Slunce vychází zpoza Everestu. Jeho výška brání průstupu přímých paprsků. Ze tmy vystupuje nejprve kruhové překrásné panorama, ze kterého ční vznešená Ama Dablam (6.814m), Taboche Peak (6.495m), Lobuche, Changri...
A už nastupuje respekt budící hraniční hřeben - Pumori (7.138m), strmý Linotren (6.713m), Khumbutse (6.838m), majestátní Mt. Everest (8.850m) s jeho jižním sedlem a navazující Lhotse (8.516m).
Celý řetězec bílých krasavic uzavírá nám nejvíce známá štíhlá Nuptse (7.864m). Jenže tenhle výčet názvů vrcholů Vám nenahradí tu krásu, kterou jsme vnímali my. A kterou jsme vychutnávali asi tři hodiny, běhajíc po dlouhém hřebeni za lepšímy výhledy.
V harmonii s krásou přírody
Tady se člověk stává naprosto vyrovnaným. Doufám, že to vydrží i po návratu do civilizace.
Tak a teď musíme sebrat novou motivaci, která nás i v nepříznivých podmínkách požene nahoru. Když ne za lepšími, tak za novými výhledy!
Napsáno v pátek 19. září 2003
