Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nejstarší národní park Norska láká na jedinečné kruhové výhledy

aktualizováno 
Návštěva národního parku Rondane by neměla chybět v programu žádné cesty do Norska. Park, který je nejstarším chráněným územím na norské pevnině, nabízí spoustu horských stezek a výstupů. Jedním z nejatraktivnějších cílů je nejvyšší vrchol celého pohoří, 2178 metrů vysoký Rondslottet s úžasnými výhledy.

Norsko, Národní park Rondane, jezero Rondvatnet a chaty Rondvassbu | foto: David Hainallpro iDNES.cz

Národní park Rondane byl vyhlášený v roce 1962 na ploše 57 200 hektarů jako první chráněné území na norské pevnině.

Pohoří Rondane rozděluje jezero Rondvatnet na západní část s ostrými horskými štíty a východní část s typicky zaoblenými vrcholy. Deset hor národního parku přesahuje nadmořskou výšku 2 000 metrů. Nejvyšší z nich, Rondslottet (2178 m), poskytuje díky své poloze unikátní kruhové výhledy.

Cest vedoucích k vrcholu, různé délky i náročnosti, je samozřejmě více. Většina turistů, kteří neplánují vícedenní přechod hor, ale využívá cesty začínající nad osadou Mysusæter na parkovišti Spranghaugen. Pak pokračují před chatu Rondvassbu na vrchol a vrací se stejnou cestou zpět. Tuhle trasu volíme i my.

Norsko, Národní park Rondane, pohled od parkovistě Spranhaugen směrem k Rondslotett

Pohled od parkoviště Spranhaugen směrem k Rondslotett

Kolem ledovcových jezer

NP Rondane

Nejvyšší vrcholy a hluboké horské kotle modelovaly před 6000 lety ledovce. Vzhledem k tomu, že pohoří leží ve srážkovém stínu mohutnějšího a rozsáhlejšího Jotunheimenu, spadne na tomto území méně srážek a ledovce zde již nenajdeme.

Skály jsou porostlé většinou lišejníky, v nižších polohách břízou a rašeliništní vegetací. Vzácně zde najdeme borovici. Z ohrožených bylin roste ve skalních štěrbinách pryskyřník ledovcový, v lesních porostech najdeme oměj severní. Faunu zastupují spíše ptačí druhy (např. strnad sněžní, linduška, bělořit). Losi, rosomáci a lišky jsou v těchto oblastech spíše vzácností.

Od městečka Otta vyjíždíme přes jednu mýtnou bránu na parkoviště Spranhaugen. Všude kolem se rozprostírá široce plochá horská tundra, ze které se zvedají dvoutisícové kopce. Nejvyšší z nich, Rondslotet, bude naším cílem. Pěšky z parkoviště je to poctivá celodenní túra.

Nejdříve nás čeká asi pět nebo šest kilometrů chůze po zpevněné štěrkové cestě k chatě Rondvassbu, u výtoku řeky Store Ula z jezera Rondvatnet. V komplexu turistických chat je možné se občerstvit nebo třeba i ubytovat.

Od chaty stezka stoupá mezi trsy trávy a kameny příkře vzhůru. Nad chatou se pak ve svazích terén láme, cesta se noří do ledovcového údolí a v jeho závěru prudce v kamení a suti stoupá do sedla pod vrchol Vinjeronden.

Kopce pohoří Rondane ve svých vrcholových partiích připomínají velkou hromadu větších či menších kamenných bloků, které při zhoršeném počasí a dešti nepříjemně kloužou. Samotný Vinjeronden (2044 m) se svým plochým a poměrně rozlehlým vrcholem poskytuje nádherné kruhové výhledy. Východní svahy spadají téměř kolmo do impozantního ledovcového karu s ledovcovými jezery, na kterém začátkem léta můžeme zahlédnout i zbytky ledu.

Norsko, Národní park Rondane, na sněhových polích

Národní park Rondane, na sněhových polích

Větrem a mlhou na "Kulatý zámek", místo zázraků

Člověk by si řekl, že když dosáhl prvního dvoutisícového vrcholu na cestě, má vyhráno. Hlavní zkouška odhodlání a vytrvalosti nás ale teprve čeká. Z Vinjerondenu je totiž třeba nejprve sejít do sedýlka a teprve potom začít stoupat k vysněnému cíli. Ztráta výškových metrů nakonec není tak tragická, jak se na první pohled zdá. Přesto zkušenost říká, že na tomto místě tak polovina lidí otáčí a vrací na parkoviště.

Norsko, Národní park Rondane, pohled z vrcholu Vinjenrondenu

Pohled z vrcholu Vinjenrondenu

Tím, že se Rondslottet vypíná uprostřed centrální části pohoří Rondane, nabízí jedinečné, nezapomenutelné výhledy na všechny světové strany. Ne nadarmo se kopci, na jehož vrcholu najdeme vysokou kamennou mohylu, říká Rondslottet, v překladu Kulatý zámek.

Norské hory a hlavně počasí v nich je ale nevyzpytatelné. Povětrnostní podmínky se mění velmi rychle, mlhu a déšť může vystřídat slunečné počasí nebo sněžení uprostřed léta. Tento kopec je pro mě tak trochu začarovaný. Na vršku jsem stál několikrát, ale vždy jsem začínal za deště, mlhy a ve vyšších partiích pohoří se pak přidal silný vítr. Přesto jako zázrakem se vždy alespoň na malou chvíli odkryly mraky a mohl jsem si vychutnat onen nádherný a neopakovatelný rozhled, pro který je tento kopec tak populární.

Norsko, Národní park Rondane, pohled z Rondslottetu na Vinjeronden

Pohled z Rondslottetu na Vinjeronden

Další tipy na túry a zajímavá místa

Parkoviště Spranhaugen i chata Rondvassbu nejsou jedinými výchozími místy pro výstup na Rondslottet nebo ostatní vrcholy v oblasti.

Velmi atraktivním výchozím bodem je také Dørålseter severně od Rondslottetu. Další možností je zahájit několikadenní přechod pohoří od chaty Bjørrnholia a podle času a počasí zvolit některou z mnoha možných různě dlouhých variant.

Norsko, Národní park Rondane

Národní park Rondane

Norsko, Národní park Rondane, jezero Rondvatnet

Jezero Rondvatnet

Nesmírně zajímavé jsou tzv. zemní pyramidy Kvitskriuprestinne ("Bílí mniši"). Tyto geologické útvary najdeme v jihozápadní části pohoří Rondane v pravém údolí Svahureky Uly. Jsou dokonale vyvinuty v poměrně sypkých morénových uloženinách a některé dosahují výšky až 8m. Tato lokalita je chráněným přírodním výtvorem.

Toulání v norských horách je velmi příjemné. Možná i proto, že zdejší zákony na ochranu přírody jsou pro turisty a milovníky spaní ve volné přírodě vcelku tolerantní. Možná proto, že lidé, kteří žijí a pohybují se v drsné přírodě, jsou prostě fajn. Severská příroda si v sobě do dnešních časů uchovala svou přirozenou divokost, nespoutanost i krásu, která je v našich zeměpisných šířkách tak vzácná.

Norsko, Národní park Rondane, západ slunce

Národní park Rondane, západ slunce

Místo Čistý čas chůze Nadmořská výška
Parkoviště Spranhaugen 1085 m n.m.
Rondvassbu 1:10 1170 m n.m.
Sedlo pod Vinjeronden 1:30 1770 m n.m.
Vinjeronden 0:30 2044 m n.m.
Sedlo mezi Vinjeronden a Rondslotett 0:15 1920 m n.m.
Rondslotett 0:30 2178 m n.m.
Sedlo mezi Vinjeronden a Rondslotett 0:30 1920 m n.m.
Vinjeronden 0:15 2044 m n.m.
Rondvassbu 2:00 1170 m n.m.
Parkoviště Spranhaugen 1:20 1085 m n.m.
Pozn. Časové údaje byly přepsány z mého cestovního deníku, údaje o nadmořské výšce byly povětšinou odečteny z mapy nebo změřeny výškoměrem na hodinkách Sunto Vector.

může se hodit

Mapy © Google

Doprava autem

Z Osla, hlavního norského města, doporučuji jet po silnici E6 kolem největšího norského jezera Miøsa směrem na Hamar, Lillehammer a Ottu. Zde je třeba na značené odbočce třeba odbočit vpravo (na Mysusæter) a v serpentinách vystoupat do osady Mysusæter a přes několik dalších mýtných bran dojet až na parkoviště Spranhaugen.

Ubytování a stanování

Norský zákon o ochraně přírody je velmi tolerantní k táboření ve volné přírodě. Spát pod stanem se smí téměř všude, kde to není výslovně zakázáno. Ve vzdálenosti menší než 200 m od soukromého stavení je vhodné požádat o souhlas majitele objektu. Místní s tím většinou nemají žádný problém a umí i doporučit vhodnější a lepší místo k táboření.

Kempů je v oblasti celá řada. Výborné zkušenosti mám s Otta Turistsenter (cena přibližně 50 NOK za stan, příplatek za teplou vodu ve sprše 10 NOK). Několik dalších osvědčených kempů je v Dombåsu a jeho bezprostřední blízkosti.

Doporučené vybavení

Pro tuto túru nebudete potřebovat žádné zvláštní vybavení. Svou výstroj a výzbroj byste měli přizpůsobit častým zvratům počasí. Srážky jsou zde poměrně časté a teplota může i v létě klesnout pod 10 °C.

Doporučujeme kvalitní turistické boty (maratonky určitě nestačí), funkční spodní prádlo, druhou vrstvu na zateplení (fleece nebo windstopper), kvalitní nepromokavé kalhoty a bundu, čepici, rukavice a teleskopické hole (usnadní chůzi).

Vhodná doba pro návštěvu

Se stálostí počasí bývá v Norsku trochu problém. Podle průvodců je nejstálejší počasí na začátku července. Z vlastní zkušenosti ale mohu doporučit spíš přelom července a srpna, případně první polovinu srpna. V této době je méně komárů.

Autoři:




Nejčtenější

Tak samozřejmě, polévání slečen v bikinách šampaňským je přesně to, o čem muži...
Ostrov bude plný sexu, drog a alkoholu, láká na svou dovolenou agentura

Neomezený sex, dvě dívky denně, vstřícný postoj k drogám, alkoholu a jídla, co hrdlo ráčí. Čarokrásné pláže, party na jachtě. Ony čtyři dny na soukromém...  celý článek

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Jezero Como patří k těm lokalitám, kam se dá z Česka snadno zaletět na víkend....
Kam létat v zimě: k moři v Maroku se dá dostat už za pětistovku

Nebe nad Evropou nikdy nebylo tak plné, ceny za leteckou dopravu tak nízké a pro cestovatele z Česka se nově přibližují i některé destinace, do kterých...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Další z rubriky

Pfaffenstein a königsteinská pevnost, tentokrát ze Spitzsteinu.
Liduprázdnou pustinou Labských pískovců do Saského Švýcarska

I v profláknutém Saském Švýcarsku se dají najít velice přitažlivá místa, kam masový turismus stále ještě nezatnul svůj drápek. Ba naopak. Na této dobrodružné...  celý článek

Pohled z Ostré na hřeben mezi Ostrou a Zadnou ostrou
Podzimní ráj bez lidí. Projděte si nejhezčí celodenní túru ve Velké Fatře

Slovenské pohoří Velká Fatra je opravdu velké. Naplánovat tady jednodenní výšlap, který by ukázal tyto pusté a divoké hory v celé své kráse není jednoduché....  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.