Šipka na mapě ukazuje na zámek Humprecht
Při jižních hranicích CHKO Český ráj leží malebné městečko Sobotka, obklopené zvlněnou krajinou. Nad obcí se tyčí nevysoký zalesněný vrcholek ozdobený od 17. století zajímavým zámkem.
Atypicky řešená stavba s kruhovým půdorysem, jejíž architektura nemá v Evropě obdoby, je navíc ozdobena muslimským půlměsícem, který v roce 1829 vystřídal původní kříž.
Proč se tak stalo, není docela jasné, ale povídá se, že tak učinila rodina Černínů po návratu z Turecka.
Historii Humprechtu proslavila nemilá událost. Na svatého Petra a Pavla roku 1678 do zámku za jediné bouřky udeřil čtyřikrát blesk.
Dnes je objekt obklopený parkem, jenž na jaře zdobí koberce sasanek, hluchavek i vzácných orchidejí, přístupný veřejnosti. Právě zde se také nachází první tabule naučné stezky Plakánek.
Pískovcové skály v údolí Plakánek
Vítejte na Sobotecku!
Většina návštěvníků mine Sobotku (a potažmo Humprecht) při cestě na nedalekou Kost bez povšimnutí. Turisté jako oslepení vidinou nejzachovalejšího středověkého hradu u nás přehlížejí pískovcové skály porostlé podivnou kapradinou s příznačným jménem vláskatec tajemný.
Unikne jim i skalní obydlí, ve kterém se žilo ještě za první světové války a dnes připomíná spíše jeskyni, ba nestihnou se pokochat ani roubenými vesničkami, ukrytými v mozaice polí a lesů.
Přitom turisticky zajímavá místa v okolí Sobotky propojuje naučná stezka Plakánek, která se dá svižnějším tempem projít za jediné odpoledne (včetně prohlídky hradu).
Asi desetikilometrová trasa je okružní, takže ačkoli podle číslování tabulí začíná v Sobotce, je ji možné nastoupit prakticky kdekoli. Parkoviště se nachází přímo pod Humprechtem, ale jste-li netrpěliví a chcete-li vidět slavnou Kost okamžitě, lze auto odstavit i tady.
Pokud cestujete vlakem, můžete vystoupit v Sobotce nebo v Libošovicích, odkud se po červené turistické značce dostanete ke Kosti (asi 2 km).
Z jednoho místa pod hradem Kost můžete spatřit všechny čtyři rohy věže naráz.
Krajina, kde se zastavil čas
Avšak vraťme se na Humprecht. Za zalesněným vrchem se trasa stáčí na sever, aby protnula romantickou vesničku Nepřívěc, která působí dojmem, že se tu čas zastavil někdy v roce 1800.
Projdeme mezi roubenými domky, stodolami, stájemi, chlévy a výměnky, abychom pokračovali zlatavými lány polí až k Semtinské lípě, respektive k tomu, co z ní zůstalo.
Košatý strom, jenž byl po staletí symbolem sobotecké krajiny a který opěvovaly osobnosti jako Karel Čapek či Jaroslav Seifert, padl při bouři v roce 2000. Dnes tu kromě mohutného vyvráceného kmene, který je zčásti zastřešen, nalezneme novou mladou lípu.
Mohutná Semtinská lípa stála při silnici ze Sobotky na Kost téměř 300 let
Hrad, který přehlédl Jan Žižka
Výhodou Kosti je to, že se na ni nemusíme dlouho škrábat. Hrad, jehož historie sahá do 14. století, byl vystavěn na skále v údolí.
Paradoxně mu právě toto přidalo na nedobytnosti - nepřátelé zpravidla stavbu zahlédli až na poslední chvíli. Tedy jak kdo.
Například Jan Žižka z Trocnova, táhna krajem a zíraje na nedaleké Trosky, Kost přehlédl docela. Přestože tedy husité hrad nikdy nedobývali, povídá se, že Kost dostala jméno podle Žižkova výkřiku: "Hrad je tvrdý jak kost a kost patří jen psu!"
Ve skutečnosti nese stavba jméno po prvním majiteli, který si nechával říkat Benesius di Costi.
Hrad Kost proslul věží, jejíž všechny čtyři rohy můžete vidět z určitého místa v podhradí najednou. Věž má totiž lichoběžníkový půdorys, díky čemuž bylo snazší odrážet dělové koule nepřátel.
Při prohlídce hradu si nemůžeme nechat ujít středověkou mučírnu s funkční gilotinou, která sice niky nestínala hlavy, zato posloužila jako kulisa v americkém filmu Hannibal.
Za pozornost stojí také černá kuchyně, kaple a paláce, v jejichž výzdobě vyniká tajemný prostřelený obraz. Krom toho, že nikdo neví, kdo je na něm portrétován a kdo plátno poškodil, podle rubu obrazu se zdá, že malíř zprvu zpodobňoval rozesmátý obličej. Žena na finálním portrétu má však vážnou tvář.
Skalní obydlí Barušky dostalo jméno podle vdov, které v něm bydlely
Jeskyňka, v níž se kdysi žilo
Procházka pokračuje údolím Plakánek, které je vlastně historickou soustavou lomů. Kaňon je obehnán pískovcovými skalami ozdobenými nápisy někdejších dělníků a zeleným porostem vláskatce tajemného. Tato vzácná kapradina se u nás vyskytuje jen ve formě gametofytu, takže spíš připomíná řasu nebo mech.
Cestou míjíme magicky vyhlížející jeskyňku, která je široko daleko známa jako Barušky. Nejedná se o dílo přírody, jak se na první pohled zdá.
Tento skalní byt byl vyhlouben lidmi, jméno dostal podle dvou vdov, které zde žily na počátku 20. století, a obydlen byl ještě za první světové války. Dnes je tajuplný domek spjat s čarodějnicemi. Jako obydlí ježibab byl dokonce využit ve filmu.
Údolí Plakánek, které dalo naučné stezce jméno, se stáčí na jih, aby u studánky Roubenky opustilo říčku Klenici a následovalo Vesecký potok.
O přírodovědeckém významu lokality svědčí výskyt raka říčního, který si potrpí na čistou vodu. Když budete mít štěstí, můžete tu zahlédnout srnku, jezevce nebo kunu. Na Kosti zimují netopýři - vrápenci malí.
Vesec u Sobotky byl v roce 1995 prohlášen památkovou rezervací lidové architektury
Světice, jež si vymodlila plnovous
Od místa, kde se stezka stočí na východ, je to zpět do Sobotky kousek. Po cestě mineme Poráň, nejstarší archeologickou lokalitu v Českém ráji.
V současnosti nás spíš než nevýrazná vlna v terénu upoutá informační cedule. Podobně je tomu u tabule opatřené výkladem o zdejších lomech.
Poslední zastavení si dopřejeme ve vesnici Vesec, jejíž nejstarší roubené domky byly vystavěny v druhé polovině 18. století. Obec zdobí sousoší Nejsvětější Trojice se sochou svaté Starosty. Tato světice si prý vymodlila plnovous, aby se nemusela vdávat.
Tato pověst se vám možná bude zdát povědomá. Její námět využil v žertovné básničce o Vesci Fráňa Šrámek, náš významný básník a velký milovník zdejšího kraje.
Může se hodit
Naučná stezka Plakánek: Další možnosti: Na Hrubou Skálu (asi 10 km): Vydejte se po modré značce přes vesničku Vyskeř, ke které se vztahuje pověst o dítěti, které se zde kdysi ztratilo a šťastně se vrátilo domů díky hořícímu keři, jež ho přivedl na správnou cestu. Dítě prý slyšelo tajemný hlas, který pravil "Viz, keř!". Na rozcestníku Bukovina odbočte na červenou, která vás dovede až k honosnému zámku Hrubá Skála, odkud je krásný výhled do kraje. Dnes zde funguje restaurace a hotel. Nezapomeňte si prohlédnout ani proslulé Adamovo lože, skalní útvar připomínající pohovku pro milence. Byť se zdá, že jde o dílo přírody, plastika byla do skály vytesána. To čas zabrousil její hrany. Na Valdštejn (asi 12 km): Půjdete-li po modré přes Vyskeř pouze k rozcestníku Pod Radčí, kde navážete na zelenou, dostanete se na Valdštejn. Na nejstarším hradě v Českém ráji je zpřístupněna vyhlídka na Trosky a nedaleké skalní město. Kousek odsud stojí za navštívení Kopicův statek se skalní galerií v blízkém údolíčku. Na Trosky (asi 9 km): Vydejte se od Kosti po červeně značené trase směrem na Pekařovu bránu. K zajímavému útvaru, který vznikl provrtáním skály, jež křížila někdejší Pekařovu stezku, si budete muset udělat malou odbočku. Podtroseckými údolími se pak dostanete až k nejznámější zřícenině Českého ráje -Troskám. Hradní věže jsou vyhledávány pro krásný výhled do kraje. Užitečné odkazy: Stránky autorů článku: |
