Večeře nad propastí
Začněme v gruzínském Tbilisi, značně konzervativním místě, kde by člověk podobné vylomeniny snad ani nečekal. Gruzínci jsou tradičně velmi pohostinní a platí zde pravidlo, že na konci hodování musí zůstat alespoň třetina jídla na stole. Proto slavnostní tabule překypují spoustou dobrot a lahůdek. Jenže někdy vás na jídlo přejde chuť.
„Když jsme přišli do vyhlášené restaurace nedaleko chrámu Metekhi, odvedli nás do salonku s terasou ve čtvrtém patře, kde již byla prostřena nádherná tabule. Ale v okamžiku, kdy jsem se měl posadit, krve by se ve mně nedořezal. Podlaha byla totiž prosklená a pod námi bylo nějakých patnáct metrů ničeho. Z jídla jsem neměl nic, celý večer jsem bojoval se závratí,“ vzpomíná na netradiční gastronomický zážitek cestovatel Jan Stach.
Hodování v oblacích
Zatímco Stach dopředu nic netušil, milovníci adrenalinu si po celém světě dopřávají oblíbenou atrakci s názvem „Večeře v oblacích“, často si ji navíc dávají jako originální dárek k svátku či k narozeninám. V Praze tuto akci již několik let pořádá restaurace Kampa Park. Jak to celé probíhá?
Nejprve se hosté usadí kolem obrovského stolu, personál je zapne do bezpečnostních popruhů a pak už se celá plošina vznese padesát metrů nad zem, kde šéfkuchař s pomocníky servíruje tříchodové gurmánské menu. Křesla jsou umístěná do volného prostoru, takže když se podíváte pod sebe, vidíte přímo dolů. Jedinečné hodování vysoko nad pražskými střechami ovšem není levnou záležitostí. Hodinový oběd v oblacích stál letos v létě 2 490 korun za osobu, večeře vyšla na 3 390 korun.
Večeři ve výšce servíroval před pár lety i šéfkuchař Zdeněk Pohlreich:
19. září 2009 |
V absolutní tmě
V Praze dlouhé roky fungovala také unikátní restaurace Pod křídlem tmy, která nabízela zvláštní zážitek v podobě tříchodové večeře servírované v absolutní tmě. Hosté si nejprve museli všechno odložit, od tašky až po hodinky či telefon a pak je slepá servírka odvedla do temné místnosti, kde je usadila ke stolu. Zde se pak během tří hodin podávala slavnostní večeře. A pokud si návštěvník navíc vybral menu jako překvapení, nevěděl dopředu, co mu na talíři přinesou. V podniku vládla absolutní tma, takže si člověk neviděl ani na špičku nosu a řada hostů místo příborů jedla raději celé jídlo rukama.
I když v Praze už tato restaurace nefunguje, stejný zážitek nabízí spousta podniků rozmístěných po celém světě, od Londýna až po Kuala Lumpur. Třeba v Paříži se podobný podnik jmenuje Dans Le Noir?
U stolu na záchodě
Výjimečné „gastronomické“ zážitky založené na unikátních či extravagantních nápadech najdete na mnoha dalších místech. Například na Tchaj-wanu funguje restaurace, kde se sedí na toaletních mísách a některé pokrmy mají značně nelibou podobu výkalů.
Naopak na technický pokrok sázejí restaurace ve Švýcarsku či v New Yorku. Nad oblíbeným alpským lyžařským střediskem Saas Fee stojí ve výšce 3 500 metrů nejvyšší otáčivá restaurace v Evropě, která se během hodiny otočí kolem dokola a návštěvníkům sedícím u stolů nabídne fascinující panoramatický výhled na nedaleké čtyřtisícové vrcholy.
Podobný zážitek s výhledem na špičky newyorských mrakodrapů poskytuje otáčivá restaurace v hotelu Marriott Marquis na Broadway, která sídlí ve 47. patře.
A ještě jeden výškový unikát. Na ledovci „Kaprun“ pod horou Kitzsteinhorn se každý rok staví prostorné iglú ve výšce 2 500 metrů, kde se u ledového stolu servírují večeře. Absolutní romantika, až na to, že se tu musí jíst v rukavicích a jídlo rychle stydne.
Mezi žraloky
Ze zimy se přesuneme do tepla. A také do luxusu. Na Maledivách v komplexu Rangali funguje podmořská restaurace umístěná pět metrů pod hladinou moře, kde si hosté mohou během večeře prohlížet nejrůznější mořské živočichy.
Podobný interiér najdou bohatí gurmáni také v jedné z nejluxusnějších restaurací světa Al Mahara sídlící v proslulém dubajském hotelu Burdž Al Arab. V obrovském akváriu s milionem litrů vody a se sklem o tloušťce 18 centimetrů se tu před jejich zraky prohánějí desítky druhů ryb včetně žraloků a rejnoků. A kolik to tu vlastně stojí? Menu o sedmi chodech doplněné párováním vín vyjde na osobu na 11 tisíc korun.
Na ostrově Mauricius v hotelu „Le Prince Maurice“ zase servírují romantické večeře na plovoucích terasách umístěných uprostřed mangrovů na břehu moře, což má zvláštní efekt, neboť vždy, když číšníci něco přinášejí či odnášejí, celá plošina se lehce pohupuje.
Na kávě u Vetřelce
Na závěr přidejme jednu strašidelnou kavárnu. Najdete ji ve švýcarském městečku Gruyéres a jejím duchovním otcem je před rokem zesnulý umělec HR Giger, který stvořil vizuální podobu Vetřelce. Kavárna stojí naproti Gigerově muzeu a nabízí možná ještě silnější zážitek než samotná expozice, neboť si zde můžete všechno vyzkoušet a osahat. Třeba se usadit do „biomechanických“ židlí, které, byť nevypadají zvlášť pohodlně, jsou vypolstrované gumou a sedí se v nich celkem příjemně.
Prostředí restaurace je značně působivé a připomíná tajemnou jeskyni vyzdobenou monstrózní páteří s obratli, zdi navíc zdobí děsivé obličeje. Nic pro slabé povahy, zvlášť po několika skleničkách alkoholu.
Vaše restauraceJedli jste někdy v restauraci, která byla něčím výjimečná (pokud nejde jen o ceny)? Podělte se o svoje zkušenosti s ostatními čtenáři v diskusi. |