Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nejstarší památku Slovenska ukrývá tajemná hora Marhát

aktualizováno 
Západoslovenské pohoří Povážský Inovec nepatří k vyhledávaným turistickým destinacím. Tím méně pak hora Marhát (748 m) v jeho jižní části. A to přesto, že nabízí nejen jedinečnou přírodu, ale i tajuplnou historii a unikátní architektonickou památku, která je výjimečná v celém středoevropském prostoru.

Slovensko. Vrch Marhát (748 m) z Krahulčích vrchů | foto: Martin JanoškaiDNES.cz


Mapa © PLANstudio s.r.o. 

Hora Marhát (748 m) leží 10 km východně od věhlasných Piešťan a ve svém bezprostředním okolí vytváří nápadnou dominantu. Je nejvyšším bodem jižní části Povážského Inovce a se sousedním Bieleným vrchem (732 m) tvoří nápadný dvojvrcholový masiv v krajině.

Přestože pohoří v těchto partiích ztrácí svou nadmořskou výšku, terén je tady velmi členitý a nápadný. Mají to na svědomí souvrství druhohorních vápenců, na nichž vznikly nejenom výrazné terénní tvary, ale i krasové jevy. Z hlediska turistické návštěvnosti však tato oblast představuje zapomenutý kout, kam našinec zabloudí spíše jen omylem. Pokud by se vám to stalo, určitě nebudete litovat.

Slovensko. Krajina dolního Ponitří z vrchu Marhát

Krajina dolního Ponitří z vrchu Marhát

Název hory souvisí s Velkomoravskou říší

Název Marhát má zřejmě raně středověký původ a souvisí pravděpodobně s etnickým názvem obyvatel západního Slovenska a jižní Moravy v dobách Velké Moravy, která byla zvláště ve franských písemných pramenech uváděna jako Merhárie či Merehari. Historie zde však začíná již v mladší době kamenné před 2 500 až 2 700 lety, kdy na Marhátě existovalo valy opevněné hradisko, jehož sídlištní terasy se zachovaly na jihovýchodních svazích.

V dobách Velkomoravské říše tu vznikla středověká osada vesnického typu, jejíž obyvatelé se specializovali na těžbu a zpracování železné rudy. Archeologický výzkum z let 1974–1980 odkryl dva palisádové dvorce z 9. a 10. století, asi 150 kostrových hrobů, šperky, žernovy a tavicí pece. V té době tu také vedla důležitá cestní komunikace spojující Ponitří s Povážím a dalšími hradisky na Moravě.

Osídlení tu končí na přelomu 13. a 14. století, kdy se pod vrchem Marhát zřejmě již vyčerpaly zásoby železné rudy a vesnice se přemístila níže do úrodnějšího kraje. Také cestní komunikace napříč horami změnila směr a od té doby až dodnes vede výhodnějším terénem přes sedlo Havran.

Dnes je v okolí bývalé středověké osady jenom pustý, hluboký les a při četbě historických informací z panelu naučné stezky na vás dýchne zvláštní, tajuplná atmosféra. Tu si můžete ještě okořenit posezením u mystikou opředeného místa, které se nazývá svatý Jurko.

Nejstarší stavba na Slovensku

Malý kostelík na malé loučce uprostřed hlubokých lesů na jižním úpatí Marhátu představuje již sám o sobě překrásné místo. Zároveň se však jedná o unikátní architektonickou památku, která se řadí k nejstarším stavbám na Slovensku. Jde o starorománskou rotundu z první poloviny 9. století zasvěcenou svatému Jiří.

Slovensko. Dolina Výtoky v Povážském Inovci
Dolina Výtoky v Povážském Inovci

Slovensko. Sprašová rokle Velký jarok u Moravan
Sprašová rokle Velký jarok u Moravan

Stavba od té doby pochopitelně prošla mnohými architektonickými přestavbami, avšak zdivo má původní základ a podle odborných výzkumů se zachovalo až do výšky 5–7 metrů. Vznik stavby souvisí s existencí výše zmíněné středověké osady. I po jejím zániku byl kostelík udržován, roku 1530 tu byla postavena poustevna a středověká církevní škola.

Slovensko. Románská rotunda Jurko - národní kulturní památka

Románská rotunda Jurko - národní kulturní památka

Svatý Jurko je nejenom přední architektonickou a archeologickou památkou na Slovensku, ale také významným poutním místem. Pravidelně několikrát do roka se tu pořádají různá setkání a poutě, čemuž je přizpůsobeno i bezprostřední okolí s malým amfiteátrem.

Po větší část roku tu však bývá pusto a prázdno, což umožňuje naplno vychutnat mystickou a tajuplnou atmosféru tohoto překrásného, kdysi hustě osídleného místa, kde v dávných dobách žili, pracovali a umírali lidé...

Pro živější a názornější představy návštěvníkům slouží palisádová brána při vstupu do areálu a středověké srubové obydlí naproti kostelíku.

Marhát zatím bez rozhledny

Ke svatému Jurkovi a na vrch Marhát se nejčastěji chodívá z jihu z obce Nitranská Blatnica, kde začíná i trasa naučné stezky. Krajinářsky mnohem přitažlivější je však cesta ze severu z doliny Výtoky, kde lze u rekreačního střediska zaparkovat.

Slovensko. Vstupní palisádová brána do areálu národní kulturní památky Jurko
Vstupní palisádová brána do areálu národní kulturní památky Jurko

Zelená turistická značka vás odtud povede ostrým vápencovým hřebenem kolem několika krasových jeskyní a přes spoustu skalních vyhlídek, odkud se otevřou překrásné vzdušné pohledy do hlubin doliny, na kopce Povážského Inovce a zejména na majestátní masiv zalesněného vrchu Marhát. Tato část pohoří nese název Krahulčí vrchy a patří k nejkrásnějším v celém pohoří.

Slovensko. Krasová jeskyně pod Krahulčími vrchy

Krasová jeskyně pod Krahulčími vrchy

Třešničkou na dortu je pak přechod hřebene hory Marhát, který pokrývají zcela neobvyklé lesní porosty se zajímavou květenou tvořené převážně jasanem a javorem, místy i bukem. Při pohledu na pokroucené stromy neobvyklého druhového složení pochopíte, že se nacházíte již v poněkud odlišné klimatické zóně, vystavené výrazně teplým vlivům z jihu.

Vrchol samotný je sice bez výhledu, při přechodu hřebene po červené značce se však otevřou několikrát průhledy směrem na jih a východ na protilehlé pohoří Tríbeč. Ještě zhruba před 20 lety stála na nejvyšším bodě dřevěná triangulační vyhlídková věž. Bohužel již spadla a novou zatím nikdo nepostavil. Snad i proto chodí do oblasti vrchu Marhát zatím jen velmi málo návštěvníků, což umožňuje naplno vychutnat zvláštní kouzlo této pozoruhodné lokality.

Může se hodit

Doporučená trasa
1) Dolina Výtoky – Krahulčie vrchy (zelená) – sedlo Gajda (červená) – Visiace skaly (červená odbočka) – svatý Jurko (zelená, žlutá) – sedlo Marhátu (žlutá) – Marhát (červená) – dolina Výtoky (červená + trasa naučné stezky). Celkem cca 16 km, 5 hodin.

2) Nitranská Blatnica – svatý Jurko (zelená a žlutá) – sedlo Marhátu (žlutá) – Marhát (červená) – sedlo Gajda (červená) – Visiace skaly (červená odbočka) – Nitranská Blatnica (zelená). Celkem cca 18 km, 6 hodin.

Jak se tam dostat
1) do doliny Výtoky: vlastním vozem z Piešťan po mostě přes Váh, za ním hned vlevo směr Topoľčany. Na nejbližší křižovatce v obci Banka vlevo do Moravan nad Váhom, zde odbočit ještě před kostelem doprava směrem k rekreačním zařízením a pokračovat až na konec doliny.
2) Do Nitranské Blatnice: buď vlastním vozem z Piešťan směr Topoľčany anebo autobusovou linkou směr Topoľčany (jezdí pravidelně a často).

Mapa
1 : 50 000 č. 130 – Povážský Inovec, Piešťany – VKÚ Harmanec

Užitečný web
www.rotundajurko.sk


Autoři:




Nejčtenější

Karaoke z Islandu
Přijeďte a zlomíte si jazyk. Nejtěžší karaoke píseň má přilákat turisty

Že je váš rodný jazyk komplikovaný a turisté vás nedokážou ve vaší řeči ani pozdravit? Udělejte z toho výhodu. Originální karaoke písnička s komplikovanými...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Kde se psala historie. Procházka za bitvou tří císařů v okolí Slavkova

V dalším díle seriálu Cesty kulturní krajinou jsme tentokrát zamířili do krajiny okolo Slavkova u Brna. Na komentovanou procházku s ruční kamerou jsme se...  celý článek

Před letošní cestou na Gašerbrum I. měl obavu, zda v něm výstup nerozvíří...
Bál jsem se, že na Gašerbrumu najdu parťákovy ostatky, říká Marek Holeček

Letos poprvé vylezl jihozápadní stěnou na osmitisícovku Gašerbrum I. Před čtyřmi lety tam při druhém společném pokusu tragicky zahynul jeho parťák Zdeněk...  celý článek

Značka na golfovém hřišti v Austrálii upozorňující na přítomnost žraloků.
Už žádné další útoky žraloků. Australské pláže budou hlídat drony

Austrálie vyšle na pláže bezpilotní letouny s kamerami, aby hlídaly výskyt žraloků u pobřeží a okamžitě vysílaly poplach pobřežní hlídce a na chytré hodinky...  celý článek

Další z rubriky

Pohled z Ostré na hřeben mezi Ostrou a Zadnou ostrou
Podzimní ráj bez lidí. Projděte si nejhezčí celodenní túru ve Velké Fatře

Slovenské pohoří Velká Fatra je opravdu velké. Naplánovat tady jednodenní výšlap, který by ukázal tyto pusté a divoké hory v celé své kráse není jednoduché....  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Celý svět i Peruánci tradičně spojují "objevení" skalního města Machu Picchu se...
Panika mezi cestovateli: Povolení na Machu Picchu budou do Vánoc pryč

Pokud plánujete cestu na Machu Picchu cestou Inků, zarezervujte si ihned povolení. Letos se totiž vydávají o tři měsíce dřív než obvykle a předpokládá se, že...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.