Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nejprokletější z prokletých: za svatbu s vynašečem žump 50.000 rupií

aktualizováno 
Indie sice míří do kosmu, ale většina jejích obyvatel žije v naprosté bídě. Páteří místní společnosti je dosud proklínaný kastovní systém. Pro Evropana 21. století je existence kastovního řádu naprosto nepochopitelná, ale Indie s miliardou obyvatel se ho dodnes nedokázala vzdát.

Indie - Gándí chtěl, aby všichni v Indii pracovali, ale svatí muži dodnes žijí z milodarů věřících. | foto: Libor Budínský

Klikněte pro informace o zemi

Kastovní systém byl trnem v oku již samotnému otci indické samostatnosti, slavnému Mahátma Gándhímu, který požadoval jeho okamžité zrušení. Marně.

Lék, o který nestáli

Stojíme na okraji silnice vedoucí z čtyřmilionového Ahmadábádu, hlavního města indického státu Gudžarát. Zatímco proslulé indické památky, jako je Tádž Mahal či Váránasí, jsou plná prodavačů suvenýrů a všemožných tretek, kteří se snaží z turistů vyždímat pár rupií, tady nečeká nikdo.

Slavný Gándhího ašrám Sabarmati, ve kterém indický světec prožil téměř dvě desetiletí, nepřitahuje žádnou pozornost. Nejezdí sem ani místní, ani turisté.

Stejné je to s Gándhího odkazem. Přestože se jeho jménem zaklíná každý indický politik a sochy vychrtlého muže v bederní roušce stojí snad ve všech parcích, podstata jeho učení už se dávno vytratila.

A právě zde, v malé komunitě tehdy žijící daleko za městem, se Gándhí pokusil zrušit zastaralé společenské předsudky a nastolit řád svobody, důvěry a rovnosti. Jeho experiment trval dlouhých šestnáct let, během nichž Gándhí udělal zásadní kroky vedoucí k osvobození Indie. Svobodu své země vybojoval, ale indickou společnost zdaleka nevyléčil.

Indie

Gándhího ašrám dnes slouží jako muzeum. V malém domku přijímal indický světec krále i prezidenty.

Boj proti kastám

Gándhí svůj ašrám vytvořil v roce 1917 jako modelový příklad moderní společnosti a tajně doufal, že by tak jednou mohla fungovat celá Indie.

Strávil zde dlouhých 16 let, během niž se snažil na území ašrámu vybudovat komunitu založenou na morálních principech. Jedním z nich bylo i zrušení kastovního systému, který podle jeho názoru paralyzoval indické dějiny. Snažil se, aby lidé v ašrámu překonali kastovní předsudky, a pokud se jim to nepovedlo, museli z komunity odejít. I když to byli třeba Gándhího vlastní příbuzní.

Gándhí chtěl změnit Indii na společnost bez kast, kde by neexistovali žádní dědičně nadřazení bráhmani ani bezmocní nedotknutelní, ale to se mu nepovedlo a Indie se dodnes potácí ve velmi složitém systému kastovních nerovností.

Kastovní cejch je stále prvním bodem, na který musí lidé myslet při uzavírání manželství. Když čtete seznamovací inzeráty v novinách, příslušnost ke kastě stojí na prvním místě. Žádný pohledný vysokoškolák, ale bráhman, 23 let, hledá...

Indie

V ašrámu se tak trochu žilo podle hesla bez práce nejsou koláče a tak i samotný Gándí pravidelně usedal ke svému kolovrátku.

Vládní peníze nikdo nechce

I když kastovní systém zrušila ústava z roku 1950, dodnes přetrvává. Zatímco bráhmanů je jen 50 milionů, nejnižší vrstva dalitů čítá přes 600 milionů lidí.

Na absolutním dně indické společnosti stojí rodiny, které se živí vynášením výkalů z žump. Těch je údajně 30 milionů.

Indická vlády sice proti kastám bojuje. Posledním trumfem indické federální vlády je návrh, že se bude za svatbu s dalitem, čili příslušníkem nejnižší kasty, platit. Kdo si vezme za manžela či manželku člověka z této kasty, dostane od státu 50 tisíc rupií (tedy zhruba 25 tisíc korun), což je průměrný příjem za dva roky.

Přesto se do podobných svazků příliš Indů nehrne. Příbuzní je totiž stále považují za zneuctění své rodiny a svého jména. Především na venkově je podobný sňatek stále tabu a pokud ho někdo poruší, je místní společností vyobcován a často dokonce dohnán k sebevraždě.

Navíc v Indii dosud platí pravidlo, že sňatky domlouvají rodiče a přestože nám připadá naprosto nepochopitelné, až 95 procent sňatků stále zůstává zorganizováno prostřednictvím rodičů. A pro ty je pád na dno kastovního žebříčku nepřípustný.

Indie

Kasty se Gándímu zrušit nepodařilo. Když se někdo narodí v chýši nedotknutelných, svého puncu se nikdy nezbaví.

Žebráci pro Tádž Mahal

Celá Indie dodnes zůstává zemí nepřekonatelných rozdílů a obrovských kontrastů. Na jedné straně stojí téměř nevyčíslitelné bohatství, na straně druhé nekonečná chudoba a bezmoc. Jenže taková byla Indie vždy. Pohádkově bohatí mahárádžové stavěli velkolepé luxusní paláce a pohádkové hrobky, z nichž ta nejslavnější, turisty opěvovaný Tádž Mahal, téměř zruinovala státní pokladnu.

Dnes má Indie má vesmírný i atomový program, ale děsivá chudoba z ulic nezmizela a miliony dětí se rodí v příšerných slumech bez naděje, že se vůbec někdy naučí číst a psát.

Indie, život na ulici

Chudoba v Indii je propastná. Přímo na ulici žijí miliony lidí, jejichž jediným majetkem je miska na jídlo a pár kousků starého oblečení.


TIP: Kniha Svět na dosah zkušeného spisovatele a reportéra časopisu Instinkt Libora Budínského přináší soubor unikátních reportáží ze zemí Asie, Afriky a Evropy.

Mottem autora je heslo vyzkoušet se má úplně všechno, proto se v reportážích můžete dočíst, jak chutnají smažení brouci, jak se kouří zakázané opium, jaký je noční výstup na posvátnou Adamovu horu či jak se pluje na rýžových člunech po indickém venkově.

Kniha Svět na dosah nabízí nejen úchvatný pohled do exotických krajin, ale také spoustu námětů ke snění a tipů na nezapomenutelné dobrodružství.


Zásady ašrámu


Gándhí založil svou společnost v ašrámu na několika pravidlech, která jsou i z pohledu dnešní Indie stále moderní. Kladl velký důraz na vzdělání, které podle něj znamenalo službu vlasti. Současně v ašrámu zakázal sluhy a každý se musel starat sám o sebe.

V komunitě se nejedlo maso, nikdo nesměl kouřit či pít alkohol. V ašrámu se dodržoval celibát a zásada nenásilí, nikdo nesměl vlastnit zbytečný majetek a všichni si byli rovni. Navíc v ašrámu museli všichni pracovat a také Gándhí pravidelně usedal ke svému kolovrátku.

Jak se stal Gándí světcem


Gándhí pocházel z kasty obchodníků, která nebyla nejnižší, ale také zdaleka ne nejvyšší. Přesto mu rodina umožnila skvělé vzdělání. Gándhí vystudoval v Anglii práva, získal členství v britské advokátní komoře, poznal západní kulturu a oblíbil si elegantní obleky včetně hedvábného cylindru a blyštivých lakýrek.

Když se pustil do boje za rovnoprávnost a nezávislost, oděl se jako chudý Ind a začal žít životem světce. Už od třinácti let byl ženatý, měl několik dětí, ale v osmatřiceti letech se rozhodl pro absolutní pohlavní zdrženlivost. Gándhí si začal také sám prát, sám si stříhal vlasy a vynášel obsah svého záchodu, což byla tradiční práce nejnižší indické kasty nedotknutelných.

Později přidal ještě radikálnější způsob duchovní očisty. Jedl jen jogurt a ovoce, nosil pouze bederní roušku, kterou si sám ušil. V ní se dokonce dostavil na jednání s britským králem.

Gándhíová versus Gándhí


Indíra Gándhíová nebyla, jak se spousta lidí domnívá, dcerou Gándhího. Pocházela ze starobylého rodu bráhmanů, tradičně nejvyšší indické kasty, a jejím otcem byl dlouholetý předseda vlády Néhrú.

V pětadvaceti letech se provdala za novináře a politika Fírúze Gándhího, který měl se slavným Gándhím společné pouze jméno.

Co však Indíru s Gándím spojovalo, byla násilná smrt z rukou atentátníků. Osmasedmdesátiletého Gándhího zastřelil v roce 1948 třemi ranami z pistole zarputilý nepřítel muslimů Náthurám Gódsé. Když Indíra Gándhíová krvavě potlačila povstání sikhů, čekal i na ni krutý trest. Její vlastní osobní strážce ji zasáhl z bezprostřední blízkosti ze samopalu. Až poté se zjistilo, že to byl sikh.

 


Text a foto: LIBOR BUDÍNSKÝ

Autor:




Nejčtenější

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Tisíc vojáků se střetlo u Slavkova u Brna. Připomněli si rok 1805, kdy...
Procházka za bitvou tří císařů. Sledujte unikátní přenos z okolí Slavkova

V rámci seriálu Cesty kulturní krajinou dnes ve 13:30 zavítáme do krajiny okolo Slavkova u Brna. Projdeme se pěšky a popojedeme kočárem taženým koňmi s hosty,...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Petrova bouda v Krkonoších už zvenčí opět vypadá jako horská chalupa...
VIDEO: Krkonošská Petrovka už vypadá jako horská bouda, je pod střechou

Petrova bouda na hřebenech Krkonoš, kterou před šesti lety zničil požár, už znovu vypadá jako horská chalupa. Přes léto dostala dřevěná okna a střechu. Zima...  celý článek

Pokuta za porušení zákazu kouření na thajských plážích může dosáhnout až 100...
Za cigaretu u moře pokuta 60 tisíc. Thajsko zakazuje kouření na plážích

Jedna z nejpopulárnějších turistických destinací zavádí od 1. listopadu zákaz kouření na vybraných plážích. Thajský turistický úřad k zákazu přistoupil poté,...  celý článek

Další z rubriky

V Kerkyře na Korfu je nejmenší přistávací ranvej v jižní Evropě
VIDEO: Káva a letadla nad hlavou. Pohodová atrakce na řeckém ostrově

Na Korfu je jedna z nejmenších přistávacích ranvejí v jižní Evropě. Piloti musí mít speciální výcvik, neboť z jedné strany je moře a z druhé nejvyšší hora...  celý článek

Japonští turisté před bazilikou Sacré-Couer
Čekají Paříž z filmů a realita je šokem. Japonci z toho i zvracejí

Paříž, město lásky a světel, je především díky filmům a seriálům známá jako jedno z nejromantičtějších míst na světě. Ovšem pro některé turisty je realita tak...  celý článek

Sedlo Zbojská
Divoký výlet do historie. Malý Slovenský ráj zbojníka Jakuba Surovca

Ve stínu legendárního Juraje Jánošíka působil v 18. století na Slovensku zbojník nemilosrdného jména Jakub Surovec. Jeho domovským rajonem byla oblast...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.