Za všechno může opuštěná Liduška
Vypadá to jako pohádka, jenže tenhle příběh se opravdu stal. Spisovatel Rudolf Těsnohlídek se v prosinci roku 1919 vypravil do lesů nedaleko Bílovic nad Svitavou. Chtěl si domů uříznout nějaký pěkný stromek. Uslyšel pláč a pod jedním ze smrků uviděl dítě. Nedávno narozenou holčičku. Odnesl ji do nemocnice, dostala jméno Liduška a pak si ji vzala do výchovy jedna brněnská rodina.
Příběh vzbudil velký rozruch a Těsnohlídka napadlo, že by se dal využít k pomoci jiným dětem v nouzi. Začal organizovat charitativní sbírky a o pět let později uspořádal velkou slavnost na počest zachráněné Lidušky. Symbolicky nechal přivézt na brněnské náměstí smrk, pod kterým byla nalezena, a lidé pod něj nosili peníze a dárky pro podobně opuštěné děti v nalezincích.
Nebyl to tak úplně spisovatelův vlastní nápad, nazdobit strom na náměstí, podobný viděl v Kodani. Hlavní však je, že Brňanům se slavnost líbila, štědře přispívali, a tak vznikla tradice stavět vánoční stromy na českých a moravských náměstích. Další rok si ten svůj nazdobila Plzeň, pak Kladno a další města se přidávala.
Tehdy, při první Těsnohlídkově slavnosti v prosinci 1924, si už Češi zdobili stromky doma, ale šlo o poměrně nový zvyk.
"Vánoční stromek je německá tradice, která se v českých a moravských domácnostech rozšiřovala až ve druhé polovině devatenáctého století, ale stále ještě byla módní záležitostí pro bohatší vrstvy. Běžnější začaly stromky být až na počátku dvacátého století," vysvětluje Radoslav Vlk, zástupce ředitele Valašského muzea v Rožnově pod Radhoštěm.
Zářící kaktus. Podobné bizarní napodobeniny vánočních stromků najdeme v mnoha zemích Latinské Ameriky. Zdobí se kaktusy i palmy.
Zdobit se dá i banánovník
Úplně první zmínka o nazdobeném a svícemi osvětleném vánočním stromu pochází z kroniky z německých Brém z roku 1570. Píše se tam o slavnostech v cechovních a řemeslnických domech, kde se lidé scházeli u takových stromků.
V Česku se poprvé psalo o nazdobeném stromě v roce 1812. Připravil ho Jan Karel Leibich, ředitel Stavovského divadla, při slavnosti pro přátele na zámečku v Libni. Pražské dámy byly neobvyklou dekorací nadšeny, a tak se za rok v prosinci každá chtěla před přáteli blýsknout podobným stromem. A po nich další a další hostitelky. Stromky zdobily pečivem, ovocem, mašlemi, první zmínky o lojových svíčkách se objevily až o pár desítek let později.
Přestože katolická církev nejdříve označovala zdobení stromů za pohanský zvyk pocházející od germánských a keltských kmenů, které nazdobenými stromky uctívaly bohy o zimním slunovratu, právě křesťané mají zásluhu na rozšíření tohoto zvyku po celém světě.
Pro mnohé Evropany žijící v Africe či Austrálii je právě nazdobený stromek vzpomínkou na domov, a tak si klidně zdobí třeba palmu nebo banánovník. Ovšem nyní je vánoční strom také symbolem úspěchu, bohatství a postavení. Radnice, obchodní centra a hotely se předhánějí, kdo bude mít vánoční strom největší, nejkrásnější, nejzajímavější.
Unikátní vánoční stromy
Z těch českých bezesporu získal v tomto směru prvenství dvacet čtyři metrů vysoký smrk z Beskyd, který byl v roce 1999 vybrán k ozdobě náměstí Svatého Petra ve Vatikánu. I největší smolař mezi vánočními stromy bohužel pochází z Česka. To je ten, který byl v roce 2003 umístěn na Staroměstském náměstí v Praze tak nešťastně, že se zřítil a zranil čtyři lidi.
Výběr vánočního stromu na náměstí je tudíž docela věda. Ten správný jdou vždy vybrat lesníci, dendrologové a dřevorubci a společně zkoumají, zda řežou strom nejen krásný, ale i zdravý, aby se při poryvu větru nerozlomil nebo nespadl.
Za nejkrásnější je každoročně označován strom v Rockefellerově centru v New Yorku. První tam stál už v roce 1931, ještě dříve, než stavba byla zcela dokončena. Každý rok ho rozsvěcuje americký prezident pomocí tlačítka, kterým se strom najednou celý rozzáří. Každý rok má jinou výzdobu, kterou připravují přední výtvarníci.
Za největší vánoční strom na světě označují každý rok ten svůj organizátoři vánočních trhů v Dortmundu. Je vytvořen ze stovek menších stromků poskládaných do pyramidy a jde o unikátní technické i umělecké dílo.
S velkou slávou vztyčují vánoční stromy v Brazílii. Letos ten hlavní v Rio de Janeiru umístili na umělý ostrůvek na pobřeží, takže strom vypadá, jako by plaval v moři.
