší (Zlaťák) či Vrbatova bouda, kde končí nejvýše položená silnice v Čechách (téměř 1 400 m n.m.). Nejdelší stoupání, které lze u nás absolvovat, vede z Jilemnice a patří k absolutním vrcholům českých kopců. Má v podstatě alpské parametry a mohlo by být zařazeno i do kategorie 1.

Silnice se zprvu vine k Vítkovicím bez ostrých zatáček, ale postupně se stoupání víc a víc utahuje. Za ostřejšími zatáčkami přicházejí nejprve Dolní a pak i Horní Mísečky, kde končí povolení k vjezdu autům.

Právě odtud začíná nejkrásnější pasáž lemovaná kosodřevinou a uschlými stromy s úžasnou viditelností daleko do kraje, včetně Ještědu nebo Milešovky. Končíme u Vrbatovy boudy, kde je otočka pro autobusy.

Dlouhé stráně - Mravenečník (Jeseníky) 12 km, 850 metrů převýšení

Jeden masiv s více vrcholy – Mravenečník (1342 m), Vřesník (1342 m) a bývalé Dlouhé Stráně je asi nejtěžším stoupáním v celých Jeseníkách.

Reklama

Na vrchol k nádrži se dá vyjet ze dvou stran, cesty se však asi dva kilometry pod vrcholem spojují.

První těžší variantou je stoupání z Loučné nad Desnou – tzv. Stará uhlířská cesta. Průměrný sklon 7,1 %, nejprudší je opět prostřední pasáž, než se vyjede k větrným elektrárnám. Zde dosahuje sklon kopce v průměru 12 %, místy až 16 %. Lesní asfaltka je celkem kvalitní, od větrných elektráren se mění na širokou cestu.

Dlouhé stráně

Dlouhé stráně

Zlaté návrší

Zlaté návrší

Druhá varianta začíná de facto již odbočkou v údolí pod Červenohorským sedlem, teprve u dolní nádrže v 830 m ale začíná ten pravý kopec. Od tohoto bodu je to na vrchol 7,5 km s převýšením 510 m.

Lysá Hora (Beskydy) 8 km, převýšení 823 m, průměr 10,3 %

Většina cyklistů jezdí na Lysou z Papežova, ale existuje ještě těžší varianta. Začíná v jednom z vedlejších údolí nádrže Šance – první a největší začínající hned u hráze.

Odbočka doleva, pak cca 2,5 km od konce vody (od křižovatky) je vlevo hájenka a vedle ní vede cesta mezi skalami podél horského potoka. Ta začne nepravidelně šplhat údolím nahoru. Na rozcestí pak doprava. V této části nejsou výjimkou sklony kolem 15-18 %.

Fotogalerie

Po cca 3 km přichází napojení na cestu na Lysou horu z Papežova a na vrchol zbývá ještě asi 5 km. Sklon tu není víc jak 14 %, ale zase málokdy pod 8-10 %. Odměnou jsou nádherné výhledy na pohoří Beskyd, Javorníků a Vsetínských vrchů.

Při hezkém počasí jsou vidět slovenské hory, výjimečně dokonce Západní Tatry. Esíčko pod vrcholem a poslední 18% stojka a jste nahoře – v 1323 m n.m. Odtud je opravdu nádherný výhled.

Stoupání začíná v 550 m n.m. v údolí a končí na vrcholu v 1323 m n.m. - opravdu úctyhodné parametry.

Klínovec (Krušné hory) 17 km, převýšení 921 metrů

Přímo obří kopec v Krušných horách, kde cyklista překovává téměř 1000 výškových metrů. Doporučujeme vyjet ze Stráže nad Ohří přes Osvínov. Asi po 11 km v asi 1000 m n. m. se kopec náhle zlomí, přijde krátká rovinka, aby se to celé pak znovu na pár kilometrů zvedlo.

Kohútka (Javorníky) 7,8 km, převýšení 518 metrů

Krásné horské sedlo v méně známém českém pohoří patří k nejlepším výjezdům v zemi. Na české straně je dobrý povrch, začíná se v Novém Hrozenkově v nadmořské výšce asi 400 m n.m.

Kohútka

Kohútka

Zprvu mírné stoupání údolím říčky se pořádně zvedne v obci Vranča. Opravdový fajnšmekr nekončí nahoře na parkovišti, ale až u horské chaty Kohútka v nadmořské výšce přes 900 m n.m. Ačkoli průměrný sklon je „jen“ 6,6 %, v druhé polovině se to zvedne na 11 % s maximálními pasážemi až kolem 20 %.

Kozákov (Český ráj) 9,5 km, převýšení asi 430 metrů

Kozákov není zvlášť vysoký (744 m n. m.), stojí však osamocený, a proto je také z něho neobvykle rozhled. Údajně je odtud vidět největší část České republiky. Dá se na něj vyjet i z Turnova, my ale doporučujeme vyrazit ze Semil na Chuchelnu, Záhoří a pak už vzhůru na Kozákov.

Pražská bouda (Krkonoše) 3,7 km, převýšení 353 metry

Sice krátký, ale drastický kopec s výjezdem do 1100 m n.m. a pekelnými procenty sklonu. Někomu může připomenout legendární italské Mortirolo, jsou tu pasáže s 22%. Je součástí známého Krakonošova cyklomaratonu. Zdaleka ne všichni závodníci si s nejprudšími úseky poradí v sedle.

Ještěd (Liberec) 9km, převýšení 600 metrů

Úžasný, závratný kopec tyčící se nad Libercem, opět s úžasnými výhledy za dobrých podmínek na velkou část Česka. Kdo aspoň jednu za život nevyjede Ještěd, jako by nebyl (neplatí pro Moraváky).

Horská Kvilda (Šumava) 13,6 km, převýšení 580 metrů

I Šumava má krásné a dlouhé kopce. K nejhezčím a nejlepším patří výjezd z Rejštejna na Horskou Kvildu, místo, které znají hlavně běžkaři. Jede se přes osadu Svojše a nejvyššího bodu dosahuje cyklista kousek z osadou Zhůří asi 3 km před Horskou Kvildou.

Řevničák (Řevnice u Prahy) 6 km, převýšení 300 metrů

Jeden z mála velkých kopců pro Pražáky a cyklisty z nejbližšího okolí metropole. S nej kopci v zemi se nemůže rovnat, ale i tak je to prostě „kopec“. Dostatečně dlouhý, jezdivý, žádná pekelná dřina, ale zabrat dá. Nejsou na něm zrádná místa, i když, občas si myslíte, že jste už nahoře, ale pořád to stoupá a stoupá. Vede z Řevnic směr Mníšek pod Brdy a okolní nejvyšší kopce se „tyčí“ do výšky těsně nad 500 m n.m.

Reklama
Reklama
Reklama