Nejkrásnější řeky Slovenska: projeli jsme Prielom Dunajce na kánoi

Seriál aktualizováno 
V našem miniseriálu vám postupně představíme podle našeho názoru tři nejhezčí vodácká splutí na Slovensku. U našich východních sousedů najdeme spoustu nádherných řek pro vodáky zkušené i méně zkušenější. Podmínkou našeho výběru byla relativní vodácká nenáročnost a možnost vypůjčení lodí a dalšího vybavení.

Prielom Dunajce patří mezi krajinově i vodácky nejhezčí místa na Slovensku. | foto: Jan Hocek, pro iDNES.cz

Z pestré nabídky slovenských toků jsme nakonec vybrali tři jednodenní splutí: Prielom Dunajce, který můžete absolvovat i s místními průvodci na raftu nebo na vorech; dále řeku Hron v jejím vodácky nejhezčím úseku nad Bánskou Bystricí a jako specialitu nabídneme Prielom Hornádu v oblasti národního parku Slovenský ráj.

Všechny oblasti navíc mají plnohodnotné vyžití v podobě pěších výletů nebo cykloturistiky, takže na své si tu přijdou nejenom čistokrevní vodáci, ale každý, kdo má rád aktivní dovolenou v přírodě.

Skalní vyhlídky Sokolica a Trzy Korony

Pro naši „obojživelnou“ dovolenou na Slovensku balíme pohorky i boty do vody, do střešního boxu putují dvě nafukovací kanoe s pádly a vyrážíme na východ.

Navečer přijíždíme do Červeného Kláštora, který je centrem slovenské části Pienin. Malá obec leží na hranici s Polskem, které můžete snadno navštívit. Stačí, když přejdete po lávce pro pěší na druhou stranu Dunajce.

Fotogalerie

Právě kvůli řece Dunajec jsme tady, nicméně Pieniny skýtají skvostné pěší túry po vápencových horách se spoustou skalních vyhlídek, oblíbená je také projížďka na kolech podél Dunajce.

Ač patří Dunajec mezi nejčistší řeky Evropy, po deštích je voda v řece ještě trochu zakalená, a tak se rozhodujeme počkat pár dní, až se voda vyčistí a nejprve se vydat do hor.

Volíme celodenní trasu na polském území, během které navštívíme všechny skalní vyhlídky na levém břehu řeky, včetně nejznámějšího vrcholu Trzy Korony.

Vyrážíme z obce Krościenko nad Dunajcem a po zelené značce vystoupáme na zalesněný vápencový hřeben nedalo vyhlídky Sokolica. Za vstup na tuto asi nejhezčí vyhlídku Pienin se sice platí, ale výhled opravdu stojí za těch pár zlotých.

Vyhlídka Sokolica v polské části národního parku Pieniny

Vyhlídka Sokolica v polské části národního parku Pieniny

Více než tři sta metrů pod námi se jako had mezi skalami klikatí řeka Dunajec, na jejíž hladině plují voraři s turisty a občas zahlédneme i nafukovací raft nebo kajak. Z této výšky sice nemůžeme rozeznat jednotlivé peřeje, které nás za pár dnů čekají, zato dohlédneme až k Vysokým Tatrám.

Pokračujeme po modré značce po hřebeni a míjíme několik dalších skalních vyhlídek. Naším cílem je vrchol Trzy Korony (tři koruny). Název hory vychází z několika skalních vrcholů (ve skutečnosti je jich pět a nikoliv tři), které vytváří nádhernou dominantu celých Pienin.

Léto na Slovensku

Chystáte se na Slovensko a hledáte inspirativní výlety pro vaší dovolenou? Podívejte se do bohatého archivu naší rubriky. Tipům na výlety po Slovensku se pravidelně věnujeme každou sezonu.

Za vstup na vrchol se opět vybírá vstupné, naše lístky ze Sokolice však platí i sem. Teprve u vstupu na vyhlídku poprvé potkáváme více lidí, převážně to jsou polští turisté. S ohledem na popularitu vrcholu a velmi malý prostor na vrcholové plošině tu bývají dlouhé fronty, než se na vás dostane řada.

My čekáme naštěstí jen pět minut než se dostaneme na vrchol s nádherným výhledem na Dunajec, Červený Kláštor a Vysoké Tatry. Z vrcholu nás do Červeného Kláštera čeká už jen sestup po žluté značce, která prochází hezkým vápencovým kaňonem.

Výhled z vrcholu Trzy Korony na Červený Kláštor a masiv Vysokých Tater

Výhled z vrcholu Trzy Korony na Červený Kláštor a masiv Vysokých Tater

Na kanoi Prielomem Dunajce

Po pár dnech, kdy jsme podnikli další pěší výlet a obhlédli si peřeje Dunajce ze sedla bicyklu, se konečně chystáme na vodu. Začínáme pod hrází přehrady v obci Stromowce Wysne a odtud do našeho cíle v Krościenko nad Dunajcem to máme celkem 24 kilometrů po rychlé proudící řece, tedy odhadem asi tři hodiny plavby.

Nafukujeme naše kanoe a během půl hodiny se už houpeme na vodě. První kilometry až do Červeného Kláštora pohraniční řeka svižně uhání pod pieninskými kopci a klikatí se mezi loukami a pastvinami s bečícími stády ovcí. Nalevo Polsko, napravo Slovensko.

Plavba na pltích je na Dunajci největší turistickou atrakcí.

Plavba na pltích je na Dunajci největší turistickou atrakcí.

Míjíme polské svaziště pltí, kde se z jednotlivých dřevěných plováků svazují...

Míjíme polské svaziště pltí, kde se z jednotlivých dřevěných plováků svazují vory pro turistickou plavbu.

Zakrátko míjíme polské svaziště pltí – tady nasedají polští turisté na vory (pltě) a za pomoci dvou pltníků v krojích, kloboucích a s dlouhými bidly splouvají řeku. Plavba turistů na vorech tu má dlouhou tradici, která začíná až v roce 1867, ale vorařské řemeslo se tu provozovalo již o století dříve.

Po hodince plavby se objevují domy Červeného Kláštora a před námi se zdvihá monumentální tvar hory Trzy Korony. Jsme u začátku krajinově nejhezčího úseku nejenom na Dunajci, ale bezesporu i na všech slovenských řekách. Nevíme, co dřív. Jestli máme sledovat proud řeky a její nástrahy, nebo se zdvihnutou hlavou obdivovat kolmé skalní stěny kaňonu. Na osmi kilometrech Prielomu Dunajce najdeme tolik přírodních krás, že skoro litujeme, že nás voda unáší tak rychle dál.

Pohled na Trzy Korony. Jsme těsně před vjezdem do Prielomu Dunajce.

Pohled na Trzy Korony. Jsme těsně před vjezdem do prielomu Dunajce.

Vodácky nás Dunajec ničím nezaskočil – vodnatá řeka sice rychle proudí kolem pobřežních skal, ale nenacházíme tu žádné zrádnosti ani nebezpečí. Jen je potřeba dát pozor na silné vracáky a občasné mělčiny. A když si náhodou nejsme jistí, stačí následovat pltníky, kteří řeku znají nazpaměť.

Míjíme ústí Lesnického potoka, kde dříve čeští a slovenští vodáci plavbu na Dunajci končili; o pár metrů dál totiž řeka opouští hranici a vtéká do Polska. Dnes, v době Schengenského prostoru, můžeme v pohodě pokračovat dál. Za dalším zákrutem se skály rozestupují a řeka rozšiřuje. Dál však uháníme ještě asi půl hodiny po rychlých vlnkách k našemu cíli v Krościenko nad Dunajcem.

Může se hodit

Náročnost splutí: Dunajec má v popisovaném úseku obtížnost WW 1+ (lehký tok s občasnými peřejemi). Splutí zvládnou vodáci na otevřené kanoi se základními znalostmi ovládání lodě, vhodné vesty, případně helmy. Úsek Stromowce Wysne - Krościenko má asi 24 km (cca 3 hod. splutí), případně lze plavbu zkrátit na nejhezčí část (Červený Kláštor – Lesnica má cca 12 km). Další informace a kilometráž najdete na https://www.raft.cz/slovensko/dunajec.aspx

Plavba parkem je povolena pouze v termínu 1.4 - 31.10.
Díky přehradě má Dunajec víceméně ustálený a celosezónně dostatečný stav vody. Minimum pro splutí se udává 165 cm ve Stromowce Wysne; vodočet zde.

Půjčovny lodí a logistika: v Červeném Klášteře najdete několik raftařských společností a půjčoven lodí – k dispozici jsou kajaky, nafukovací i pevné kanoe nebo rafty. Půjčovna zároveň zajistí odvoz na místo a zpět. Doporučujeme například společnost www.rafting-pieniny.sk nebo  www.raftingtrikoruny.sk  

Pokud máte vlastní loď, můžete plavbu ukončit v Lesnici a pro auto se vrátit na kole, které vám zde půjčí za cca 5 EUR. Případně auto nechat v Krościenko nad Dunajcem a doplout až sem. Z Krościenko do Stromowce Niżne jezdí busy.

Ubytování: ideálním výchozím místem pro splutí i pěší výlety je Červený Kláštor. Zde najdete mnoho penzionů a dva kempy.

Autor: pro iDNES.cz


Nejčtenější

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...

Ať žijí duchové. Podívejte se, kde skřítkové a tesaři vylezli z mechu

A ještě jeden snímek z poválečných oprav chátrající památky

Vy cizáci, zmizte! Tak odháněl ze svého hradu rytíř Brtník nezvané hosty. Dnešní hrad Krakovec je ovšem na hosty dobře...



Silný žaludek a trpělivost s sebou. Na co se připravit při cestě do Indie

Hmyzí trus a znečištěný vzduch zabarvily původně bílou hrobku Tádž Mahal v...

Do druhé nejlidnatější země světa míří na přelomu roku tisíce cestovatelů. Indie je pestrobarevná a hlavně...

Tísnivé pátrání po starém Bejrútu. Jak jsem si užil lekci pomíjivosti

Centrální čtvrt v Bejrútu byla tak zničená, že se zatím neví, co s ní.

Bejrútu a Libanonu se dříve říkalo Švýcarsko Blízkého východu, dnes však je bohužel pravdou opak. „Bejrút už není tím,...

Byl jsem ve všech zemích světa dvakrát, tvrdí cestovatelský rekordman

Babis Bizas na návštěvě Crozetových ostrovů v roce 2013

Řecký cestovatel Babis Bizas se na svou první cestu vydal v roce 1976 ve věku 22 let. Od té doby se v podstatě...

Další z rubriky

Trendy nejlepších restaurací světa. Co objevili čeští kuchaři na cestách?

Kachní prsa s kachními játry foie gras v La Verandě – inspirace ze Singapuru

Návštěva nejlepších restaurací světa je zážitek, na který se nezapomíná. Co všechno v nich hosty čeká, prozradí...

Jak dostat mrtvého blíž k nebi. V Sagadě dávají rakve na skálu

Tradice zavěšování rakví na skály je v Sagadě stará až dva tisíce let.

Filipínská Sagada je jedním z míst, kde stále můžete zahlédnout rituální pohřbívání z dob dávno minulých. Odlehlé...

Brány a soutěsky Strážovských vrchů. Neskutečný výlet pro milovníky skal

Panoramatický rozhled ze zříceniny Súľovský hrad

Skalní města bývají vyhledávaným cílem turistů. Súľovské skály vám pak k malebnosti přidají bonus v podobě...



Najdete na iDNES.cz